Aileena komentáře u knih

Přibližně v půlce knihy jsem si říkala, kdy už nastane nějaký zvrat. Trápení hlavní hrdinky mi začalo připadat dlouhé a dokola opakující. Naštěstí jsem se posléze dočkala a konec "zhltla" téměř jedním dechem.
Kritizovanou předvídatelnost nechápu. Pokud v příběhu vystupuje pět postav, není umění odhadnout, kdo v čem asi tak může mít prsty. Mě osobně stejně vždy baví, dozvědět se, jestli je to vážně tak, jak se domnívám. Nikdy mě nenapadlo ohrnovat nos s tím, že to bylo jasné apod. Kromě toho si nemyslím, že by autorka zamýšlela kdovíjak čtenáře zmást.
Za mě opět velmi čtivá a povedená kniha. Autorka nezklamala a budu se těšit na další dílo.

7 21.08.2018

Ano, některé pasáže by mohly být zkráceny, i přesto se knížka četla velmi dobře. Ano, Stmívání bylo lepší, ale i u mne věk určitě hraje svou roli... ;-). Obecně mi přijde nefér neustálé srovnávání a posuzování, kam se spisovatelé posunuli či naopak. Osobně jsem ráda, že Meyer něco dalšího napsala a že jde o příjemnou, čtivou a oddychovou knihu. I to je více, než u mnohých jiných. Literatura pro ženy mi nevadí a prostředí, kde mají hrdinové na práci i něco jiného než své vztahy, beru jako bonus navíc, nikoliv újmu.

2 06.08.2018

Zcela zbytečný autorský počin. Přemýšlela jsem nad důvodem, proč tohle paní Meyer vůbec napsala a napadl mě jeden jediný. Pomsta nenechavým fanouškům, kteří ukradli a dále šířili Půlnoční slunce. Něco jako: "Kradli jste a koupí této knihy za to zaplatíte..." Já naštěstí nekupovala. Díky za městskou knihovnu.
Ve vedlejších postavách jsem měla neustále zmatek, hádala jsem, kdo je původně kdo. Beau byl pouze nepovedenou zženštilou karikaturou Belly. Buď se autorka neumí vžít do mužské postavy (což si nemyslím), nebo to byl záměr k dokonání pomsty. Nevím. Pořádně jsem se začetla až v posledních dvou kapitolách, které se od původní předlohy lišily. Za lepší nápad bych považovala, kdyby autorka těmito kapitolami začala a napsala alternativní pokračování. Co by se stalo, kdyby se z Belly stala upírka, hned po napadení ve Phoenixu...? To by mne bavilo mnohem víc. Takže jakkoliv hodně mám S. Meyer jako autorku ráda, tuhle pomstu za mne rozhodně NE.

3 11.07.2018

Díky závěru jsem přidala jednu hvězdu. Tomu říkám překvapivý konec, který navnadí na další pokračování! Co se týče námětu, tak nové zápletky stále baví, na stylu psaní by šlo zajisté mnoho vylepšit, ale co je dnes dokonalé... ;-)

2 19.06.2018

Četla jsem i lepší, ale úplně bych knížku neodsuzovala. Poměrně čtivá, jen konec mi tak nějak vyzněl do prázdna, možná musíte plynule přejít do druhého dílu. Být náctiletá, asi přidám hvězdu. ;-)

11.06.2018

Hygge jsem nečetla, takže nesrovnávám, ale Lykke je jednoduše skvělé. Zdaleka ne všichni se ztotožníme se všemi poznatky a radami, ale každý se může zamyslet. A o tom tahle kniha je.

Jak si můžu zlepšit život? Asi málokdo si dovolí skončit s prací, více z nás už může navrhnout něco, co nám v práci zpříjemní či usnadní život a úplně všichni můžeme alespoň rozdat trochu té dobré nálady. Podělte se s kolegy o úsměv a vrátí se vám dvakrát. Optimismus sice množství práce nezmenší, ale dělá ji snesitelnější... (vyzkoušeno osobně ;-) )
Netroufnu si nechat jízdní kolo nebo nedej bože kočárek před obchodem, ale udělá mi radost, když dám v domě do stojánku na letáky přečtený časopis a za týden se tam objeví jiný.

Spokojenější jednotlivci tvoří spokojenou společnost, protože štěstí je zaplať pánbůh poměrně nakažlivá záležitost. Začněme u sebe s maličkostí a třeba se za čas budeme divit, kam až jsme došli s kolegy či sousedy.

Udivila mne pouze jedna věc, se kterou bych si dovolila nesouhlasit. Týká se stěžování si a je téměř v úplném závěru knihy. Prý si lidé stěžují, aby vypadali zajímavější. Nějaký průzkum ukázal, že ti, kdo kritizují jsou obvykle považováni za inteligentnější, oproti těm, kteří chválí. Mám to naopak, ale třeba jsem jiná...

