Alizon komentáře u knih
U Aristokratky se vzdycky hezky pobavim a odreaguji. Tak tomu bylo i u tohoto dilu, i kdyz tento se mi zdal nejslabsi. Ano u predchozich dilu to byl sice mnohdy laciny humor, ale ja jsem parkrat vyprskla smichy. Tady se mi to stalo mozna jednou. Hlasky pani Tiche to zachranovaly. Mozna skoda ze ostatni postavy nemely tolik prostoru... Dalsi dily si ale urcite prectu.
Deprese, zmar, nechutnosti ... kdyz tuto knihu clovek cte, divi se, ze se vsichni nasi predkove nenachazeli permanentne v lihu ... za strizliva se tato doba dala prezit jen tezko. Alespon tak jak ji autor popisuje. Normalni jedinec - a hlavne zena - nemel moc sanci slusne prezit. A to uz neni zadny syrovy stredovek, ale 18 stoleti. Zajimava kniha, rozhodne neco jineho nez na co jsou ctenari historickych detektivek zvykli (nebo mozna neni jen mnoho historickych detektivek od svedskeho autora). Spise nez historicka detektivka je to takova pekne drsna sonda do zivota v 18 stoleti ... a v severske zemi (takze deprese dvojnasobna, jak uz to byva i u "modernich detektivek" ze severskeho prostredi). Jako prvotina rozhodne vyborne - hodnotim 4 + (5 hvezdicek nedavam kvuli samotnemu rozuzleni vrazdy, kde mi neco preci jen trochu vadilo, ale nechci tu davat spoilery).
Jak uz tu pisou jini uzivatele, kniha je rozdelena na 4 casti: 1) seznameni se s nasimi vysetrovateli "Vlkem a Drabem", nalez mrtvoly a patrani 2) popis vlastniho zlocinu (obe casti obsahuji jiste nechutnosti), 3) pribeh Anny Stiny (bezutesny) - osobne se mi tato cast libila nejvic a vydala by na samostatny roman 4) zaverecna cast kde se vsechno propoji.
Nektere veci mi na knize vlastne hodne vadily, ale na druhe strane knihu z hlavy jen tak nedostanu ... rozhodne me vtahla do deje a atmosfera je popsana vyborne. Takze pokud vam nevadi nejaka ta nechutnost doporucuji.
Na Carterovy knihy jsem slysela samou chvalu. Nad hodnocenim trochu vaham a kdyz ctu komentare, musim se ztotoznit s nekterymi nadsenymi "petihvezdickovymi" ovsem take s nekterymi "trihvezdickovymi". Rozhodne velmi ctive, napinave, ovsem chapu ze nekomu muze styl "page turneru" uz trochu vadit. Postavy detektivu nejsou az tak podrobne propracovane (i kdyz se o Robertu Hunterovi mnohe veci dovidame) a u teto serie zrejme bude jedno, jestli ji budete cist po sobe nebo napreskacku. (Tj. nevypada to ze by se celou serii mel tahnout nejaky "osobni pribeh" - alespon ja jsem to v prvnim dile nezaznamenala - proste klasicka "detektivka v americkem stylu"). Hodne nasili muze nekterym ctenarum asi take vadit - ale pokud si prectete anotaci, da se trochu ocekavat, ze toto selanka nebude. Zapletka je na jedne strane prekvapiva (motiv vraha), na druhe strane jsem mela pomerne brzy podezreni, kdo je do cele veci zapleteny. Nektere veci mohou pusobit trochu nerealne/nelogicky a mnohym ctenarum vadit, ale ja osobne v detektivkach tuto vec tolik neresim a uz jsem se setkala s horsimi "za vlasy pritazenymi" zapletkami. Nekterou z dalsich knizek si urcite jeste nekdy prectu.
Nekdy jsem mela pocit ze se dej romanu neodehrava v 70 letech, ale nekdy v 17 stoleti (ano jsem ovlivnena Dedictvim otcu) nebo max v letech 40 - diky vsem tem nabozenskym otazkam atd, ale kdo vi, mozna to tak na venkove ve Francii v te dobe skutecne bylo.
Zacatek knihy se mi libil, paradoxne po katastrofe me knizka zacala trosku nudit, ale jen trosicku, v okamziku jak se objevili dalsi prezivsi uz jsem byla poradne chycena a knizka me cim dal vic vtahovala do sebe a ja cetla a cetla. Merle byl proste mistr sveho remesla a radim ho mezi sve oblibene spisovatele. Vaham mezi 4 hvezdickami (pro me dobre knizky) a 5 hvezdickami (knihy meho srdce), kdyby to slo dam tak 4 a pul. Nakonec - jak ted o knizce vic a vic premyslim a vidim ze ve me, i kdyz jde o knizku zabavnou a ctivou, zanechala i hodne vazneho k premysleni - davam 5.
