Aileena komentáře u knih
Zcela zbytečný autorský počin. Přemýšlela jsem nad důvodem, proč tohle paní Meyer vůbec napsala a napadl mě jeden jediný. Pomsta nenechavým fanouškům, kteří ukradli a dále šířili Půlnoční slunce. Něco jako: "Kradli jste a koupí této knihy za to zaplatíte..." Já naštěstí nekupovala. Díky za městskou knihovnu.
Ve vedlejších postavách jsem měla neustále zmatek, hádala jsem, kdo je původně kdo. Beau byl pouze nepovedenou zženštilou karikaturou Belly. Buď se autorka neumí vžít do mužské postavy (což si nemyslím), nebo to byl záměr k dokonání pomsty. Nevím. Pořádně jsem se začetla až v posledních dvou kapitolách, které se od původní předlohy lišily. Za lepší nápad bych považovala, kdyby autorka těmito kapitolami začala a napsala alternativní pokračování. Co by se stalo, kdyby se z Belly stala upírka, hned po napadení ve Phoenixu...? To by mne bavilo mnohem víc. Takže jakkoliv hodně mám S. Meyer jako autorku ráda, tuhle pomstu za mne rozhodně NE.
Co se týče řemesla, velmi pěkně napsaná kniha. Střídání hlubší minulosti s přítomností až do konečného prolnutí času mě vážně bavilo. Čtivé, napínavé, zkrátka hodně dobré čtení. Slabší povahy bych možná upozornila na místy vyšší psychickou náročnost tématu.
Jediné, co mi uniká, proč si nikdo nedal trochu té práce a nepředělal tu šílenou scénářovou formu na normální čtení?! Já jsem to dělala tak nějak on-line při četbě dceři, aby pochopila a fakt to nebyla taková dřina. Dějově se mi knížka docela líbila, nápad dobrý, ten scénář mě ale po celou dobu rušil. Taky mi bylo dost fuk, co se děje v hledišti a na jevišti... A závěrem se podle mě poněkud netrefili s výběrem povolání u dospělých postav.
Místy opravdu vtipné, ale jak zde bylo již vícekrát psáno - v podstatě bez nějakého velkého děje a humor se po několika stranách stává snadno předvídatelný a víceméně se opakuje. Dvacetkrát opakovaný vtip přestává být vtipem a zatím se mi ani nechce do pokračování, které odsouvám na neurčito... Buď silnější tři, či slabší čtyři... Napadne tu už někoho, aby se daly hvězdičky i rozpůlit? :-D Vzhledem k tomu, že mi humor sedl lépe, než u opěvovaného Vejce a já, přikláním se k slabší čtyřce...
První díl se mi přece jen líbil víc. Závěr mi přišel trochu rozvleklý. Přesto se knížka četla dobře a fanynkám Lou Clarkové mohu doporučit.
Velké zklamání a nebála bych se ani říct zneužití názvu populárního seriálu v titulu knihy.
Skotsko miluji, tak musím dát poctivé dvě hvězdy za obšírné znalosti či rešerše o zemi a spostu krásných obrázků. Toť bohužel vše.
Autorovo psaní by naléhavě potřebovalo alespoň pár kurzů tvůrčího psaní, protože tohle je děs a bída. Nezáživně složitě podané dějiny (místy s přeskakováním letopočtů sem a tam), nelogicky abecedně řazená místa (takže se z Falkirku skokem přesunete na Vnější Hebridy) a vůbec celkový sloh - škoda slov.
Je toho podstatně víc, ale mnohé už bylo zmíněno a nebudu unavovat dlouhou kritikou. Zajímavostí je v knížce dost (ačkoliv samotný seriál je zmíněn jen párkrát okrajově), ale na souvislé čtení pro radost to rozhodně není. Možná tak občas vyhledat nějakou základní informaci, nebo si potrénovat soustředění četbou nesnadného textu.
Znalosti dějin má pan Hrdina bohaté, takže doplnit je o základy stylistiky a tvůrčího psaní by neměl být takový problém a do budoucna z toho ještě může být nějaký nový knižní poklad. Toto dílo jím ale bohužel nebude.
Nebylo to úplně špatné, ale žádné wow se také nekonalo. Pár napínavých momentů proběhlo, ale že bych se od čtení nemohla odtrhnout se také nedá říct. Ve druhé polovině jsem měla úplně zvláštní odosobněný pocit, jako když se díváte na takový ten druh vyprávěného amerického filmu (...a najednou měl Marty neodbytný pocit, že...) Prostě to šlo celé tak nějak mimo mne a k žádné postavě jsem si nedokázala vytvořit vztah.
