Alizon komentáře u knih
Uf, tezke hodnoceni. Kdyz jsem knihu docetla chtelo se mi plakat. Pokud hodnotim ctivost, musim rict, ze jsem si nekdy ve druhe kapitole, ktera se strasne tahne, rikala ze knihu asi nedoctu a kdyz, tak se sebezaprenim. Potom me to zhruba od strany sto chytlo a zvykla jsem si na zvlastni styl psani (zrejme vlastni pro Arnosta Lustiga, nedovedu posoudit, byla to moje prvni kniha od nej).
Kniha je narocna na cteni, jedna se o serii dialogu (ktere mnohdy pusobi jako dva monology) mezi Colette a VF, sled myslenek, pocitu, obav ... Dej, ktery jak jsem puvodne chtela napsat, ze v knize chybi, tam vlastne je, ale smesnan jakoby mimochodem do dvou radku, jako by ho i Colette chtela vytesnit jen tak na okraj, aby se z toho, ze zrovna pred jejima ocima nekoho zabili, nemusela zblaznit. Nevim jestli jsem uplne vsechno pochopila, autor pise mnohdy v naznacich a ctenar musi zapojit obrazotvornost a cist velmi pozorne, ale atmosfera bolesti, strachu, studu, touhy a postupneho propadani se do beznadeje je vykreslena velmi pusobive.
Pokud mate radi pouze akcni trhaky - nectete to. Pokud vas laka sonda do duse lidi, kteri si prosli velikou hruzou, je to kniha pro vas.
Napinave a zajimave. Vzdycky jsem si pohravala s myslenkou jak nekdy muze uplne drobna vec (stihnete nebo nestihnete vystoupit z metra) uplne zmenit cely dalsi beh veci. Tato kniha opakovanych navratu toto tema vyuziva podobne. Jinak naprosto souhlasim s komentarem od HanaNov, pouze bych se opakovala. Rozhodne si od autora planuji precist dalsi knihy.
Hledala jsem nejakou knihu, ktera by prehledne podala ty nejznamejsi myty v popularne naucne forme. Narazela jsem na jiste vyborne, ale az prilis "naucne" knihy, nebo na prilis nekvalitni "popularni publikace". Vzdycky neco prebyvalo nebo chybelo. Potom jsem dostala pod stromecek tuto knihu a byla jsem konecne spokojena. Krome 50 mytu me zaujaly hlavne doprovodne poznamky. Po kazdem pribehu nasleduje stranka, kde je odkaz na dalsi dila (literatura, malirstvi, film atd.) ktera byla timto dilem inspirovana a pro zajemce o hlubsi studium daneho mytu jsou tu odkazy na dalsi literaturu. Moc se mi libily i fotografie krasnych obrazu a soch, ktere byly jednotlivymi pripady inspirovany a ktere je ted v knize doprovazi. Vizualni stranka knihy je opravdu moc pekna.