Hodně, ale opravdu hodně rozporuplné pocity. Atmosféra na jedničku. Lehce mystický příběh Vás vtáhne....ale po čase zůstane čtenář poněkud zmaten. Něco se mi na knize líbilo, začátek navnadil, konec spíše rozladil, přičemž celková myšlenka nebyla špatná. Další díla autora mě ale nelakají.
Bala jsem se toho, ze kniha bude suchoparna, jak nekdy podobne romanove biografie byvaji. I proto jsem ji pomerne dlouho (i pres vyborne hodnoceni) odkladala. Dostalo se mi velice intimniho vypraveni, kdy jsem mela pocit, ze (jak pise Danka) "Vincent je vedle vás a vy mu vidíte až do žaludku". Skvele je popsan zivot maliru obecne a utrapy kterym museli celit.
Rozervany Vincent - stale se zenouci za smyslem sveho zivota - se k malirstvi dostava vlastne docela pozde (i kdyz predtim sam pracuje v galerii). V knize je skvele vystihnute to, ze at uz se vrha jakymkoliv smerem, jeho tempo je sebeznicujici. Jiste sebemrskacstvi ho nuti veci hnad do krajnosti, at uz se jedna o jeho misi v Borinage (o teto casti jeho zivota jsem priznam se nemela tuseni), jeho lasky a nebo o snahu byt dokonalym malirem. Jeho "vrozene silenstvi" (i jini clenove jeho rodiny trpeli ruznymi poruchami a spachali sebevrazdu) je umocnovano jeho "urputnou zizni po zivote". Ta vede k malovani do uplneho vysileni, hladu - protoze vsechny penize utrati za barvy - a vedomym nicenim sama sebe (malovani na slunci bez klobouku, privadeni se do stavu vycerpani) - protoze tak lepe vnima a tvori.
Bratrska laska mezi Vincentem a Theem potom prostupuje celou knihou.
Kratka zminka se dostala i memu oblibenemu obrazu Slunecnice (je jich vlastne vice verzi, ale to jsem zjistila az v dospelosti, v detstvi jsem nekde videla reprodukci jedne z nich a obraz jsem si naprosto zamilovala).
Opravdu doporucuji k practeni a rozhodne si prectu jeste autorovu knihu Agonie a extaze.
Druhy dil me oblibene historicke serie Dedictvi otcu. Z rodneho hradu se Petr Siorak vydava do sveta - studovat medicinu a objevovat ruzna poteseni, ktera zivot mlademu muzi nabizi. V mem osobnim zebricku patri druhy a treti dil k tem nejoblibenejsim. Petrovy eskapady jsou kouzelne, jazyk autoruv vytribeny, Robert Merle byl myslim prvnim autorem, ktereho jsem si na tady na databazi knih dala mezi oblibene. Zrovna jsem v te dobe serii cetla a i prezdivku Alizon jsem si vybrala podle jedne z Petrovych lasek:)
Opět spokojenost. Kromě bojů a intrik tu máme i osobní vztahy (Wolfram a Eleanora, Beneš a Anežka), příběh svižně ubíhá, občas nějaký vtipný dialog. Úplně jsem viděla jak Vřesov pomalu roste před očima. Zajímá mě co autor dál vymyslí přímo tam - kde má větší prostor pro fantazii.
(SPOILER) Mohla bych okopirovat cely komentar uzivatele Trudos, ale pokusim se napsat i neco vlastniho.
Stin vetru - pribeh se zapletkou jako z anticke tragedie nebo z lacineho paperbackoveho romanu - autor obalil rafinovanou pavucinou slov, okorenil nejruznejsimi naznaky a linkami na jina dila a vysperkoval uzasnou postavou Fermina. Knihomoly potesi svet spisovatelu, knihovniku, vydavatelu a tajemne pohrebiste zapomenutych knih. Celou knihu beru jako poctu literature - vcetne te sestakove (nebo mozna prave ji).
POZOR MUZE DALE MUZE OBSAHOVAT DROBNE SPOILERY
(drobna) NEGATIVA - 1) Pohrebiste zapomenutych knih hraje vlastne v celem pribehu velmi malou roli - cekala jsem nejake tajemstvi spojene primo s nim, ale tak to neni. Nebudete behat po tajemnych chodbach a lustit nejake zahady primo tam. Do knihovny se dostanete jen na zacatku a kratce v druhe pulce knihy, pribeh je nakonec o necem jinem. 2) Samotne rozreseni zahady - i kdyz celkove se mi kniha libila, k dlouhé kapitole s Nurii - kde se vsechno nakonec vsechno vysvetli - mam urcite vyhrady. Tedy ne primo k te kapitole, ale k tomu jak je ke konci kniha jaksi uspechana, autor si trochu ulehcil praci. Daniel porad tape, nakonec se vse vysvetli v dlouhém dopise od Nurie, a pote uz nas ocekavaji jen kratke kapitolky na zaver 3) Postava Clary Barcelo - na zacatku ji autor uvede jako osudovou zenu, ale vlastne nakonce v pribehu zadnou roli nema.
