1alena1 komentáře u knih

Krásné přiblížení těžké doby konce války, moc se mi líbí jak se dříve ve vesnici žilo. Všichni se znali, dobří všem pomáhali - "hajzlíci" všem škodili - lidi se znali a věděli, co od koho čekat. Dnes si mezi sebou na vsi staví vysoké zdi, neprůhledné ploty a nechtějí komunikovat často ani se sousedy natož s ostatními občany.
Jsem ráda za ságy rodin z vesnic v těžkých dobách, paní Lenka Chalupová to opravdu umí přiblížit. Válka nikdy nemůže přinést nic dobrého, je dobře si to připomenout. Skvělá knížka, i všechny ostatní od autorky.

14 24.06.2024

Úžasná kniha, souhlasím s většinou komentářů přede mnou, hlavně s tím, že by si to měl přečíst každý, kdo fňuká nad tím, jak se tady máme špatně. A že nás někdo omezuje? Myslím, že ti věční stěžovatelé ani netuší, co to je, když někdo někoho omezuje. Nádherná sonda do šílené totality, uf. Vyčítat autorovi, že si honí triko mi také přijde nepatřičné, chtěla bych dotyčné vidět v těch situacích, které si novinář prožil, Hluboce smekám klobouk, že z toho vyšel ještě celkem bez větších následků a moc děkuji za to, že ještě měl sílu se s tímto podělit v knize. Díky. Jdu doporučit všem svým známým "knihomolům".

14 04.02.2022

V komentářích pode mnou již bylo řečeno vše. Dobu jsem zažila, ale to, že jsem z důvodu nesprávného původu nemohla na vysokou školu, je jen opravdu slabý odvar toho, co se dělo..... strašné je, že to nejhorší zlo - maximální ponižování člověka a bezmoc ponižovaných - nebylo nikdy potrestáno. A nejvíc mě děsí, že aktéři toho největšího zla tu žili a někteří snad ještě žijí s námi v naprosté pohodě, jak jim toto mohlo projít.....

14 27.04.2021

Smekám před každým, kdo pracuje s "problémovými" dětmi, v domovech důchodců apod. Sama jsem měla kroužek pro děti, kde byly děti s autismem (lehčí forma), a proto musím poděkovat autorovi za opravdu věrné postřehy, které se dají prožít jen s těmito dětmi. S mojí zkušeností mohu potvrdit, že takto to opravdu je a v soužití s kýmkoli, kdo má problém je nejdůležitější láska a pochopení. Kéž autorovi vydrží.

14 17.01.2019

Již zde bylo mnohé řečeno, souhlasím, že kniha je čtivá, ale ........ ta myšlenka co by, kdyby, mi nějak nesedla. K postavám jsem nemohla najít cestu, přišly mi nereálné, nikoho jsem si neoblíbila, byly mi dlouho cizí (na rozdíl od postav v ostatních dílech autorky). Je fajn si připomenout, že si musíme vážit svobody, kterou bereme jako samozřejmost, s tím souhlasím - obzvlášť pro mladou generaci. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, paní Mornštajnová je určitě dobrá autorka, mám její knihy ráda, ale tato je pro mě nejméně propracovaná.

13 23.04.2021

Tolik kritiky od lidí, kteří v životě nic nedokázali, to je přesně obraz malosti těch kritiků. Když Gábi vyhrávala závody, tak všichni tleskali, že je to naše "Gábina", ale když napsala jak vidí svůj život svýma očima, to je hned všechno špatně. Není to vůbec zle napsané a není pravda, že všechny lidi pomlouvá, pouze píše pravdu o tom, že všechno není tak růžové, jak to vypadá. A také není pravda, že jen pomlouvá lidi, kteří "ji udělali". Všechny "spolupracovníky" svých úspěchů pravdivě líčí, jak se chovají a nezapomněla každého, koho si váží mnohokrát ve své knize pochválit a poděkovat, přestože si v různých obdobích své kariéry s nimi často nevhodně vjela do vlasů, ale vždy uznala všechny, kteří ji pomohli. Je to maximálně otevřená zpověď jedné fajn holky. Její povaha je složitá (ale složitá osobnost je skoro každá, která je výjimečná) a jelikož už mám dost životních zkušeností, je mi jasné, že život nebude mít nikdy lehký kvůli své přímočarosti. Ale za to, kolikrát nás rozplakala při hraní hymny, když stála na stupních vítězů, ji přeji ať se jí v životě opravdu daří. Ještě musím pochválit grafické zpracování knihy. Plný počet hvězdiček dávám za odvahu jít ven se svým nitrem.

