Alkestis komentáře u knih

Velmi si vážím, že tato kniha vznikla, a moc bych ji doporučila všem, o to víc těm lidem, kteří vidí v současném válečném konfliktu Rusko jako oběť.

6 09.03.2023

Bábovky je první knížka, co jsem od Radky Třeštíkové četla, ale asi žádnou další nezkusím. Stylistika je super, ale jinak jsem spíš zklamaná. V knize byly určité časové nesrovnalosti a nelogičnosti, vedle těch banálnějších jako, že je podstatný rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou. Záhy jsem se ztrácela v lidech; knize chyběl prvek, který by mě nutil vracet se ke čtení, jako třeba napětí nebo humor..., takže jediný důvod, proč jsem ji zcela neodložila, byl, že když si něco půjčím, tak cítím určitý závazek knihu dočíst, ať z ní mám jakékoliv pocity.

6 06.08.2022

Byla by to super kniha o 250 stranách, ale v tomto stavu to místy vypadalo, jako když je autorka placená od počtu stran. Mnoho zbytečných pasáží, sem tam chybně slovosled (ale to byla asi chyba překladatele). Jinak téma super.

6 01.07.2022

Příjemná oddechovka na jeden večer. Nejvíc zaujaly první tři kapitoly, neboť předjímaly napínavý příběh. Ale postupně se to zvrtne a v průběhu čtvrté a páté už čtenář přesně dopředu ví, jak to bude pokračovat a jak to skončí, což odrazuje ve čtení, jestliže se v textu neobjeví nic překvapivého. Naštěstí jsou kapitoly velmi krátké a knížka úzká, takže než se člověk rozhodne, že ji odloží, má ji vlastně přečtenou :)

4 22.09.2021

Pobavila; i kvůli dobrému načasování: příběh se odehrává v říjnu, já si ji přečetla začátkem listopadu. Pochmurné počasí a ještě ho trávit na horách? Živě jsem si to představovala jako pěkný klasický český film plný trapasů, kterým se zasmějeme my, ale hrdinům příběhů už do smíchu tolik nebylo.

4 18.12.2020

Naprosto super a úchvatný, vtipný, svižný!

4 30.10.2020

Téma dobře zvolené, ale zpracování mi přišlo jako slabší; hodně mi to připomínalo spíš školní slohovou práci; místy suché, musela jsem se do čtení nutit.

3 27.04.2021

Přečetla jsem spoustu knih, miluju knihy, a když většinu vezmu po letech do ruky, vybaví se mi děj, nebo alespoň hlavní myšlenka. Jenže tohle mě vůbec nebavilo. Četli jsme to povinně ve škole za minulého režimu a mám v tom takovou mlhu, že si ani nejsem vědoma, zdali jsme to nakonec dočetli. Bída. Nemám nic proti povinné literatuře, přečetla jsem jinak všechno; asi jako jedna z mála, hojně se ode mě opisovalo :D. Ale tahle kniha mi přišla tak cizí... A ani ji nechci dávat druhou šanci v dospělosti. Na trhu je rozhodně velký výběr kvalitních knih a čas na tomto světě máme omezený, tak proč ho na něco takového plýtvat.

Vydali se na výpravu, na Ural. Ale ta skončila tragicky. Nechoď tam! je literárním zpracováním, které by mohlo (ne)pomoci k rozřešení záhady Ďatlovovy výpravy. Mix skutečnosti a mystifikace čtenáře nenechá klidným, vyvolává otázky, co je ještě pravda a kde autorka popustila uzdu své fantazii.
Jindřiška Kracíková čtenáři předkládá fascinující „důkazy“, vedle mystifikujících i ty skutečné (jako zápisy z deníků), říká „proč“ by to tak mohlo být, a tak vás čtení prostě nepřestává bavit. Chcete jít po této linii, nechat se vést až k mrazivě dramatickému cíli.
Za sebe bych si přála, aby tato útlá knížka nebo jakákoliv další podobně kombinující skutečnosti a fantazii přerostla v mnohasetstránkový román, protože autorčiny literární schopnosti by mne dokázaly pohltit a nepustit.
Knížky, které i po přečtení vyvolávají otázky a čtenář si k nim dohledává další informace, patří podle mého k těm nejlepším.
A ano, po dočtení pevně nohama na zemi se vrátíte do reality, ale nebylo to skvělé?

2 10.03.2024

Když byly děti menší, byla u nás nejoblíbenější. Přečetli jsme ji společně víc jak desetkrát.