POZITIVA 1) Celkova atmosfera pribehu, tajuplna Barcelona, vsudypritomne napeti, pochmurnost Frankova Spanelska, 2) Postava Fermina - tento moudry pruvodce a glosator me proste "dostal", 3) To jak si autor s pribehem hraje, propleta (zapomente na logiku, ano nektere veci mohou byt nelogicke a pres caru), ale celek pusobi dobre, 4) Jazyk - autor si s jazykem opravdu vyhraje 5) Postavy obecne - jako z praveho gotickeho romanu - zaporaci jsou zaporni, kladasove cestni, ale hlavne je vidite pred sebou.
U celkoveho hodnoceni jsem diky nekterym drobnostem, ktere mohou vadit trosku vahala. (Ne, tehotenstvi (hned dvakrat) po par dnech opravdu nezjistite + v dopise Nurie jsou veci, ktere nemohla vedet), ale jak pisu vyse - cert vem logiku:) Celkove to ale byla (jak pise Trudos) cira magie.
Takze nakonec 5 hvezd a dalsi pribehy z Pohrebiste zapomenutych knih si jeste urcite nekdy prectu.
Znovu jsem se pobavila jako u prvního dílu a strávila tři příjemná odpoledne u kávy. Občas jsem tu kávu málem vyprskla na knížku:) Bláznivé ale dobré, jen by to to mohlo být delší. Už teď čtu třetí a zatím poslední díl.
Jedna z nejlepsich knih s Poirotem. Vyborna zapletka, exoticke prostredi, skvele postavy a jako vzdy genialni detektiv. Cetla jsem ji vicekrat, k tomu videla film, ale I kdyz vite jak to cele dopadne, celkova atmosfera je neprekonatelna.
Ctiva kniha o neobycejne zene, o ktere se moc nevi, i kdyz mela na konte minimalne dve prvenstvi (jako pilotka a jako trenerka koni). Byl by z toho take pekny film - jako Vzpominky na Afriku. Za me spokojenost. Jak pisou jini ctenari, kniha je spise nez o letani (i kdyz tak kniha zacina a konci) o "ceste k nemu", o zivote v Africe a o konich. No a k tomu spousta milostnych pletek ( zadna prehnana cervena knihovna nastesti). Vse zaramovane v poutavych realiich kolonialni Keni.
Na knizku jsem se velice tesila, protoze historicke "bichle" mam rada a historicke detektivky taky. Navic cela serie ma velmi slusne hodnoceni. Podle komentaru vidim, ze jsem asi nemela serii zacinat timto dilem. Pokud jde o detektivni linku - ta je pomerne slaba. Ac to vypada, ze by mohlo jit o slusnou zapletku, v prvni casti knihy se dej potaci od niceho nikam. Nakonec prichazi Kettovo povstani, ktere s vlasnim detektivnim pribehem vubec nesouvisi, ale dej se konecne nekam pohne. A kniha me zacina bavit - ovsem jako historicky roman - kdo byl vrahem ustupuje do pozadi a je mi ti uprimne receno jedno. Zajimavejsi je zivot v tabore a zivot hlavnich hrdinu a vedlejsich postavicek a postav. Nakonec prijde i odhaleni vraha, ale opet takove nemastne neslane. Takze 4 hvezdicky davam hlavne za historickou linku. Mnoho odkazu v knize na predchozi zivot hrdinu me navic nalakalo k precteni predchozich dilu, ktere by mely byt podle vseho lepsi.
Určité poselství a zajímavé myšlenky kniha obsahuje, ale celkově jsem se s ní nějak minula. Při čtení jsem se nudila, porad jsem čekala, kdy se to "něco" dostaví a ono nic. Chyběla mi nějaká větší motivace chování některých postav. Na jedné straně jsou v knize hluboké myšlenky, na straně druhé vše klouže po povrchu - par stránek navíc by mi nevadilo. Celkově bych knihu zhodnotila jako určitě ne špatnou, ale hodně přecenovanou klasiku.
