zany diskuze u autorů
A na kritiku nereaguje, psal jsem mu dotazy na jeho profil na FB i k tomu rozhlasovému rozhovoru, ani na jeden neodpověděl
Zrovna sem chci dát odkaz na tento velmi podnětný článek a už mě winer12369 předběhl...
Jedna z klíčových myšlenek charakterizujících jeho tvorbu:
"Vlastimil Vondruška zde opět spoléhá na to, že čtenáři nebudou ochotni si jeho tvrzení ověřovat a budou je mít za bernou minci."
Pro Cizozemce: Pokud vím, tak je to spíše naopak, pan Vondruška těžko bude pracovat s obecně neznámými daty, když nepracuje ani s těmi obecně známými, viz mnou zmiňovaný Václav II. kontra Albrecht, kde jsem čerpal z běžně dostupné monografie o Václavu II. A není podstatné, kdy přesně Václav II. vyjel, ale to, že u toho vojska byl a na základě této skutečnosti Albrecht jednal.
Do Vondruškovy cílové skupiny myslím nepatříš, protože ta (na rozdíl od tebe) historická fakta nebere z literatury faktu ale právě a jen z Vondruškových knih a právě proto by v těch knihách chyby být neměly.
A i ten zmiňovaný popis doby a prostředí by v historické beletrii měl odpovídat realitě, aby se nestávalo to, že Jan Žižka bude dlabat krocana s opečenými brambory, jak se také v jedné knize jistého autora (už si to přesně nepamatuji, ale tuším to byl Štorkán) můžeme dočíst.
Pro Gladyu, k těm chybným faktům:
Přečetl jsem jen začátek Přemyslovské epopeje I., dál jsem nepokračoval, a už je to taky déle, takže to možná nepopisuji úplně přesně (ale to je právě ten efekt, který by to mělo mít, co čtenáři v paměti utkví či neutkví i po delší době): Přemysl ve vyhnanství v Míšni sedává u stolu kdesi s čeledíny ze stájí a vůbec to Vondruška popisuje, jako by tam byl považován za totálního nýmanda. To si ovšem neumím představit, že by se takto chovali k členu vládnoucí dynastie ze sousední země, který se klidně v budoucnu může chopit vlády (jak se ostatně stalo). Přitom na jiném místě se tuším autor zmiňuje, že Přemysl může postavit do pole jen nějakých sto rytířů. To ovšem v té době naopak byla docela úctyhodná vojenská síla. Takže buď autor není konzistentní a jeho postava je tu v jiném postavení než o nějakou tu stránku dříve. Nebo prostě autor o středověkém vojenství ví tak málo, že se dopustí takovéhoto lapsu.
Další problém mám s Vondruškovým popisem moravské markraběcí hodnosti. Tuším že při svém pobytu v Olomouci se Přemysl vzteká, že mu byla odepřena a že na ní má odvěké právo. Tedy Vondruška považuje markraběcí hodnost za něco, co bylo již dávnou součástí dějin Moravy. Chyba lávky, právě v době, kdy se toto odehrává, byl markraběcí titul pro Moravu použit vůbec poprvé co víme, a to navíc ještě za poměrně nejasných okolností.
Když se objevil ebook IV. dílu Přemyslovské epopeje, nahlédl jsem do něj, jestli si to přece jen nepřečtu... Asi ne... Nalistoval jsem na konec, abych se ubezpečil, že VV opravdu promarnil jedinečnou šanci rehabilitovat Václava III a opravdu ukončil celou epopej smrtí Václava II. Promarnil.
I zalistoval jsem pár posledními stránkami a ejhle chybka tu i onde (přiznávám, že jsem srovnával s literaturou, tak dobrou palici nemám). Např.: Podle VV se Albrecht u Kutné Hory radoval, jak si snadno s českým vojskem poradí, když král leží marod v Praze. Podle monografie K. Charvátové ovšem Václav z Prahy odjel k vojsku. Může se to zdát jako marginálie, ale na základě údajné královy nepřítomnosti u vojska se Albrecht rozhodne jednat, což mi jako marginálie nepřipadá. A naopak, vzhledem k Václavově chatrnému zdraví a jeho obecně známé poměrně nevojácké nátuře je jeho stanutí v čele vojska docela zásadní skutečnost. Podle VV se Albrecht s vojskem vydal od KH vstříc českému vojsku dva dny před sv. Martinem, tedy 9.11., podle Charvátové se tak stalo 22.10.
Na necelých deseti stránkách dvě zcela zbytečné historické chyby, kolik jich je asi v celé knize? Já je rozhodně počítat nebudu, protože tohle já číst prostě nechci.
Dovolím si trochu polemizovat s obhájci pana Vondrušky - pokud poučení o historii hledají jinde a jsou schopni odfiltrovat nesmysly z detektivky od skutečné historie, pak je to v pořádku, ale takových bude asi minimum. Obávám se, že většina cílové skupiny Vondruškových detektivek ovšem veškeré své poučení o historii čerpá právě a pouze z nich, tedy i včetně těch nesmyslů. A to už je hodně špatně.
Tím hůře, pokud se autor v rozhovorech a na přednáškách kasá tím, jak je historicky věrný a jak si všechno ověřuje v archivech. o čemž se dá IMHO s úspěchem pochybovat. Protože buď to nedělá, nebo to dělá špatně a je tudíž špatným historikem a měl by vrátit diplom.
Na rozdíl od ostatních nesdílím bezmezné nadšení nad knihami pana Vondrušky. Nevadí mi, když se odborník pustí do psaní beletrie ze svého oboru. Docela mi vadí, když jsou v beletrii faktické chyby, anachronismy atd. Když se jich dopustí laik, ještě to pochopím. Když ale odborník historik píše beletrii ze svého oboru a opakovaně a zcela vědomě se v ní dopouští historických chyb a anachronismů, pro to nemám jediné slovo omluvy.
Ve čtvrtek 10. ledna zemřel čtrnáct dní před svými 67. narozeninami spisovatel a dramatik Josef Frais. iDNES to oznámila Denisa Novotná z nakladatelství Euromedia s odvoláním na spisovatelovu dceru Alexandru. Jeho největším úspěchem posledních let bylo vybudování alter ega Helmutha Nowaka.
Zdroj: http://kultura.idnes.cz/zemrel-josef-frais-0n5-/literatura.aspx?c=A130111_092634_literatura_ob#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=kultura&utm_content=main