13 17.05.2018

Mnohé tady již bylo řečeno a nechci se pitvat v příběhu. Čtení této knihy je pro mě nesdělitelný zážitek. Tak trochu nechápu, jak tak mladá autorka mohla napsat tuto dojemnou knihu proloženou citáty a moudrem, ke kterému běžný člověk dospěje mnohem později, než v jejím věku. Nesporně má talent.
Tento titul dostane čestné místo v mé knihovně, ve společnosti mých nej nej knih.

12 15.11.2023

Zvláštní kniha, zvláštní hlavní postavy, zvláštní osudy obou hrdinek, ale ta zvláštnost všeho mě právě hodně bavila. Velice citlivě a křehce napsáno, neumím vyjádřit jak na mě kniha silně zapůsobila a moc mě těšilo číst ji. Asi není pro každého, ale u mě určitě za všechny hvězdičky.
Ještě bych ráda pochválila překlad.

12 26.09.2023

Většina už byla napsána v předešlých komentářích, dobrá detektivka, stojí za přečtení. Klevisová je - dle mého názoru - záruka poutavého čtení, od kterého se těžko odchází.

12 03.04.2023

Ač má kniha dle některých velmi předvídatelný děj, černobílé postavy a končí happyendem, mně se moc líbila. Americké pokrytectví, téma sterilizace v šedesátých letech v Severní Karolině pro všechny, kteří se nehodí.....velice zajímavé téma pro středoevropana. Překvapilo a doporučuji.

12 10.02.2022

Dost dlouho jsem tápala v postavách i časových rovinách, přišlo mi to složité a těžké, ale závěr knihy byl úžasný a všechno mi začalo dávat smysl. Přes mládí autorky mi styl psaní přišel zralý, čekala bych takové téma a způsob uvažování od starší osoby. Ale to nemá vliv na výsledek, který je velmi dobrý. Děkuji a doporučuji k přečtení.

12 29.12.2021

Delphine de Vigan je moje srdeční záležitost - současná autorka, od které se mi líbí úplně všechno. Chci v dnešní době číst a kupovat nejvíc české autory, ale když jsem zjistila, že knižní klub nabízí 2.vydání knihy No a já (kterou jsem již delší dobu sháněla), hned byla moje. Opět nezklamala a vůbec nevím, co napsat.
Silné téma, vybroušený styl, obrovské množství citu, smysl pro detail. Úžasný příběh, který čtenáře nenechá klidným, je to náročné čtení svým sdělením, svými myšlenkami, ale krása, jsem nadšená. A musím pochválit překlad a poděkovat za něj.

12 28.02.2021

Vrátila jsem se ke knížce z mládí, protože jsem šla do studia dva na představení Malý princ s Janem Cinou. O knížce už bylo napsáno a řečeno vše, divadelní představení je takový koncert Jana Ciny, který se na tuto postavu velmi hodí, působivé zpracování.

12 11.12.2018

Geniální knížka, nevím, co víc napsat.
Kdo ji nečetl - jakoby mu něco v životě ještě chybělo k pochopení smyslu a radosti života.