Vyborna knizka ze zajimaveho obdobi dejin starovekeho Rima. Je pravdou, ze zejmena na zacatku je trosku narocnejsi se zorientovat v poctu postav a jejich vzajemnych pribuzenskych vztazich a byla jsem tak vdecna za tabulku/rodokmen na zacatku knihy. Robert Graves naprosto uzasnym zpusobem priblizuje styl zivota, vztahy, zvyky a trenice tehdejsi doby z pohledu budouciho cisare Claudia, kteremu k preziti dopomohlo to, ze ho okoli dlouho pokladalo za naivniho hlupaka (a Claudius se tomu naprosto prozirave vube nebranil). Knizka patri mezi poklady me knihovny. Mam i druhy dil, ktery je take velice dobry, ale osobne davam prednost prvnimu, ktery postihuje cele Claudiovo detstvi a dospivani a zachycuje vladu hned nekolika jeho predchudcu - byl pro me tedy trosku zajimavejsi.
Krasna knizka. Bavila me jak prvni cast, kdy Roby cestoval s Bradyrem a ucil se umeni ranhojice (a bylo mi lito kdyz tato cast skoncila) tak cast druha, kdy se Roby rozhodne stat lekarem a cestuje do Persie. Krome pribehu samotneho Robyho je v knize krasne nacrtnut stret trech svetu - arabskeho, zidovskeho a krestanskeho - bez nejakeho detailniho nudneho filozofovani - spise se pred Vami pomalu kresli obraz jako z Tisice a jedne noci - ale pozor o pohadku se rozhodne nejedna - spis o syrovou realitu stredoveku. A to ma Roby vlastne celou dobu neuveritelne stesti. Poslednich sto stran jsem docetla behem jednoho vecera a litovala ze se pribeh mohl jeste vice rozvinout po navratu do Anglie, jak se mi nechtelo knihu odkladat. Doporucuji a chystam se na Samana.
Plusem této knihy byl pro mě náhled do jiné kultury, mentality a tradic. To co činí knihu atraktivní ji ale zároveň činí pro Evropana trochu nepochopitelnou. Kombinace křesťanství a mnohoženství, žena vzdělaná na univerzitě (která se ovšem nakonec živí zapletáním vlasů - tohle mi nějak uniklo - proč vlastně Yejide studovala?) a zároveň úplně nevědoucí. Podivný vztah mezi manželi. Hlavní hrdinka mě postupem času štvala víc a víc. Dobře napsané, ale příběh opravdu nepochopitelný.
Roman popisujici rivalitu Leonarda a Michelangela v dobe, kdy vznikala jejich velmi znama dila. Moc jsem od teto knihy neocekavala, ale nakonec jsem byla prijemne prekvapena. Krasny roman diky kteremu nahledneme do nitra dvou velikanu te doby (ano je to fikce, ale pomerne uveritelna). Zavzpominala jsem si na davnou navstevu Florencie (v ramci stredoskolskeho zajezdu za kulturou) a dostala ohromnou chut zajet si tam znovu (original Davida jsme tenkrat nevideli). Svizne se stridaji kratke kapitoly: pohled jednoho × pohled druheho. Objevi se i muj oblibeny malir Sandro Botticelli. Je az neuveritelne, ze se v jednom miste a v jedne dobe potkalo tolik talentu. A tak me napadlo zda se R+D+L+M (neubranila jsem se vzpomince na Zelvy Ninja;) vlastne mohli vsichni 4 potkat. V knize se nakonec objevi treti z nich...ale ten ctvrty? Vite to? Ja si jista nebyla, ale google znal odpoved.
Klasika - jsem moc rada, ze jsem si ji konecne precetla, ale 5 hvezdicek preci jenom nedam. Ocekavala jsem trosku delsi obdobi "nejistoty" - obdobi temnych naznaku, obdobi kdy budeme mit spolu s Rosemary strach a pochyby. Ovsem na muj vkus byl skok z faze "naznaky tady jsou, ale vlastne se nic nedeje a nic mi nedochazi" do faze "pomoc moji sousede jsou carodejove a chteji moje dite" az moc rychly. Ted me opravdu zajima jak byla kniha zfilmovana (na vyber mame dnes hned ze dvou filmovych zpracovani, ale spise se podivam na klasiku od Romana Polanski z roku 1968 - CSFD 83%, film od Agnieszky Holland z roku 2014 se asi tolik nepovedl - ma jen 61%).
Nezdolna, palicata, vasniva, krasna (i kdyz podle knihy ne klasicky krasna), na svou dobu velice nezavisla Scarlett , sarmantni "pirat" Rhett Butler - je treba neco dodavat? Ten nejuzasnejsi pribeh vasne, lasky, nedoruzumeni a zivotniho boje v dobe valky jihu proti severu.
Cerne vlasy mam, jeste jsem v puberte touzila po tom mit zelene oci :)