Jak rada bych dala svemu oblibenemu spisovateli vice hvezdicek, ale za tuto knihu opravdu nemohu. Vim ze je nefer srovnavat s "modernimi" historickymi romany, ze kniha je poplatna dobe a ucelu (povzbuzeni narodniho sebevedomi), ale lepe opravdu hodnotit nemohu, protoze me celou dobu pomerne nudila. Jak pisi ostatni uzivatele, stridaji se nudne pasaze s pasazemi zivejsimi, a vetsinou to zahranuje fantasticka postava pana Zagloby. Celkove jsem se vsak s knizkou (kterou jsem si zvolila do ctenarske vyzky a kterou jsem vyzvu zavrsila) docela trapila a napinava mi moc neprisla. Zahladni dejova linie (pribeh Jana a Heleny) je takova nemastna neslana, Helenu stridave unaseji Bohun a pan Zagloba a az na par dramatickych uteku se vlastne nic prevratneho nestane. Jednoduche a predvidave. No a do toho se stale bojuje, coz by tak nevadilo kdyby ty boje byly trochu prehlednejsi, mene vycpane povidanim o narodni hrdosti a nudnymi pasazemi, kde skupina panu premita co dal. Kniha proste mohla byt tak o 200 stran kratsi a jen by ji to prospelo, z boju bylo nejzajimavejsi az zaverecne oblehani Zbaraze. Ze zacatku mi trochu vadilo mnozstvi neznamych/cizich slov, ktere jsem si neustale musela hledat ve slovnicku, coz od cteni pomerne zdrzovalo - toto nakonec hodnotim jako klad knihy, alespon si clovek rozsiril obzory a zase se podival nekam jinam nez do obvykleho dejiste historickych romanu jako Francie nebo Anglie. Minimalne dvakrat jsem se vsak dopustila neceho co pri cteni knih NIKDY nedelam - preskocila jsem urcite pasaze. Poprve se jednalo o zdlouhavy popis krajiny/pomeru, podruhe o rozjimani knizete Jeremiho co a jak dal rozvedene snad na 10 stranach. Mimochodem, knize Jeremi me svoji uzasnosti az stval:) Stejne tak nemastni neslani mi prisli Jan a Helena, to uz by clovek pomalu vic fandil Bohunovi:) S postav jsou tak nejzajimavejsi Zagloba a Podbipieta. Dalsi dily si mozna nekdy v budoucnu prectu, ale ted se radeji vratim k Folletovi, Merlemu nebo Cornwellovi.
Prijemna oddechovka. Napsano velmi ctive, rozhodne jsem se u ni nenudila. Jen jsem asi cekala trochu vic, vzhledem k tomu jake tu ma kniha hodnoceni. Konec jsem totiz trochu predvidala, takze zadne velke prekvapeni se nekonalo. Ale za precteni rozhodne stoji a po jine knizce od tohoto autora (tato byla moje prvni) jeste nekdy urcite sahnu.
Z knih tohoto autora rozhodne ta slabsi. Prostredi "Americke pravni firmy" me vubec nenadchlo - spis mi hrozne lezlo na nervy (ac jsem sama pravnicka - nebo mozna prave proto:).
A chtelo to najakeho sympatictejsiho hlavniho hrdinu.
Druha pulka knihy uz me bavila vic.
Agathu Christie mam rada, pribeh jsem znala - jak pisou ostatni - tady je trochu zjednodusen. Co mi ale nesedlo vubec byly ilustrace - zenska hrdinka misto aby byla krasna tak vypada jako napul plesaty babochlap a vubec mi vizualni stranka zejmena zenskych postav nebyla sympaticka. Take samotny "Hercule Poirot" mi proste neprisel jako HP.
Tato kniha nepatri mezi vrcholy autorciny tvorby, zapletka je pomerne jednoducha - a kniha tudiz kratka, coz je k jednoduchemu deji dobre. Na cteni rozhodne prijemne, pokud hledate utlou knizku na vikend a bavi Vas romany ze stareho Rima, rozhodne jejim prectenim neprohloupite. Nejaky hlubsi dojem (jako treba Neni rimskeho lidu) na mne ale nezanechala. Slabsi 4 hvezdicky.
Z knihy mam rozporuplne pocity. Dve dejove linky mi prisly spojeny tak nejak chaoticky a vlastne z toho mohly byt dva samostatne pribehy, konec byl trochu naprehledny a Corso byl docela nesympaticky macho. Na druhou stranu se mi libila tajemna atmosfera, literarni a historicke odbocky a napad s Dumasovym klubem, ktery musi u vsech nadsencu Tri musketyru vyvolat nadseni. Zacatek me trochu zklamal (mela jsem jina ocekavani), potom me kniha zacala bavit, konec opet vyvolal drobne rozcarovani. S odstupen hodnotim knihu jako originalne pojatou a davam 4 hvezdicky.
