allyce komentáře u knih
Smutné čtení o tragické skutečnosti, která je to nejhorší, co může rodiče potkat.
Čtivé, působivé, ale ke konci jakoby tomu docházel dech - příliš překombinované.
Jelikož jsem přečetla všechny knihy autora a k Netopýrovi jsem se dostala nakonec, jsem schovívavá, protože vím, že pan Nesbo píše skvěle. Netopýr sám o sobě mě chvílemi nudil tak, že jsem měla chuť knihu odložit. Pár světlých momentů a jinak nic.
Čtvrtou hvězdu dávám za závěr knihy a první tři za vše ostatní.
Jsem unešena a již dnes vím, že si knihu jistě jednou přečtu znovu. Tak nádherně popsané pocity, projevy, chování, myšlení, žití, nežití, závislost, láska, zmar, naděje všech hlavních postav, až dech přechází. Paní Třeštíková píše srdcem, její věty jsou dokonalé, uvěřila jsem jí každé slovo. Vynikající psychologický román.
Postava Sophie mi nepřijde příliš věrohodná.
Vdova, matka náctiletého kluka, žena, vyznávající morální hodnoty, kterou naplňuje její práce - pomáhat slabým a nemocným, se během pár dnů změní natolik, že nasedne do vlaku zločinu s mafiozní lokomotivou. Je to přece matka, a když už ne dříve, tak jistě ve chvíli, kdy je těžce zraněn její syn, by měla hodit zpátečku a ne dále ohrožovat jeho život pro nějakého andaluského přítele.
Mám z celé knihy rozporuplný pocit, nejsem nadšena, ani zklamána.
Nehodnotím, nejsem objektivní. Před několiky dny jsem dočetla Šántárám, vynikající knihu ze stejného prostředí a v jejím stínu jsou Krásné zítřky pro mě nečtivé. Nebavily mě natolik, že jsem knihu nedočetla...
Očekávala jsem od knihy víc, ale nemohu říci, že bych byla zklamaná.
Těšila jsem se na každý čas, kdy jsem mohla vzít do rukou tuto knihu.
Poprvé, co jsem uvízla v síti umění Dominika Dána a vyslovila snad všechny pozitivní slova v komentářích k jeho knihám, jsem mírně zklamaná. Ne z obsahu, ale mordýřská parta je tady tak suchopárná a nudná, až to bolí. Humor je solí Dánových knih a vypadá to, že mu při psaní této knihy sůl došla. Jen doufám, že si nakoupil do zásoby a v dalších knihách si budu opět říkat, jak je ten Dán úžasný.
Souhlasím a ztotožňuji se s komentářem níže od eraserheada. Naprosto vyčerpávající.
Mně se kniha líbila, jsem z ní unešena a je mi zcela fuk, co je dle skutečných událostí, a co je jen fikce. Jako celkek je kniha báječná, zavedla mě na spostu míst, která nikdy neuvidím, představila mi kulturu, která je zcela odlišná naší a ne zcela jí rozumím, obohatila mě o spoustu vědomostí a donutila mě zamýšlet se společně s autorem nad mnoha otázkami lidského bytí. Lin mě dokonale provedl cizokrajným světem, někdy lehkou procházkou, jindy náročným výšlapem, prožila jsem spalující žár slunce i nevlídnost ledové zimy, brečela jsem, smála jsem se....
Vážně mě Koontzovi záporáci baví :-) Líbí se mi, že je autor nepředstavuje jen jako čistá psychopatická monstra, ale mají také jiné stránky, které mě pobaví, nebo jen vyvolají úsměv. Horory mistra Kinga miluji, jsou pro mě top a děsí mě, u DK se mi líbí, že vždy jsou v knize místa, kdy si můžete na chvíli u úsměvných řádků odpočinout, než přijdou zase řádky hutně znepokojující. Tvář doporučuji a nezapomeňte na Koutkem oka, další super dílo.
Stalo se? Nestalo? Věřím? Nevěřím? Kniha je napsána velmi čtivě, ale můj mozek neměl čas si ani na chvíli odpočinout, stále rozebíral, koumal, pitval, vyhodnocoval..... téměř zavařený to nakonec vzdal a nechává, ať si jiní lámou hlavu.
Psychologický vhled do krásného vztahu dvou sester, odlišných jako den a noc a přesto tvořících jeden celek. Škoda jen, že to bylo velmi táhlé a mírně únavné.
Možná jsem u knih DD již neobjektivní, ale nemohu jinak. Čím mě jeho knihy tak uchvacují? Zápletkou, atmosférou, uvěřitelností, svérázným humorem, lidskostí a lidskou nedokonalostí.
Můj dojem bych popsala následovně: Jste pozváni na několika denní výlet s tím, že si cestou a zejména na závěr užijete spoustu vzrušujících chvil, budete se bát a odnesete si zážitek na celý život. V radostném očekávání se vydáte na cestu a vůbec vám nevadí, že jdete po nehostinné planině... Za tři dny ale již máte této nudné cesty plné zuby, jste unavení, vyčerpaní, zklamaní natolik, že i když se nakonec dostanete do temného lesa plného duchů, je vám to úplně a naprosto jedno. Nezajímá vás to a jediné co si přejete je, aby to už konečně skončilo.