1alena1 komentáře u knih
Knížka je autobiografií velmi vážně tělesně postižené ženy (po autohavárii), kterou jsem osobně znala (5.8. letos zemřela) a až po její smrti jsem se dozvěděla, že tato kniha existuje. Neskutečně si ing.Jany Hrdé vážím, hlavně její síly, odvahy a obdivuhodné vitality, které i při tak obrovském tělesném omezení dokázala využít pro plnohodnotný život. Smekám !!!
Velmi zajímavé téma a přestože si nedovedu ani trošku představit prožití takové situace "na vlastní kůži", tak kloubouk dolů před ženami, které se pustí do takového "dobrodružství" se všemi riziky, které náhradní mateřství přináší. Nejsem příznivcem ani odpůrcem podobných adrenalinů, chce to notný kus odvahy a chápu i zvláštní situaci pro mužskou část takového ženského umanutí. Je to moc složité. První část knihy jsem přečetla na jeden zátah - nešlo odejít, později už se příběh trochu rozvláčněl, ale zase nutil k jinému přemýšlení.
Knížku doporučuji, jsem ráda, že mi ji náhoda přinesla do cesty a čím dál je mi líto, že nemám čas přečíst všechno, co bych chtěla.
Žiju na vesnici a čtením této knížky jsem si připadala jako u nás. Zdá se, že autorka čerpala z osobní zkušenosti, přesně takto to na vsi je. Někdo, kdo je pracovitý - ale ÚSPĚŠNÝ a tudíž "má" - to je prostě špatně. Nejhorší jsou neschopní lemplové, kteří umí nejvíc závidět a nejvíc ublížit. Měla bych podobné náměty na několik románů, ale neumím to napsat, bohužel to zažívám na vlastní kůži. Jsem ráda, že se o takovém chování píše, ale obávám se, že lidé, kteří by si to měli přečíst, aby si uvědomili jak je to podlé, tak ti nečtou, ti jen spekulují, jak podrazit někoho, kdo má víc. I když se na to pěkně nadřel.
Drsná knížka, dost mě to vzalo. Příběh, na kterém je vidět, jak strašně důležité je v jakém prostředí se dítě začne formovat, protože se to potom táhne celý život. Hlavní hrdina vůbec nebyl hloupý ani bezcharakterní, takové dítě. kdyby se narodilo v láskyplném prostředí, tak z něj vyroste možná i vzorný otec rodiny, ale osud k němu byl krutý a nedopřál mu ani základní zázemí a proto se celý život odehrál zcela mimo jeho původní představy.
Proč si my všichni pořád stěžujeme ?!?
Nemohu napsat, že se mi kniha líbila, ale ani že se mi nelíbila. Někdy mi trochu vadila vulgární vyjadřování, i když to zřejmě v tomto oboru podnikání je předvídatelné. Čistě můj osobní názor je, že vydělávat si tímto způsobem je schopná jen osoba dohnaná až na úplné dno a nic jiného jí nezbývá, ale asi to tak není. Bohužel to nechápu, ale snažím se.
100% souhlas s komentářem uživatele ASAM. Úplně přesně toto si myslím také a aby si knížku mé děti přečetly, dostanou ji ode mě příležitostně darem a je jen na nich, zda si ji přečtou a pochopí.
Na knížce je trochu znát, že je to jedna z prvních dílek S. Monyové, ale příběh je uvěřitelný, dobře se čte.
Musím se opakovat, ale vždy při hodnocení knih, kde je žena týrána (ať psychicky nebo fyzicky) nikdy nepochopím, proč to neutne včas, obzvlášť, když jsou děti. Ani velká láska není omuvou pro to, ničit si život a život rodiny. Nechci soudit, ale je to můj názor, tyrani se nikdy nezmění. Na knížce se mi líbí od autorky, že nepoužila styl bulvárních periodik, nechtěla senzace, jen co nejpravdivěji a nejšetrněji k pozůstalým popsat část života oblíbené spisovatelky. Velká škoda mladého člověka, i kdyby už nenapsala žádnou knihu (a že by určitě napsala mnoho knih), tak by byla v životě moc a moc platná svým synům a jejich budoucím rodinám.
Pět lidských příběhů. Poutavě napsané, nejsou to povídky se šťastným a krásným koncem, ale tak se to bohužel v životě stává. Možná někdy trošku přehnané, ale i to se bohužel v životě stává. Stojí za přečtení a stojí za zamyšlení, jestli některé ošklivé lidské vlastnosti také nemáme a jestli by s tím nešlo něco udělat. život letí jako voda, dělejme si ho hezčí a chovejme se pode toho.
