absa2611 komentáře u knih
Druhý díl nezklamal, byl stejně milý jako první. Velice příjemná oddechovka, která se "čte sama" a přečteno máte za pár hodin.
Plně souhlasím s komentářem, který napsala L.Helena. Kniha je napínavá, rychle utíká a ten konec jsem opravdu nepředpokládala.
Druhý díl překonal první. Skvělá knížka pojednávající o první pilotované cestě na Mars.
Vřele doporučuji.
Výborný první díl této doslova vědecké fikce.
V příběhu jde o dopad meteoritu na velkou část USA, urychlený rozvoj kosmonautiky a snahu vyřešit přesunutí lidstva z umírající planety pryč, konkrétně na Měsíc a Mars.
Autorka si skvěle nastudovala vše o létání do vesmíru, radila se s odborníky a bylo to znát.
Přestože kniha nepřekypuje "akčností", napnutá jsem byla od začátku do konce a hlavní hrdince jsem držela palce.
Nemůžu dát méně než pět hvězdiček. Rosemary si je zaslouží. Obdivuji, jak se s tak velkou ránou, která ji i její rodinu potkala, vypořádala.
Přečteno za slabé dvě hodinky, nic extra mi to nepřineslo...
O Temple Grandin není třeba sáhodlouze povídat. Pro mě - autistku - je velkým vzorem... Kniha je poměrně obsáhlá, dobře se v ní čte. Doporučuji.
Skvělá kniha. Nejprve jsem se do ní nemohla začíst, následně jsem nemohla přestat a knihu jsem zhltla za pár hodin.
Kniha se mi líbila. Nečekala jsem od ní něco světoborného, každopádně mě přiměla k zamyšlení.
Očekávala jsem víc; přestože kniha nemá mnoho stran a přečetla jsem ji během jednoho dne, příběh byl velice rozvláčný, místy jsem ztrácela pozornost... Také se mi nelíbily nahodilé skoky do minulosti.
Dvě a půl hvězdičky...
Ztráta času. Tak bych popsala zážitek ze čtení této knížky.
Knihu jsem náhodou našla v knihobudce a teď už chápu, proč se jí předchozí vlastník zbavil.
Příšerná obálka mě neodradila (Ikar, 1996). Bohužel...
Nejdřív jsem čekala, kdy mě příběh začne bavit a když jsem pochopila, že nezačne, těšila jsem se, až to budu mít za sebou.
Děj by se dal vecpat do deseti stran; přišlo mi, že si autorka dala za cíl napsat 300 stran, proto jednoduchou zápletku "vycpala" zmatenou "vatou".
Pro mě bylo Až na dno první a zároveň poslední setkání s autorkou.
Dále mě na knize štval český překlad plný gramatických chyb a zvláštních výrazů.
Dávám jednu hvězdičku. Ze slušnosti...
Druhý díl mě trošku štval; věděla jsem, že se rozuzlení ještě nedočkám, takže jsem tuhle celkem tlustou knihu musela přečíst hodně rychle, abych se dozvěděla, o co vlastně, a komu, šlo.
Na druhou stranu se kniha četla dobře a rychle.
Naprosto pozoruhodná knížka. Líbila se mi, konec byl nejlepší... Těším se na pokračování.
4 a půl hvězdičky. Doporučuji.
Miloučká knížka přečtená během jednoho dne. Příjemný relax, doporučuji.
Nevím, jak knihu popsat, prakticky se tam nic moc nedělo. Prostě odpočinková četba, konverzační vztahový román.
2 a 1/2 *
Četla jsem mnoho lepších knih, tuto jsem dočetla tak nějak z povinnosti. Nebyl to tedy úplný propadák, to určitě ne, ale nijak mě tato kniha nenadchla.
Třetí pokračování bylo o mnoho lepší než druhý díl, který mi přišel docela dost nudný. Ovšem ten závěr... Ten mě vyloženě naštval.
I já se přidávám k ostatním, které druhý díl bavil víc. Protože aktuálně ležím s nachlazením, přečetla jsem ho za půlden. Nenáročná kniha, určitě ne thriller.
Nemůžu si pomoci, ale mám pocit, že knihy paní Klevisové zřejmě nebyly psány pro mě. Sérii s Bergmanem čtu postupně, bavila mě pouze jedna kniha, ostatní jsem tak nějak přetrpěla s nadějí, že ta další bude konečně pořádná napínavá detektivka.
Bohužel, nestalo se tak, předchozí díl (Zmizelá v mlze) byla nudná, ale nějak jsem ji dočetla.
U Sněžného měsíce jsem se už opravdu trápila a těšila se, až to skončí, přečtu ještě poslední knihu ze série a konečně se posunu někam jinam, zřejmě zase někam "blíže k severu".
Je mi líto, ale nemohu hodnotit jinak. Chybí mi tu víc akce, napětí, asi i surovosti, krve,... Zřejmě jsou severské detektivky pro mě vhodnější.