alisie komentáře u knih
Dva roky kniha ležela v poličce, hodně jsem stála o to, mít jí, ale přesto musela počkat a myslím, že to tak mělo být. Po zvyknutí si na styl deníkového vyprávění, to stálo za to. Napínavé, nečekané s dobrým koncem. Drakulo děkuji.
Místy jsem si říkala, že to není dobrá volba pro první seznámení s knihami od tohoto autora. Příběh byl relativně poutavý, ale jinak mi filozofie skupiny, která se dělí na menší části a ty spolu kují pikle, aby se dostali dál, příliš nesedí.
Knížka mě postupem času vtáhla trochu do děje, měla jsem nějaká očekávání, ale špatně. Nic z toho se nestalo. Všechny postavy kromě hlavní hrdinky získaly, co chtěly nebo co jim patřilo, hlavní hrdinka má dějovou linii otevřenou, jak to v životě bývá. Scénky, které se točily kolem experimentování s drogami, byly trochu nadbytečné, avšak možná pochopitelné, ale Joshův joint, proboha proč? Všichni mladí přeci neexperimentují, nebo se s tím vůbec nemusí potkat. (Nebo je to v Americe jinak?) Ale pár dobrých dialogů nebo hlášek se knize nedá upřít.
"Příroda asi nesledovala trendy moderní doby, když nechá snadněji otěhotnět čtrnáctiletou holku než čtyřiačtyřicetiletou ženu."
Na knihu vybranou namátkou z poličky v knihovně jsem spokojená.
Kniha o ničem, obstály jen citáty na začátku kapitoly, jeden za všechny:
"Když nemám žádnou přítelkyni, oholím si jednu nohu, a když pak spím, mám dojem, jako bych byl s ženou." Garry Shandling
Zase jsem se nechala nachytat na obal a zajímavý název, takže vůbec, sice to bylo docela čtivé, ale příběh nula - fňukání, že on odešel, blablabla.. A kde je to psané na obale - zábavné, chytré, vtipné, komediální, svěží a inteligentní? Nikde, prostě jsem to nenašla. A ukončit příběh "Jane, není to poslední muž, kterého kdy budeš milovat." "Není to poslední muž, který kdy miloval TEBE."
Člověk čeká, že původce slov se přizná k touze po hlavní hrdince a po roce, kdy spolu bydlí, chodí kolem sebe, ale každý má své trápení, který ona řeší fňukáním a on zástupy stále nových a nových žen, to konečně dají dohromady. A přesně tak to nedopadne.
Až příliš autor propaguje své vyvinuté prostředky, dost se opakuje, ale recepty vypadají pěkně, kromě použití surovin, co běžně nemáme u sebe.
Jak se z na alkoholu závislém právníkovi stala běžecká celebrita. Fajn, je dobře, že se zvednul, začal něco dělat a protože chtěl a měl kolem sebe zázemí, tak dokázal, že i na veganské stravě lze být tím nejlepším běžcem. Možná až zbytečně dlouho popisoval svoje začátky, které s běžeckou kariérou nesouvisely.
Vítaná změna, žena, která běžela náročné běhy a píše o tom mile.
Smála jsem se u ní méně, než u prvního dílu Na cestu, ale i tak to bylo velmi příjemné čtení, co se vešlo do každé kabelky nebo batohu.
očekávání bylo větší, ale nebylo to špatné
Podle knihy si sama trénink nesestavím, asi nemám tolik píle a vytvalosti. Některé informace byly pro mě novinkou a spoustu věcí jsem nepochopila a nevstřebala.
Sice tam občas bylo dost jmen, ale jinak to byl poutavý příběh, kdy jsem do poloviny knihy myslela, že Alžběta Bathoryová je nevinná.