První část knížky jsem přečetla bez nějakých větších emocí, příběh mi připadal až banální - pořád jsem čekala, kdy se stane něco překvapivého. Potom jsem si ten samý příběh přečetla očima muže. A teprve teď mi došlo jak zajímavý je pohled na jednu událost jinýma očima - výborný nápad - tím, jak každý viděl různé momenty úplně jinak a už kniha dostala úplně jiný rozměr.
Příběh Gravity je velice lidský, myslím, že si podobný prožila většina z nás, kdo už má trochu odžito - velmi mi to vzdáleně cosi připomnělo. Život není jednoduchý, když není člověk jednoduchý.
Doporučuji k přečtení.
Knížka se mi líbila jako všechny od mé oblíbené autorky Jitky Prokšové. Líbí se mi proto, že věrně popisuje životní problémy současného světa, současných lidí a vůbec problémy této doby. Možná díky tomu, že jsem si už prožila spoustu složitého ve svém životě, ráda si přečtu o tom, že i jiní to nemají vždy lehké a chápu i toleruji často zvláštní rozhodnutí některých postav, protože když má člověk problém a trápení, někdy se chová iracionálně. Jak já jim rozumím !!! Kniha "Zbytky iluzí" (od Jitky Prokšové) u mě vede, ale určitě doporučuji k přečtení.
Zajímavé na knize je, že je psána pohledem dvanáctiletého dítěte, které zažívá neuvěřitelný a šokující příběh, který může jen těžko zvládnout dospělý a dítě tohoto věku by mělo být podobných zážitků ušetřeno. Byla jsem trochu zděšena, co všechno je možné a knihy tohoto typu mě přivádějí k zamyšlení, jestli se všichni dostatečně zajímáme o to, aby se nic podobného nemohlo stát v našem okolí. Doporučuji k přečtení.
Na knihu jsem se velmi těšila, ale jsem z ní rozpačitá ?! Nemůžu říct, že se mi líbila ani že se mi nelíbila, já vlastně nevím. Připadá mi tam příliš mnoho zhuštěných informací o velkém množství různorodých postav. Půjčím ji kamarádkám, probereme to, co si všechny budou o tom myslet, a možná se k ní jednou vrátím, když už jsem si ji s nadšením koupila, třeba to pak přehodnotím.
Knížka čtivá o životě čtyř obyčejných žen, které spolu pracují a žijí na malém městě, kde si všichni vidí do talíře. Každá má své problémy, jaké známe ze svého okolí a naštěstí nic nekončí tragicky (i když by mohlo) - takové čtení na dovolenou pro ženy.
Velice zvláštní a zajímavá kniha, překvapivé až šokující momenty z 50.let u nás. Kdo četl něco od Jiřího Muchy asi by se hodně divil, co to vlastně bylo za člověka. Doporučuji.
Anna Hessová je moje oblíbená spisovatelka, která všechny své knihy píše tak poutavě, že se nedá utrhnout. I tato knížka, která se mi dostala do ruky náhodou, způsobila, že jsem četla, dokud nedočetla. Nevím, jestli je příběh přitažlivý i pro dnešní mladou generaci, ale kdo prožil dobu, do které je zasazen děj příběhu, tak se mu živě vrátí všechno, co tu bylo. Oceňuji věrně popsanou dobu normalizace, člověk se až otřese představou, že by se to mělo ještě někdy vrátit. Osud hlavní hrdinky je až "příliš" složitý, ale poměry jsou popsány na jedničku.
Je to má první přečtená kniha této autorky a líbila se mi tak, že jsem ji přečetla na jeden zátah. Výborná na dovolenou, zkusím další knihy autorky, abych si udělala lepší obrázek o dílku této mladé dámy a přeji mnoho úspěchů. Snad ji to tempo, kterým píše nevyčerpá a nesklouzne do psaní knih, které si budou podobné.
Trošku zklamání nad jednotvárností příběhu, ale snad poučné pro mladé maminy, které jsou v podobné situaci. Takže by bylo vhodné si toto přečíst a poučit se, co je a co není důležité v životě.
Kniha se mi dostala do rukou čistě náhodou a jsem velice mile překvapena, už jsem se neodtrhla, Poutavé, zajímavé čtení, které mě nutí najít si i další knihy této zatím mně neznámé spisovatelky. Psané češtinou, kterou mám ráda, tj. žádné květnaté dlouhé věty, ale výstižné, mající spád. Životní situace, které se v knize popisují, se mě bytostně dotýkají, mám, bohužel, zkušenosti o které ani nestojím, ale potkalo mě !!!, čtení velice věrné a pravdivé. Doporučuji.