2 26.07.2023

Kupujeme si postupně všechny díly. Naprosto excelentní, doporučuju pro děti i dospělé :)

2 21.11.2021

Když jsem si knihu pořizovala, tak jsem k ní původně měla určité předsudky, zdali se nejedná o nějakého rádoby rádce, ale naopak! Kniha mile překvapila, rozebírá různé důvody ostychu, někdo je ostýchavý od narození, jindy nás k tomu přivedou určité životní zkušenosti. Je zde i metoda, jak se ostychu zbavit nebo ho zmírnit. Myslím, že v knížce se najde každý z nás: všichni jsme v průběhu života prožili různé situace, které mohly zacloumat s naším sebevědomím. Je to jedna z těch publikací, ke kterým se člověk bude vracet, lépe tak porozumí sobě a ostatním.

2 18.12.2020

Mám tuhle knihu velmi ráda. Je to jedna z těch, které si člověk chce sobecky nechat a těžko se mu půjčují (nepůjčím!) :). Studovala jsem kulturní antropologii a tohle je takový ten "lidský" pohled poznávání kultur a míst při cestování tam, kam se nejspíš nikdy nedostanu.

1 15.01.2021

Vybírám citát
„Vaše individualita je požehnání, nikoli břemeno. Budete-li se snažit být jako všichni ostatní, nebude váš život lepší než jejich. Když půjdete s davem, stanete se jeho součástí a nepodaří se vám z něj vystoupit. Když půjdete stejnou cestou jako ostatní, nedostanete příležitost vidět nic jiného než to, co vidí oni.“ (139)

1 18.12.2020

Dost velké zklamání. Souhlasím s M. Marešovou - dost nepodařená slohovka :((
http://zpravy.idnes.cz/jaroslav-zvacek-sliboval-zamotany-pribeh-napsal-plytkou-slohovku-1do-/zpr_archiv.aspx?c=A130420_104139_kavarna_chu

Zrovna nedávno jsem si vzpomněla, jak jsme po revoluci tuhle knížku koupili s nadšením, protože se nám líbilo filmové zpracování, a pak zjistili, jako by šlo jen o přepis scénáře. Nemělo to tu duši, styl, poezii...Je to jeden z mála případů, kdy mohu říci, že film je výrazně lepší než knížka.

29.12.2023

Už samotný název napovídá, že to nebude jen tak obyčejný příběh. Daisy je asistenční pes pro nevidomé. A nebude jediným čtyřnohým průvodcem. U těchto specializovaných psů to ale není zase tak jednoduché: Musí se na svou "práci" dlouho připravovat, než budou moci bydlet se svým novým páníčkem.
Publikace si zaslouží pozornost svým precizním zpracováním jak co do textu, tak ilustrací a grafiky na každé stránce. Když doma prošla dětskýma rukama, taky jsem si ji přečetla. Fandím tomu, když dětská knížka přináší něco navíc, a to se této povedlo.

29.06.2022

Právě čteme (nebo i posloucháme: součástí knihy je i kód do audioteky). Myšlenka je skvělá: prodírat se minulostí a vidět některé detaily, které běžně dítěti uniknou, protože nejsou součástí osnov školy. Vidět, jak to nejen bylo, ale i jaká platila pravidla pro etiketu. Stylistika odpovídá spíš mladšímu čtenáři. Navzdory tomu, že hlavnímu hrdinovi je deset roků, rozhovory a vyjadřování občas vypadají, že by mu spíš mělo být pět let. Mně jako dospělému to trochu trhalo uši, ale cílovému čtenáři to nevadilo. Rovněž zde nalezneme dnes již tolik nepoužívaná slova zejména v dětské literatuře (např. skon, pravil...), čímž si dítě rozšíří slovní zásobu. Ilustrace se mi líbily (synovi ne), nicméně mě mrzela jejich chybovost. Což je velká škoda. Např. když je pár vět nad obrázkem, že chlapec dává rodičům pusu v pyžamu, ale na obrázku je stále v tričku a kraťasech; když je popsáno, že si za dob Rudolfa druhého otírali rty nebo ruce do ubrusu na spodní straně stolu a na obrázku je malý ubrousek v podobě kapesníku atp., to mě mrzí, že k tomu došlo.
Celkově považuji knížku za přínos a jsem moc ráda, že jsme si ji pořídili a čteme společně. A moc hezky se poslouchá hlas pana Špačka v audiotéce.

17.03.2021