Abikk komentáře u knih
Když pominu styl psaní, kdy mě při poslechu iritovalo Já:... Ida:... Já:..., tak se mi příběh líbil. Je to opravdu syrový příběh o dospívání dvou sester s matkou alkoholičkou, kdy ta starší musí převzít její roli. Rozhodně jsem si nemyslela na happy end, ale tak nějak si to Tilda s Idou udělaly po svém a držela jsem jim až do samého konce palce. Při poslechu jsem přemýšlela kolik takových teenagerů si tím prochází.
Tady si dovolím napsat, že je to za mne nejslabší díl. Nějak mě to nebavilo, asi tou politikou ...
Uuufff, tak jsem konečně dočetla druhý díl Ölandu a že mi to trvalo ... asi 2 měsíce. Jak jsem byla nadšená z prvního dílu, tento se mi neskutečně táhnul. Nemám ráda duchařiny a tady jí bohužel na mě bylo moc ... Ta historická linka mě taky nijak nenadchla. Byla jsem ale zvědavá, kdo Kathrine zabil. Věděla jsem, že duch to nebyl, tak jsem vydržela až do konce. Takže hodnotím tak, že vynechávám duchy a za mne celkem obstojný thriller :o)
Tento díl mě moc nebavil jako předchozí. Takové zdlouhavé, roztahané a po pár hodinách mě kniha přestala bavit. Uvidím, kdy si dám letošní novinku a zda vůbec :o)
Nelze než ohodnotit nejvyšším počtem hvězdiček. Díky, že jste a budete.
P.S.- Ještě, že se ty ztracený roušky našly :oD
Četla jsem dvě knihy ze série Skotského knihkupectví, které se mi líbily. Nečtu romány pro ženy, ale dala jsem tomu šanci v podobě tohoto příběhu. Kniha se mi líbila, sladká tak akorát a moc jsem si její poslech užila. Byla to milá oddechovka :o)
Tento příběh je opět WOW. Těžký to byl život narodit se vietnamské ženě a americkému vojákovi. V zemi, kde barva pleti je hodně důležitá a mít jen trochu odlišnou barvu kůže se trestá chudobou a odsouzením. O to horší je potom touha po identitě a poznání, kdy ne vždy skončí happyendem. Velmi silný příběh o hledání nejen sama sebe.
Dočtení knihy mi trvalo hodně dlouho. Z počátku jsem byla nadšená. Bylo to pro mne nové prostředí a anotace křičela "přečti si mě". Wow efekt ale pomalu mizel a já už se jen trápila. Asi to jen nebyla kniha pro mne.
Výborně napsaný příbeh, hezky se poslouchal a určitě se těším na další.
Výborná a velmi čtivá kniha. Vůbec jsem netušila, že nějaký Cukurs žil a skrýval se před světem. Nicméně jsem ráda, že ho agenti Mosadu dopadli a stihl ho stejný osud jako Eichmanna. Strasně jsem se těšila na moment, kdy ta hyena zjistí, jak byla brilantně oklamána a co se bude dít. Bohužel se to vešlo tak na stránku ... No ale já díky bohu dějiny nepíšu, tak jsem se s tím smířila :o) Jak se říká: "Na každou svini se vaří voda" a Eichmann i Cukurs si toto bez debat zasloužili! 5*
Ráda cestuji a to i klidně prstem po mapě. Afrika mne neláká, proto si naopak užívám zážitky jiných ... já bych tam totiž nepřežila :o) Kniha se krásně poslouchala. Nechyběl humor ani napětí.
Silný příběh o tom jak jedno blbé rozhodnutí může podělat život celé rodině. Jak lze očekávat, osudy osob v tomto příběhu jsou stejné jako v každé knize o KLDR - bezmoc, hlad, chudoba a manipulace tamního režimu.
S komiksem jsem spokojená. Bylo to takové opáčko historie a připomenutí si, co byl Hitler za zrůdu. Z počátku bylo trochu obtížné číst zprava doleva, ale dá se na to zvyknout. Určitě mohu doporučit.
Tak tohle se mi hodně líbilo. Hlavní hrdina bere spravedlnost do vlastních rukou a mstí se tím, čím se pachatelé provinili. Na něj se tak hezky kouká, že si musím pořídit další díly :o)
Václav Havel je zajisté jednou z nejdůležitějších osobností naší historie a jeho strastiplnou cestu k prezidentské funkci velmi obdivuji a je třeba si ho vážit. Životopis je velmi mile a přátelsky napsán, protože paní Kriseová byla jeho kamarádka a mně se to právě proto líbilo. Škoda jen, že dalších takových prezidetů už asi nebude, na které bych byla tak hrdá.
Jak je tu zmíněno, tato kuchařka se hodí pro milovníky sýrů. Ale i já, nemilovnice sýrů, jsem si tam našla své - zajímavé recepty na nakládanou zeleninu, chutney, vejce, hub a dochucovadel.
Bože, to byla kravina. Přiznávám, že bych po tomto komiksu asi nesáhla, kdybych nepotřebovala něco krátkého z vesmíru do čtenářské výzvy. Komiks mám ráda, ale toto byla blbost.
Obálka diáře se mi líbí víc než loni, ale uvnitř je to naopak. Řádky u poznámek jsou jednou tak veliké proč? Oceňuji, že jsou uvnitř rozhovory se spisovateli, je to přece tématické. Jediné, co mne ale opravdu hodně (jakože maximálně) vadí je, že diář není stejné velikosti jako loňský. Pokud bych se rozhodla mít je jako sběratelskou edici (což se chystám), byla bych ráda, aby výška diářů byla do budoucna stejná. Hold se musí počítat s tím, že i mezi čtenáři jsou autisté :o)))
Obdivuji, že se někdo dobrovolně začne učit tak náročný jazyk a následně jet ještě studovat do této země. Zkušenost určitě k nezaplacení a jsem ráda, že jsem mohla na skok do KLDR a zas a znova si položit otázku "Jako opravdu?". Určitě doporučuji obě knihy od pí Špitálníkové :o)