12 07.12.2017

Nechci psát, jestli je to uvěřitelné, jestli to není někdy až moc, apod. Je to prostě taková typická kniha Patrika Hartla a nedá se jí upřít čtivost. Žádné obrovské myšlenky se nečekají, tak nemůže být zklamání. Na dovolenou nebo na odpočinkové víkendové čtení je to moc fajn.

11 13.02.2024

Mnohé zde bylo řečeno a nechci vše opakovat. Obdivuji mladou spisovatelku, že dokázala tak věrohodně přiblížit tu hrůznou dobu padesátých let. Mně dělalo problém to číst, natož o tom psát, je to opravdu síla.
Nechápu, jak již někdo zmiňoval, kde se v lidech vzala ta krutost. Jak mohl někdo týrat ty úplně nevinné a bezbranné ?! To nejsou lidi, to je zrůdné a většina bez potrestání.......
A ještě jsou tací, kteří chválí minulý režim a s láskou vzpomínají..... a nadávají na to, jak je dnes.
Vyšlo v poslední dobu dost knih, které připomínají nelehkou dobu minulého století a je to dobře. Jen bohužel si myslím, že ti, kteří by si to měli připomenout, ti nečtou.

11 03.07.2023

Velice čtivé, ale poslední dobou příliš časté téma. Doufám, že když se v uplynulém období objevilo tolik knih s velmi podobným obsahem, není to tím, že by přibylo případů podobně "postižených" rodin.
Je to příběh velmi bolestný, který nemá dobré řešení, ani nenabízí naději. Že by odraz pokažené současné společnosti, to snad ne?!
Tak se těším na knihy klidně s problémem, ale s pozitivním výhledem.

11 20.04.2023

Opět se musím sklonit před překladatelem tohoto románu, to musela být opravdu "makačka". Strašně ráda čtu, abych si "odpočinula" od každodenních obyčejných starostí. Ale u čtení Murakamiho Kafky si od starostí neodpočinu, po tomto čtení se cítím svým způsobem unavená množstvím fantaskních obrazů, které někdy až nechápu proč tam jsou. Mám pocit, že je tam otevřeno až příliš otázek a divností, některé ani snad netuším proč. Jsem moc ráda, že jsem těch mnoho stránek přečetla, ale nyní se ještě dlouhou dobu nepustím do dalšího Murakamiho románu. Jinakost jeho psaní je určitě zajímavá, poučná atd. atd., ale mezi jeho díly musím mít určitě delší pauzu. Norské dřevo se mi líbilo mnohem víc, není tak komplikované (to je jen poznámka pro toho, kdo si chce přečíst něco od autora poprvé) .

11 27.01.2021

Další z knih Delphine de Vigan, která je "slabá" počtem stránek, ale neskutečně "silná" svým příběhem. Přečteno jedním dechem se slzami v očích, protože paní spisovatelka opravdu umí. Umí se ponořit do nitra svých hrdinů. Moc se mi líbilo, že v tomto díle je jen málo postav, ale o to víc jsou napsané tak, že máte pocit, že je znáte. Těžké, ale úžasně popsané, období posledního úseku života. Smekám i výbornému a určitě nelehkému překladu dvorní překladatelky této autorky. A slovo VDĚK jsem si přikázala více v životě dokazovat.

11 09.11.2019

Souhlasím stoprocentně s jedním komentářem níže - přečteno za 2 dny a velice mě to bavilo, ale za další dva dny už téměř nebudu vědět o čem to bylo. Takový úplně obyčejný dnešní život nás a našeho okolí. Ale zrovna o volnu okolo vánoc se to četlo báječně. Jen mám takovou trochu poznámku, která mě mrzí, ale chci ji napsat. Knížka, která stojí bez jedné koruny čtyři stovky, by měla mít trošku úroveň - papír hrozný, měkká obálka, občas mizerně vytištěno - v tomto směru obrovské zklamání a je mi to moc líto, že když nakladatel ví, že se knížka bude prodávat, tak na tu vizuální stránku kašle. Ta komerce v nás utluče všechno hezké ???

11 02.01.2019