Je to takové zase trošku jiné odpočinkové čtení se zajímavým nápadem.
Zní to divně, ale přišlo mi to jako vyloženě oddychový thriller. Možná by mě více bavila filmová verze (knížka je k natočení filmu jako dělaná), ale takových thrillerů už asi existují mraky, takže to nikoho neláká. Za mě předvídatelné, žádné napětí ani nervy se nekonaly.
Za více méně otevřený konec strhávám hvězdičku. Nemám ráda tyto typy zakončení, které vám sdělí, že ještě zdaleka nic nekončí, ale na pokračování musíte bůhví jak dlouho čekat (v lepším případě), v tom horším, jako je mmj. tento, se nikdy nedočkáte. To je podvod na čtenáře, který mě opravdu vadí. Nebýt poslední mini-kapitolky, byla bych spokojenější.
Pěkné to bylo, ač dávno nejsem v cílové skupině, velmi oceňuji příběh zmiňující slovanskou pohanskou mytologii a tradici. Někdy zhruba uprostřed mi vyprávění kolem Pepy přišlo dokonce dost strašidelné. Moc se mi líbil závěr. Předala jsem dceři, tak uvidíme, co na to cílovka.
Já si ráda přečtu pokračování. S Moranou a Vesnou jsem vychytala i příznivé roční období, takže s Polednicí, možná ještě chvilku počkám. Je fajn mít zážitek četby umocněný tím, co se děje venku. Morana v záři srpnového slunce by mohla ztratit část svého kouzla.
Co se týče ilustrací jsem rozpolcená. Některé byly docela pěkné, jiné trochu nejasné, moc se mi nelíbila Kája s pusou jak žába od ucha k uchu a Morana měla zmiňovanou osobitou krásu opravdu jen v textu, na obrázku byste ji hledali marně.
Mínus vidím ve vazbě ne úplně tenkého paperbacku v menším formátu, který se hůře čte, aniž by člověk knížku zohýbal a poškodil.
Slušný námět, vyhovaly mi krátké kapitoly. Vrah mi došel s mírným předstihem (ono tam těch možných kandidátů zase nebylo tolik), to však příběhu neubíralo na kvalitě.
Co mě rušilo byl přítomný čas vyprávění. Některé věci při něm totiž sednou jako pěst na oko (např. ...rozletí se dveře, kácím se k zemi, hlavou narazím do stolu a krev mi stéká po obličeji. Vykřiknu.), Výkřik na samém konci nezapadá, a to že mu teče krev si člověk obvykle také neuvědomí právě v tu danou chvíli. Vím, jsem detailista, ale mám za to, že právě tyto drobné detaily dělají z dobré knihy skvělou. Také mi trochu vadilo nelogické chování hlavní postavy obviněného sloužící pouze svému účelu, ale jinak naprosto nedostatečně odůvodněné.
Vezmu-li v potaz, že jde o prvotinu, celkově hodnotím kladně a další autorčině knize dám určitě šanci.
Jak již bylo uvedeno, knížka je na svůj žánr velmi čtivá. Docela dost se toho dozvíme, i když místy nutí text k zamyšlení, zda ještě čteme literaturu faktu, nebo bulvár z období druhé světové.
Stále mě nepřestává udivovat, jak mohlo celé tohle prohnilé, přetvářkou a falší nasáklé soukolí fungovat tak dlouho a dotáhnout to k tak tragickým koncům. Kolik jedno narušené a zakomplexované individuum dokáže nabalit sympatizantů a rozšířit logice zcela odporující svinstvo do tak obludných rozměrů.
Ve finále se vlastně nemůžeme divit, že co zástupce tehdejšího režimu- to nepovedený přírodní úkaz. Když je shnilý kmen, těžko očekávat zdravé listy nebo plody...
Jak už bylo mnohokrát zmíněno, příběh je natahovaný jak stoleté kšandy po dědečkovi. Ubrání plus mínus dvou set stran by mu každopádně prospělo. A rozhodně by se nemusely vynechávat zajímavé dějové linky vedlejších postav, stačilo by ubrat na košatosti a rozvláčnosti popisů.
Pár věcí mi nepřišlo příliš logických.
SPOILER: Například chování jedné ze záporných postav Elysey, popisované celou dobu jako rozrušené a nejisté ženy, která by vzápětí, bez mrknutí oka vraždila. To ještě budiž, ale podivuhodné zvednutí se stážistky Juliette, která vlastně není kvadruplegik, ač je tak celou knihu popisována. Zvraty tohoto typu nemám ráda, ale to už je zajisté věcí názoru. KONEC SPOILERU.
