Ailee komentáře u knih
Dobré pokračování prvního dílu. Možná dokonce ještě lepší. Rychle to utíkalo a četlo se t dobře.
Dobré zakončení série. Možná moc dlouhé, takže napětí trochu opadlo, ale i tak velmi dobré a takové uvěřitelné zakončení. Rozhodně jsem nečetla naspoledy.
Ten konec by to skoro i zachránil, ale... to by to musel vzít do ruky někdo jiný. Autorčin styl mi prostě nesedl. Místo nepotřebných blbostí se měla zaměřit na to důležité, a pak by se ten "zmatek" jevil uvěřitelněji. Takhle se čtenář ztrácel a musel prostě věřit autorce, že to prostě je tak, jak to zrovna popisuje. Ty postavy... taky nic moc. Nebyla to ztráta času, ale jednou stačilo.
Tak se nakonec trojka četla teoreticky nejlépe, protože vymizela veškerá hluchá a podivná nudná místa. Pořád se něco dělo, ale bylo to tak zvláštně podané, že mi to ani nepřišlo. Jo, stálo to za přečtení, příběh byl zajímavý a originální, ale zas tak velké emoce to ve mně nenechalo, abych se k sérii vracela.
Taková příjemná nápaditá fantasy rychlovka. Díl ovšem končí uprostřed děje a dvojka bude navazovat přímo tam, kde jednička končí. Sice pro děti, ale rozhodně neurazí ani dospělé.
No....ne. Tři hvězdičky s dokrve odřenýma ušima. Zbožňuji cestování časem, ale tohle bylo prosím co? Co nějaká pravidla pro cestování? Nebo se můžu dvakrát objevit v tom samém okamžiku, ale zároveň nenarazit na své předchozí já?
Příběh se navíc stejně jako první díl točil hlavně kolem Fayinýho osobního života a kdyby se pořád nedohadovala s nějakým elfem, ani bych nevěděla, že je to fantasy. Sérii dočtu spíš už jen ze zvědavosti, když mám skoro většinu už za sebou.
Tři je málo, čtyři moc. Stejně jako v prvním díle mě první polovina strašně nebavila, ale narozdíl od prvního dílu nebyl ten konec tak zajímavý, abych to byla schopna autorce odpustit. Nejvíc mi však na celé knize asi vadilo chování Annalis a Nathana v posledních pár kapitolách. Ta změna nebyla moc uvěřitelná. Protože kdybych jí uvěřila, musela bych uvěřit, že povaha těch dvou je pokřivená víc, než jsem si myslela.
Na tuhle knihu jsem se těšila, protože slibovala něco jiného a ten slib skutečně dodržela. Byla originální a nápaditá a ten příběh byl strašně krásný. Bohužel mi však nesedlo vyprávění jako takové a autorčin styl. Byl pohádkový, ale také pomalý, dialogy barvité, ale tak překrášlené, až to bylo příliš. Bohužel mám ráda svižné, a když to řeknu blbě, "jednoduché" knihy. Ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Rozhodně to bylo něco jiného. Něco kouzelného.
Tři slabé hvědičky. Vulgarismy mi nevadí, věčné narážky na sex (ač vůbec ne erotické nebo jinak kladně vnímatelné) mi nevadí, ale styl mi prostě nesedl. Značná část děje se vypráví dialogy, kdy ani kolikrát nevím, kdo mluví, nebo se plká o ničem. Přitom příběh jako takový by nebyl špatný, kdyby byl jinak napsaný. Ale což. Každý hold máme jiný vkus.
Ač to není vůbec můj žánr, dala jsem se do něho jen kvůli výzvě zde na databázi, musela jsem uznat, že mě houževnatost malé holčička docela zaujala.
Další skvělé pokračování. Vtipné, snad než samotný děj mě spíš baví ty postavy a jejich podivné vztahy a úsměvné situace, do kterých se dostávají. Jediné, co mě trošku mrzí, je ta předvídatelnost některých situací.
Já vlastně ani nevím, co mě na tom tak strašně bavilo! Asi ve čtvrtině nebo první třetině mě to chytlo tak, že jsem to musela nutně dočíst, i když se tam (kromě samotného konce) zas tak moc napínavých věcí nedělo. Ale asi za to můžou postavy. Hlavně kontrast mezi Cinder a Thornem. To je prostě dvojka! :-D A Vlk? Jasně, že to muselo dopadnou tak, jak to dopadlo, ale sakra! Podařilo se mu napálit i mě!
Příběh byl rozhodně zajímavý a jeho poslání o tom, že stačí málo a my, lidé, budeme z planety odfouknuti jako zrnko prachu, rozhodně měl něco do sebe, ale bohužel mi nesedl styl autora. Trochu víc klišé, než dokážu snést a samotný fakt, že ze všech lidí, kteří se dostali skrz časové okno, to byli jen puberťáci a tři dospělí, kteří se stejně nedostalo moc daleko, kdo musel zachránit svět... Meh, nebylo to moc uvěřitelné.
Takové průměrné. Asi mi nejvíc vadí některé postavy. A taky styl autora.
Taková celkem dobrá dystopie. Za přečtení stojí, ale na zadek si z ní asi nesednete.
Tohle bylo moc fajn. Takové pohodové a zároveň tak akorát akční. Některé věci byly dost zjednodušené, ale je to kniha spíš pro mladší čtenáře, takže se to dalo čekat. Trochu nedopečené a nedovysvětlené, takže to vypadá, jako kdyby se tam některé události staly čistě náhodně, ale to se jistě rozuzluje v dalších dílech, které si hodlám přečíst hned, jak u nás vyjdou!
Ne že by příběh jako takový byl špatný, ale bohužel mě neoslovily ani postavy ani autorův styl. Prokousala jsem se tím spíše ze zvědavosti. Druhá polovina byla lepší, dějově akčnější, a kdyby si autor odpustil úvahy všech postav okolo a zaměřil se více na děj samotný, asi by to pro mě bylo mnohem osobnější. Na zadek jsem se z toho neposadila a konec jr najasný, ale za to zjištění, jak to celé začalo, to asi stálo. I když by se to dalo značně zkrátit.
Tuto sérii jsem četla kdysi dávno ještě jako dítě a strašně jsem ji měla ráda. A už je mi jasné proč. Příběh je poutavý, zajímavý a svým prostředím originální. Jen škoda té trošku uspěchané finální "bitvy", řekněme.
Kotleta má dost svérázný surový styl, který mě osobně bohužel nikdy moc nesedl, ale i přesto jsem si knihu užila mnohem víc, než jsem čekala. Bylo to akční, rychlé, vtipné, celkem přímočaré a mělo to švih.
Pěkný doplněk k původní sérii o Willovi a jeho dobrodružstvích. Je těžké si ho představovat již jako dospělého muže!