Akťavs komentáře u knih
Knihy Marcela Pagnola mám ráda, jejich čtení je vždy požitkem. S takovou nadějí jsem se pustila do této knihy, ale po 1/3 jsem ji musela odložit. Nejsem přecitlivělá, ale když jsem četla o velkých těžkostech, které potkaly hlavní hrdiny, jež jsem si velice oblíbila, bylo to depresivní. Ten boj s tupostí a hloupostí! Dala jsem si oddech , ke knize jsem se vrátila za 3 týdny a to bylo dobře. Bylo to sice smutné, ale s novou nadějí a jsem moc ráda, že jsem ji dočetla. je to opravdu krásný příběh s napětím až do posledních stran, dokonce uvažuji, že si ji koupím, a to dělám jen vyjímečně, jsem častý návštěvmík knihovny. Dávám 5 hvězdiček. Musím také pochválit překlad, krásné popisy přírody nebo osob, dokonce jsem citovala některé pasáže mé 15-leté dceři, která ve škole občas popis osoby píše, pro inspiraci.
Já fanouškem této knihy nebudu. Evelyn jsem si neoblíbila, obdivovat někoho za to, že svoji kariéru a její postup postavil více či méně na tom , koho má zrovna v posteli, mi nepřijde zajímavé. Snad bych to pochopila v prvním případě, ale později to bylo spíše sobectví, které nemohlo na konci života dopadnou jinak než osaměním. A zápletka s hlavní hrdinkou , které drží čtenáře trochu v napětí až do konce, ta mi přišla překombinovaná. Nepotřebuji vždy happy end, ale aspoň trochu pozitivního může být . Hodnocení píši až nějaké době, abych nebyla až moc kritická. Jediné pozitivní je čtivost, odsýpá to.
Na začátku čtení jsem si myslela, že to bude taková oddychovka s válečným tématem, vše dokonalé, fungující, skoro všichni hodní a skvělí, ale musím říct, že mě příběh také vtáhl. Můžu jen trochu opakovat , co výborně napsali ti přede mnou, je to příběh o naději, síle, odvaze , obětavosti, o soudržnosti, o krutosti války, a hlavně o knihách. Neprožili jsme tu strašnou dobu bombardování Londýna, těžko můžeme soudit, zda lidé opravdu měli takový zájem o knihy v dobách, kdy sotva přežívali každý den, ale i kdyby jen část byla pravda a Londýňanům to pomohlo přečkat těžké období, význam knih a veřejného čtení je určitě velký. Tehdy i dnes. Dávám 5 hvězdiček a děkuji čtenářské výzvě
Po druhém shlédnutí filmu jsem si řekla, že si přečtu i knihu. Knižní podoba bývá vždy lepší než film. V tomto případě nevím, zda je kniha lepší. Spíše syrovější, mnohem drsnější. Utrpení Židů narůstalo do neskutečných rozměrů. Kniha odkrývá více myšlenek Wladka, jejich vývoj od napadení Polska přes osamocení a hladovění až do osvobození. Často jsem mohla číst dál pouze díky tomu, že jsem věděla , že on přežije. Bylo to neuvěřitelné. Velká vnitřní síla, několikrát i nečekané štěstí nebo náhoda. A zároveň ztráta všech členů rodiny, na které mu tolik záleželo a s níž se ani nestihl rozloučit. Překonat to všechno, ten strach a napětí , hlad a osamocení, mohl jen člověk hodně duševně silný. I jemu však párkrát smrt připadala jako jediné možné řešení.
Je to obdivuhodné. Silné. Tato historie se nesmí nikdy opakovat. Agresorům je třeba vždy čelit. V každé době.
Moc pěkně napsaná kniha , i když o neveselých věcech. Je překvapivé , kolik i větších vesnic zaniklo díky dějinným událostem. Byla to těžká doba. Mě knížka zlákala k brzké návštěvě toho kraje, už teď se moc těším. A je mi líto pana Kintzla, sice už není mezi námi, ale jeho stopa je velmi výrazná a nezapomenutelná.