Souhlas s předchozím komentářem. Pohádky jsou zkrácené opravdu důkladně, což se u některých dá u jiných je to katastrofa. Navíc jsem měla u některých vět pocit jako by je psal cizinec nebo automaticky překladač jak jsou strašně kostrbate (pri cteni je sama upravuji). Puvodne jsem dala jednu hvezdicku, nektere z tech pohadek zase tak spatne nejsou (a dceru - je hodne mala - to bavi a zkracena verze ji nevadi) takze budu hodna a necham dve.
Prvni roman od tohoto autora, ktery jsem cetla. O postave Arsena Lupina jsem mela matne povedomi jako o "klasice" a tudiz jsem od toho cekala vic. I diky tomuto ocekavani nakonec po vahani mezi 2 a 3 hvezdami davam pouze dve. Osobne bych to oznacila jako "rodokaps" pro ty co se o prazdninach nudi, cist se to da, je to i celkem napinave i kdyz zapletka ohledne sifrovaneho dokumentu se dala vyuzit lepe - potencial to melo. Porad jsem cekala kdy prijde nejake "fantasticke tajemstvi" a ono nic.
Nektere knihy jsou nadcasove, tady u teto cas bohuzel zapracoval a mnohe pasaze na me pusobily vylozene smesne a konec az kycovite.
Az si budu priste chtit precist neco starsiho a lehciho, sahnu po jinych knihach (Arthur Conan Doyle, Agatha Christie).
Tohle jsem kdysi davno behem nudneho vikendu vytahla z mamciny knihovny. Oddychovy romanek pro zeny, nicim vyjimecny, ale cist se dal.
Tak to dopadne kdyz se kniha prelozi z nemciny do cestiny, ale musi se zachovat slova na urcite pismenko abecedy. Mnohdy je tam to slovo nacpano uplne urputne a do "deje" (ktery tam mimochodem moc neni) tak uplne nezapada. Mnoho slov je naprosto nevhodnych pro vekovou kategorii, ktere je kniha urcena (deti, ktere se uci cist), deti jim nemohou rozumet. Dceru, kdyz spouste slov nerozumi, tedy knizka vubec nebavi. Diva se tedy hlavne na obrazky. Jedine za ty obrazky davam 2 hvezdicky. Je spousta daleko lepsich knizek, ze kterych se deti mohou ucit cist. Dostali jsme ji jako darek, jinak bych ji (po nahodnem prolistovani) rozhodne doma nemela.
Trosku zklamani. Prislo mi ze kniha nejak klouze po porvchu. A vadily mi tam vsuvky z beletrie (napr. jak kardinaluv vzhled popisoval ve svych knihach Merle atd).
Zatim nedavam do prectenych, protoze ji proste precist nedokazu. Jsem nekde v 1/3 a vaham jestli se mam dal trapit nebo knizku odlozit.
Z literarniho hlediska je urcite zajimava, zvlastni, jsou tam zajimave myslenky, ale neni jednoducha na cteni.
Na jedne strane o knize musim porad premyslet (treba i proto ted pisu tento komentar) takze neco na ni bude.
Na druhe strane kdyz ctu nejakou knihu, vetsinou se uz nemuzu dockat klidneho vecera kdyz si sednu a budu cist a tento pocit se u Orlanda nevyskytuje.
Knih od Agathy Christie mam přečteno docela dost, ale i tak jsem se v tom místy ztrácela. Jak píšou jini - jedna se spis o manuál pro znalce díla. Nějaké překvapení nebo příběh nečekejte.
Nektere povidky se mi libily, jine me moc nenadchly. Celkove bych dala 3,5 hvezdy - ale protoze to nejde davam po dlouhem vahani 4.
Kdo ma rad povidky v "modernim stylu" bude asi nadsen.
Ze zacatku zajimave, ale nakonec proste divne. Zapletka ohledne otce hlavniho hrdiny pomerne nepovedena a jak pise jiny uzivatel - trosku riznuta cervenou knihovnou. Vubec me to nenadcho, precetla jsem, ale dalsi dily si necham klidne ujit.
Přečten začátek a náhodně par dalších kapitol a také jsem to vzdala. Zaměřeno hodně na Polsko, což mě až tak nezajímalo a "tajemství" jsem moc nenašla.