Každopádně přečtěte si Lykke a zkuste žít spokojenější život! ;-)

4 05.06.2018

Co se týče řemesla, velmi pěkně napsaná kniha. Střídání hlubší minulosti s přítomností až do konečného prolnutí času mě vážně bavilo. Čtivé, napínavé, zkrátka hodně dobré čtení. Slabší povahy bych možná upozornila na místy vyšší psychickou náročnost tématu.

3 09.05.2018

Na žánr červené knihovny lepší průměr. Dobrá oddychovka mezi náročnější četbou.

2 04.05.2018

Tór místo Thora mně zkraje vadil, ale zvykla jsem si. Na co jsem si nezvykla byl styl a jazyk, jakým je kniha napsaná. Pokud autor zamýšlel oslovit svým vyprávěním malé děti, tak budiž, ale o tom dost pochybuji... Hodně jednoduché, místy dost kostrbaté, neustále něco opakující. Hodně zvláštní způsob, jakým oslovit čtenáře.

2 08.04.2018

Jediné, co mi uniká, proč si nikdo nedal trochu té práce a nepředělal tu šílenou scénářovou formu na normální čtení?! Já jsem to dělala tak nějak on-line při četbě dceři, aby pochopila a fakt to nebyla taková dřina. Dějově se mi knížka docela líbila, nápad dobrý, ten scénář mě ale po celou dobu rušil. Taky mi bylo dost fuk, co se děje v hledišti a na jevišti... A závěrem se podle mě poněkud netrefili s výběrem povolání u dospělých postav.

3 25.03.2018

Audio kniha díky paní Bebarové a panu Táborskému docela šla, kdybych měla číst sama, přes některé pasáže bych se prokousávala asi docela těžko. Díky poslechu silnější tři.

1 25.03.2018

Tak tohle rozvláčné čtení nebyl můj šálek kávy. Zkrátila bych to tak o 200 stran, vynechala hromadu vaty a zbytečných popisů a bylo by to možná lepší. Kdyby Joonu nakonec neosvítil duch svatý a místo zázraku, kterým se dovtípil, co Flora viděla a že šlo o stejného pachatele, by se k tomu dobral jinak a logičtěji, přidala bych hvězdu. Úvod a závěr mi nějak unikl a přišel mi zhola zbytečný. Možná, kdybych s Joonou Linnou četla více knih, pochopila bych. To ale po této pravděpodoně nehrozí... Dost slabé tři.

1 25.03.2018

Tak je mi líto, ale za mě ne. Bohužel. Čistě rezonanční záležitost, děj 00nic a na to já opravdu nejsem. Z anotace jsem získala zcela mylný dojem. Ale kdo máte rádi barvité popisy čehokoliv, tak směle do toho. (Např.: Ale jak vkročil do stínu, černobílý kontrastní snímek najednou získal polotóny a postupně se koloroval.) Já měla velký problém těch 110 stránek vůbec dočíst.

30.11.2017

Tohle bylo vážně dobré. Předesílám, že hvězdu navíc za mne dostal věrný obraz koňského prostředí a typů lidí, kteří se v něm vyskytují. Je vidět, že autorka koně a lidi kolem nich dobře zná. Škoda, že se jedná zatím o jedinou její knihu. Klidně bych si hned dala další. Doufám, že se někdy dočkáme, každopádně první krok do literární tvorby zvládla za jedna.

Samozřejmě by se dalo najít pár chybiček, ale v tomto případě mi přijde naprosto zbytečné rýpat. Snad jen příště věnovat trochu více péče ze strany korektora. Z větší části perfektní, v závěru pak občas něco haprovalo. Nic dramatického, ale při této kvalitě obsahu je i ta trocha nesrovnalostí škoda. Předpokládám, že se korektor zabral do děje a méně se soustředil na text... ;-)

Každopádně s klidným svědomím doporučuji k četbě každému, kdo má rád koně a detektivní žánr. Rozhodně nebudete zklamáni!

11.11.2017

Možná, že mě nenaplněná očekávání přiměla ubrat v hodnocení ještě jednu hvězdu, ale tato kniha mě prostě zklamala.

1) Nějak jsem si nedokázala vytvořit vztah k bandě uchlastaných (a nadržených) policajtů. I když zdůrazňuji, že věřím, že to tak tehdy opravdu fungovalo, přišlo mi zcela zbytečné upozorňovat na pití stále dokola znova a znova v každé kapitole... (pro ukázku doporučuji prostřední odstavec str.294, ale ať otevřete kdekoli, plus, mínus pět stran na pití určo narazíte).