S knihou jsem se dost trápila, příběh je lehce předvídatelný a je v něm hned několik klasických románkových klišé. Pořád jsem čekala tu pohodu, to hygge, úplně jsem je nenašla. Snad jen v kavárně u Evy. Dějová linie se trochu líně vlekla , chování některých osob bylo občas nepravděpodobné, dočetla jsem jen díky kladným recenzím. Jediné pozitivum je , že se chystám někdy udělat skořicové šneky. Jsou totiž opravdu vynikající.
krásná kniha, při čtení jsem si ji trochu šetřila, abych mohla jednotlivé myšlenky více vstřebat, je o životě, smíření, odpuštění, smrti, o štěstí, pokud je člověku dopřáno rozloučit se se svými blízkými, krásné myšlenky
Knížka se mi moc líbila, dobře se čte, osud rodiny je zajímavý, krutost stalinistických poměrů si naštěstí ani neumíme představit, a přesto se často mezi těžkými a dramatickými odstavci ukázal i humor nebo nadsázka, což bylo příjemné. Měli to všichni těžké, ale já, stejně jako ostaní čtenáři, se přidávám: chudák maminka. Knížka je určená pro děti, ale myslím, že hodně osloví i dospělé
Kniha má pozvolný rozjezd, žádná velká akce, ale o to silnější je na konci . Občas je k neuvěření, že to je psáno z pohledu 12- letého chlapce, ale když pomineme tento fakt, jde o zajímavý příběh, na který budu určitě vzpomínat. Někdo přirovnával román ke Knize o Baltimorských, snad jen stylem vyprávění, jinak je mnohem lepší, zajímavější, jak osud Michelovy rodiny a bratra, tak jeho "přátel" z Klubu. Je to příběh chlapce, co to v období svého dospívání nemá jednoduché, několik blízkých přátel ho opustí, rozpadne se mu rodina a on se dostává do šachového klubu, který tvoří uprchlíci z východního bloku vyrovnávající se se svými těžkými osudy, ale zachovávající si svůj optimismus a touhu žít.
Líbilo se mi, že je v knize popsán delší časový úsek, takže je možné sledovat vývoj postav. Na konci knihy má Michel 17 roků a jeho názory a myšlenky jsou více uvěřitelné. jsem ráda, že jsem si knihu díky Čtenářské výzvě přečetla.
Moje druhá kniha od Steinbecka, poté, co jsem si oblíbila hlavní hrdiny, jsem měla obavu o jejich osud , protože jejci život byl těžký a cesta za prací nejistá. Přes celkově depresívní atmosféru pořád hleděli do budoucna s nadějí a také neurčitý konec dával naději v lepší budoucnost. Četla jsem hodnocení knihy, že se jedná o sociální román, souhlasím, myslím, že v době prvního vydání(1939) to muselo být hodně přelomové dílo
Knížka, která mi bude dlouho ležet v hlavě, to je shrnutí tohoto příběhu o poválečné době v Praze. Válka už sice skončila, ale její následky budou v hlavách lidí ještě dlouho. Příběh lehce plynul a ukazoval, jak těžké bylo zachovat si svou víru a čest, vychovávat k tomu své děti a zároveň se vyrovnat s těžkou dobou politických procesů a udavačství, prostě jen žít čestně a podle svého svědomí. Všichni hrdinové jsou milí a držela jsem jim palce . Dávám 5 hvězdiček.
Často jsem si říkala, to přece není možné! Že ti lidé dobrovolně tak trpí! Jenže oni nemají moc možností něco změnit. jsou vydáni napospas zkorumpované vládě. A nejhorší je , že kniha byla napsána před 7 lety a za tu dobu se mnohé ještě více zhoršilo. Kniha je dost depresivní, obyčejných lidí v Číně je mi velmi líto,ale nedá se skoro nic dělat. Mnoho nařízení je pro lidi devastujících. Pozitivních věcí bylo v knize poskrovnu, byly nadějné, ale celkový dojem je depresívní. Hodnocení píši po delší době, ale pořád cítím tu beznaděj, kterou jsem měla po přečtení. Malé úspěchy, např. zdrav. pojištění , se už objevily, ale problémů je stále hodně. Pro Evropany těžko uvěřitelné. Obdivuji novinářskou práci T. Etzlera a jeho vytrvalost.
