Alice Chytra komentáře u knih
Také jsem byla zaražená nad komentářem zlovlka, ale nemám mu to za zlé.
Jak už napsala Antropa, toto dílo mělo být posměchem nad filozofií Gottfrieda Wilhelma Leibnize, protože ho prostě nesnášel a nesnášel jeho Theodiceu (Je přesvědčen, že Bůh stvořil náš svět jako nejlepší ze všech možných světů, plyne to přímo z představy Boha. Jak je ale potom možné, že v tomto nejdokonalejším ze všech možných světů je tolik utrpení, nedokonalosti a hříchu?).
Hloupý a naivní Candide má představovat hloupou a naivní teorii Leibnize.
Pokud víme toto, už se na dílo díváme samozřejmě jinak :-)
Je to povedená sranda na účet vážného filozofa. Dobrá je i zápletka a různé peripetie, kdy Candide pořád stojí za svým.
Zde je ale i poučení, které nevím, jestli Voltaire zamýšlel: člověk by měl věci dotáhnout do konce. Po přečtení pochopíte :-)
Jak jsem nikdy neposlouchala Debussyho, u knihy jsem si jej pouštěla pořád dokola. Hrobka je napsána podobným způsobem jako Labyrint - dva hlavní příběhy, které se navzájem prolínají. Příjemná, napínavá, mysteriózní, dramatická s prvky reálného světa.
Spolu s prvním dílem velmi zajímavé počtení, jak byla vnímána smrt v běžném životě a to se pak odráželo i v umění. Obě publikace jsou odborné, ale zároveň čtivé. Kapitoly jsou prokládány příklady z literatury i umění.
Doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco blíže o smrti jako součásti života :-)
Nápad opravdu skvělý a řekla bych i propracovaný, ale pak najednou jako když utne a velmi divný konec. Právě za to hvězda dolů. Jinak jsem se celou dobu bavila :-)
Tato kniha mě uchvátila :-) Filozofii mám vystudovanou na VŠ, takže se mi zdálo, že toho hodně chybí a nevysvětluje to "pořádně". Z druhé strany si ale říkám, že laikům tohle úplně stačí a navíc je to kniha spíše pro děti:-) Dějová linka je velmi překvapující a strhující. Četla jsem Sofiin svět jedním dechem. A konec mi přišel divný, jako ostatně mnoha lidem, jak jsem se dozvěděla z komentářů. Avšak po zralé úvaze jsem přišla na to, co tím chtěl možná autor říci: Děj zůstává otevřený, aby si jej čtenář mohl domyslet. Kdyby jej dopsal, byl by jako Hildin otec :-)
Bohužel musím dát jen dvě hvězdy. Ne, že by se mi kniha nelíbila, ale hodně pasáží se mi příčilo. Jedna hvězda je za krásné vyprávění a druhá za promyšlené vztahové postoje a příběh.
Avšak musím říct, proč nedávám více: Protože chování Tórua je velmi divné. Nechce být jako jeho kamarád "dě*kař", ale přitom spís tou a s tamtou a vrcholem bylo, když se vyspal s Reiko.
Sorry velkým milovníkům této knihy, popřípadě hrdiny, ale toto chování mi bohužel neevokuje lásku k chudačce Naoko ani za mák. Když někoho miluji, a láska je ještě mladá (neodehrává se po dvacetiletém vztahu, kdy bych se nedivila, že hrdina má milenku), nespím s kdekým.
Jinak mě kniha vtáhla a byla nepředvídatelná :-)
Nikdo mi nedovedl vysvětlit, co je to trojjedinost Boží... Teď už to vím :-) I když se jedná na první pohled nezáživné dílo, lze z něj vyčíst mnohem více, než opravdu obsahuje.
Jednoduché vysvětlení složitého Kanta :-)
I když jsem dospělá, scéna s Bambiho maminkou mě vždycky rozpláče. Jinak kouzelná kniha.
Sex v pohádce a hned na prvních stranách + krvavé "bitky" na druhé straně zase hvězda spadlá z oblohy, co se vozí na jednorožci. Je to pro dospělé nebo pro děti? Katastrofa. Ale jinak dějová linka mi přijde taková jednoduchá, dosti předvídatelná. Taková odpočinková četba :-)
Alkibiadés je to nejvtipnější, co Platón napsal. Doporučuji :-)