1871 komentáře u knih
Právě jsem ukončoval marodku po 9 měsících. Vím, že to není totéž, jako být sám tak daleko od ostatních a v tak těžkých podmínkách, ale pomohlo mi to.
Roztříštěnost děje do mnoha prolínajících se příběhů a množství postav z toho dělá čtení náročné na pozornost.
Zajímavá kniha, něco jako "dějiny píšou vítězové". Popisuje barvitě emigraci, takovým způsobem aby nikdo emigrovat nechtěl. Každá pěknější dívka skončí jako prostitutka, každý muž končí jako vrah, oběť vraždy, sebevrah, nebo nejlíp v legii. V celé knize je jen jedna jediná výjimka a i ten vlastně ani neví proč emigroval. Jinak ale dobře řemeslně zpracované.
Velmi dobré, až na poslední 1/3 kde prosakuje propaganda, o tom jak sověti téměř nenásilně přeškolí ty zajaté, zneužité německé chudáky.
Z běžného vyprávění volně přechází v dopisní formu, aby se znovu vrátil k vyprávění. Hodně čitelné, ale málo propracované.
Člověk by měl něco vědět o místech odkud pochází a kde žije.
I kdyby mi zdravotní komplikace neznemožnily čtení, tak bych tuto knihu četl déle než jiné. Jazyk je opravdu výjimečný, věty opravdu dlouhé a příběh opravdu složitý. A tím nemyslím, že by byl hodně rozvětvený.
Hromada naivity předkládaná dětem, ale tak to má být, tak vznikají ideály. jazyk krásný.
Zatím asi nejlepší kniha o víře hned po Jeremiáši, na kterou jsem narazil. Málokdy se vidí názor, že nevíra a váhání má také svou cenu.
Ruská brutalita velké revoluce zabalená v poetickém hávu lidového vyprávění.
výběr, některé příběhy byly už v jiných knihách
Je dobré dozvědět se něco víc, než ve škole a z filmové klasiky minulého režimu. Ale jako vše i toto beru s rezervou ne tak na 90%, Zvlášť dnes kdy vidím kolem sebe tolik lidí, kteří si jsou tak strašně jistí sebou a svými idoly.
Skvělá kniha pro ty, co si myslí, že už ani ty deprese nejsou to co bývaly. Nebo jako varování pro ty co mají život před sebou. Velmi brzy mi bude také 40, ale pocitům z té knihy se úspěšně vyhýbám a jsem rád, velmi rád.
Dlouhé a dlouhé sledy básnických obrazů. Na přečtení to chce hodně času a na vnímání hodně klidu.
Venkov, zvířata, obyčejní lidé... nejlepší odpočinkové téma, lepší než šokující, výstřední.
Víc politik, státník, profesor nebo filozof? Velký muž v čele, vlastně každý muž v čele, to má těžké, když má zodpovědně rozhodnout a ovlivnit osudy ostatních. Jen psychopat, kterému je to naopak vlastní, to má asi jednodušší. Když tak člověk nahlédne, tak za sebe říkám, prezidentem osvoboditelem být nechci, tak jako to nechtěl on. Kdybych ale musel...
Kolik z nás je vlastně židy? Společnost od nás čeká, že budeme nějací a ti co se takovými snaží být, jsou jako Süs, dokud se nezlomí... Jen ti co se umí vymanit z očekávání ostatních, nejsou jako on. Nejsou ani jako ti špinaví z getha, od kterých se vlastně čeká, že špinaví budou.
Oproti otázkám o svědomí daleko čitelnější a jasnější.