Chvíli mi trvalo se začíst , ale vydržela jsem. Příběh místy klidně plyne, aby v zápětí došlo ke zvratu. Co se zdá negativní, se někdy ukáže v jiném světle. Střídání časových rovin mi nevadilo, zapadalo do příběhu, aby postupně vyšly najevo všechny skutečnosti. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale život je někdy těžký. A ona měla naloženo! Myslím, že se snažila ,jak mohla. Ostatní postavy byly také více či méně zajímavé. A otevřený konec mi vůbec nevadí-je to prostě život. Kostrbaté překlady jmen mi též vadily, ale možná byly záměrné.
krásná čeština, optimismus, občas smutný nádech, naděje, dobrý konec, to mě napadne, když mám zhodnotit knihu, od Viktora Fischla už několikátou, nyní po delší přestávce, je to pohlazení čtenářské duši
Tak vynikající knížku jsem už dlouho nečetla. Souhlasím s Nyki, autor ji pojal hodně originálně, Smrt jako vypravěčka je zajímavý nápad, já se nenudila ani na začátku, a ke konci jsem se od čtení jen těžko odtrhávala, ano, je to smutné, jako je válka, řekla bych i drsné, ale i ve válečné době vyrůstají děti, které mají svůj svět a potřebují lásku, smutným závěrem je, že válka postihne každého, nezáleží, na které válčící straně se nachází. Přes tyto smutné okolnosti je Zlodějka knih krásná, čtivá, zajímavá, naprosto mě nadchla! Příběh je nádherný!
Mám ráda styl pana Třeštíka a ani tentokrát nezklamal. Některé pasáže jsou méně zajímavé, ale většinou mě fascinuje, kolik toho zvádl, co vše se naučil , vytvořil nebo napsal. Je toho na několik životů. Větší částí knihy se prolíná ponurá atmosféra normalizačních let a člověk si uvědomí, jak dnes už svobodu považujeme za samozřejmost. Jako rodič jsem ráda, že už nemusím řešit jak motivovat nebo vést své děti, aby nemusely řešit hledání svobody emigrací, protože tehdy nikdo netušil, jak bude dlouhá. Autor ale zvládá i nepříjemné prožitky s nadějí a optimismem, podtitul -Spousta malých proher, spousta malých vítezství- je myslím, trefný. Dobrý čtenářský zážitek!
Tahle kniha byla velké pohlazení čtenářovy duše. Děj tak krásně plynul, proložený zajímavými tipy na další knihy ,pěknými citáty a životními příběhy zákazníků knihkupectví, a nejlepší je hlavní myšlenka, když chceš něco ve svém životě změnit, udělej to sám ! Šetřila jsem si chvilky na čtení, protože byly opravdu velmi příjemné. Hlavní hrdinka si splnila svůj sen, který je i mým , pracovat v knihovně nebo v knihkupectví. Také mě překvapilo, že autorem je muž. Je to napsáno velmi čtivě, spíše z ženského úhlu pohledu. Dávám 5 hvězd a doporučuji
Podle předchozích hodnocení jsem měla větší očekávání. Kniha má určitě své klady, dobrá znalost prostředí, popis těžkého života předků, znalost místních jazykových výrazů , autorka je mi sympatická, hlavní hrdiny jsem si také oblíbila, ale musím přiznat, že občas jsem se obávala číst dál, aby se jim zase něco nestalo. Vím , že život je těžký, nemusím mít ve všem happy end, ale někteří hrdinové měli toho těžkého naloženo až přespříliš. Přesto se ráda do místního kraje někdy podívám a zkusím nasát atmosféru, neznám ho téměř vůbec. Na druhý díl se zatím necítím, možná časem.
Chvíli mi trvalo, než jsem si oblíbila hlavní hrdinky, nadšené recenze mě přesvědčily vytrvat , a nakonec jsem ráda, byl to opravdu krásný příběh, vycházel ze skutečných událostí, což se mi líbilo a byl smutný a krutý, jako válka....ale naděje a láska je jediná šance pro všechny v každé době
Knížka se mi líbila, dávám 5 hvězdiček! Stojí za přečtení, i když je zvláštní. Ze začátku jsem se musela trochu nutit, rozhodnutá, že vytrvám, přece jen recenze byly pozitivní, později jsem se těšila na každou chvíli, kdy budu číst, bylo to napínavé, zároveň drsné, ke konci jsem si říkala , že to přece jen bude fikce, dobře napsaná a čtivá. Úplný konec mě trochu rozkolísal, ale pořád si myslím, že kniha je zajímavá a stojí za přečtení nejen kvůli čtenářské výzvě. Dost jsem přemýšlela, jak bych se v podobné situaci zachovala já sama a to je asi nejdůležitější, každý se někdy ocitne na "širém moři"...
Dodávám malý dovětek-den po přečtení jsme shlédli film a byla jsem nadšená, perfektně natočeno, jak děj , tak efekty, film se líbil i mému manželovi, který knížku nečetl