2) V dnešní době seriálů, jako jsou Sběratelé kostí, udělat největší zajímavost z určení doby vraždy podle vývojových fází hmyzu, je prostě o ničem. Opět chápu, že po revoluci to znamenalo "objevit Ameriku", ale dnes tím, lidově řečeno, na prdel nikoho neposadíte. A vysvětlovat odbornosti v samém závěru knihy na cca osmi stranách tomu také nikterak nepřidá.

3) Příběh se odehrává po revoluci a když vás do té doby pocitově konečně dostane, přeruší z ničeho nic autor děj poznámkou typu: "ale takhle to tenkrát doopravdy bylo". Na mě tyto občasné vstupy působily jako pěst na oko, zhola zbytečné a vytrhujcí z plynulosti děje.

4) Ve finále se dozvíme, že "překvapivě" jde o dva nesouvisející zločiny a zločince, při čemž nám autor oznámi, že ten druhý, v podstatě i horší případ je už jiný příběh, takže zůstane nevyřešen... Co to má proboha být?! Reklama na další, ještě nenapsanou knihu?! Pardon, ale takhle tedy ne!

Mohla bych psát dál, ale to už by bylo zbytečné rýpání. Za mě tato knížka prostě neprošla a nebýt faktu, že byla poslední do splnění výzvy, odložila bych ji. Přesto dám autorovi ještě jednu šanci. Tentokrát už žádnou bombu očekávat nebudu, takže to třeba dopadne lépe. Možná i pochopím, z čeho jsou ostatní čtenáři tak nadšeni, protože zatím mi důvod uniká... ;-)

1 20.10.2017

Místy opravdu vtipné, ale jak zde bylo již vícekrát psáno - v podstatě bez nějakého velkého děje a humor se po několika stranách stává snadno předvídatelný a víceméně se opakuje. Dvacetkrát opakovaný vtip přestává být vtipem a zatím se mi ani nechce do pokračování, které odsouvám na neurčito... Buď silnější tři, či slabší čtyři... Napadne tu už někoho, aby se daly hvězdičky i rozpůlit? :-D Vzhledem k tomu, že mi humor sedl lépe, než u opěvovaného Vejce a já, přikláním se k slabší čtyřce...

3 25.09.2017

Poslední dobou se začínám považovat za náročného čtenáře. Ostatně vždy je co zlepšovat, ale čtyři hvězdy a možná ještě půl této knize určitě patří. Pan Jareš ušel od Intrikánů kus cesty a vypsal se na jedničku. Poctivá rešerše, kterou tématu věnoval je hodně znát a vyplatila se. Děj má spád, styl je srozumitelný, bez složitých souvětí a slovních spojení, celkově se velmi dobře čte. Gratuluji! P.S. Pravdou je, že obálku by si kniha určitě zasloužila lepší.

6 16.08.2017

Kdyby autor snížil počet povídek o pět a zbylým deseti věnoval ušetřený čas, mohlo by jít o skvělou četbu. Takhle už jsem se s tím druhé polovině trošku prala a poslední povídka mě bohužel v závěru totálně zklamala. Celkově čisté tři hvězdy. Pět povídek opravdu opravdu zaujalo a k přečtení bych doporučila.

1 24.07.2017

Poezie není zrovna mým šálkem kávy, ale existují výjimky. Při čtenářské výzvě jsem si řekla, že klasika by člověk měl znát více, než jen z "profláknutých" úryvků. Po přečtení bych dílo shrnula snad jen jednou větou: Některé mezery ve vzdělání by měly zůstat nezaplněny.
Co mi nejvíce vadilo: hned v úvodní části se dozvím, co se vlastně stalo - očekávala jsem spíše postupné odhalení příběhu. Intermezzo I. jsem vůbec nepochopila - proč proboha zvolil autor tuto formu?! (Napíšu, kdo větu říká a pod to ji uvedu do závorek.) Stejně tak mohl přece mluvícího zakomponovat do textu např.:
Krtek mu pod zemí hrob vyryje, čas ho poté náhrobkem přikryje.
Naštěstí, stejně jako ve všem v životě, co člověk - to názor. Za mě bohužel velké zklamání a hodně slabé dvě hvězdy.

2 19.07.2017

Po dlouhé době musím dát pět hvězdiček, ne za lásku, která je přímo pohádková, ale za realistické popsání marného boje s časem a nemocí. Klobouk dolů před autorem a věkem, ve kterém tuhle knížku napsal. Rozhodně nečekejte oddechovku, v podstatě jsem už dlouho nečetla nic tak depresivního, i když krásného zároveň. Nečekám, že knihu plně pochopí a ocení čtenáři mladší pětadvaceti, ale čas je zkrátka prevít a každá bitva s ním je předem prohraná... Jediné co nám zbývá je ztratit ho co nejméně a snaha využít každou chvilku tak, abychom byli spokojeni.