Poslouchala jsem jako audio a obávám se, že s papírovou knihou bych se nehorázně trápila a možná, ač se děje zřídkakdy, bych ani nedočetla, a to by byla škoda, protože příběh je pěkně vymyšlený a zajímavý. Díky stylu psaní popisů autora na něj ovšem potřebujete až neúměrné množství trpělivosti při čtení.
Ve srovnání s brožurkou 'Jací jsou Češi' jde o vskutku příjemnější čtení. Nemyslím si, nebo možná spíš doufám, že by Dánové byli zase o tolik lepší, než Češi, ale v této řadě je o ních psáno rozhodně "laskavějším" perem. Snad je to pro jejich zmiňovaný odlišný smysl pro humor, či rovnostářskou povahu, aby to čtení vůbec unesli... ;-)
Jsou prostě v mnohém jiní než my, a je na každém, aby posoudil, s čím se dokáže ztotožnit, a co je mu naopak proti srsti. Každopádně jde o zajímavé okénko do odlišné povahy a kultury, které přečtete raz dva a pro odreagování mohu vřele doporučit.
Četla jsem již před nějakou dobou. Vulgarismů požehnaně až zbytečně - pravda, ale po prvním díle už víme co čekat. Ohledně děje to do sebe celé zapadlo a hlavní otázky se konečně dočkaly svých odpovědí. Stále si myslím, že kniha King a Tyran měla být jednou jedinou, protože nesnáším otevřené konce, tak jako to bylo u prvního dílu a jedničce i dvojce samostatně něco chybí.
Bože! A já si doteď myslela, že mám sklony k žárlivosti... No, evidentně buď ne dost, nebo žárlivost statečně válcuje hrdost. Dostatečně na to, abych někdy v životě předváděla takovéto ubohosti.
Možná naivně věřím, že na každou nemoc existuje lék, a pokud má tahle choroba tak umně vykreslené obludné rozměry, musí mi někdo, nebo něco pomoci. Když ne první tři psychiatři, tak třeba desátý, či patnáctý... lepší to nikdy nevzdat, než nechat zajít až do všeho toho tak dokonale popsaného hnusu.
Nemůžu tuhle knížku ani hodnotit hvězdičkami, ač je napsaná opravdu skvěle a dojmy jsou hluboké. Dát jí pět hvězd se mi příčí úplně stejně, jako dát na FB palec nahoru videu zachycujícímu pomoc záchranářů při nějaké tragické obří havárii. Doufám, že mi rozumíte...
Nenadchne ani neurazí. Osobně mám raději, když je do tohoto žánru vetknuta i trocha humoru, jako to umí např. Ward s Keeland, ten mi tu scházel. Byla jsem zvědavá, jak píše ženskou literaturu muž, ale výrazný rozdíl oproti autorkám jsem nezaznamenala. Možná už jsem přesycená, ale četla jsem i lepší.
Jedna klasická zápletka, žádný velký děj nečekejte, co mě vysloveně nebavilo, bylo zaměstnání hlavní hrdinky. Přeslazený konec, na mě asi až příliš, i když u této oddechovky se to jaksi očekává.
Na můj vkus to bylo dlouho a dlouho o ničem. To, co se stalo na prvních dvoustech stránkách by klidně mohlo být na dvaceti a možná by se něco dělo. Celkově příběh ušel, ale čekala jsem svižnější (snazší) čtení.
A hurá na čtvrtý díl! Čtivou formou se pobavím a mnohdy i poučím zároveň. Překvapivě mně nevadí ani časté popisy, které jindy nemusím. Autor má nastudovanou historii, nepíše nesmysly a vytváří skvělé postavy. Faktem je, že si na jeho styl musíte trochu zvyknout, ale u mne to zatím funguje.
Nebýt zajímavého tématu, knihu bych ani nezačínala číst. Už její první otevření je odrazující. Typ písma - malé a tudíž obtížně čitelné, snadno se ztratíte v řádkování. Obsah je nahuštěn třeba jen do tří odstavců na stránku a text končí pouhých pár milimetrů od konce listu. S odpuštěním fuj a tajbl k tomu.
Věty často nesnesitelně dlouhé a mnohdy značně kostrbaté. Text samý letopočet a zábava to také dvakrát nebyla. Něco informací si člověk vyzobe, ale najdete asi tisíc a ještě víc "čitelnějších" naučných knih.
Zdařilá sbírka, za mne zatím nejlepší ze série. Bližší dojmy u jednotlivých povídek.