allyce komentáře u knih
Kniha Rozbití andělé mě neoslovila tak, jako Bílé kosti. Autor zde sice detailně popisuje mučení kněží, které bylo opravdu brutální, z živého potkana zašitého v břiše se mi ježily vlasy odporem, ale ten děj kolem byl jak neslaná, nemastná polévka. Souhlasím s komentářem níže, že zmínka o koni v autě je nezapomenutelná. Obávám se, že potkan a kůň bude to jediné, co si z této knihy určitě zapamatuji.
Zatím mám přečteno od J.M. Simmela asi jen osm knih a ještě hodně jich zbývá, ale s jistotou vím, že je PANEM spisovatelem. Nikdy mě nenudí a hluboké myšlenky ukryté v ději i mimo řádky, mě nutí přemýšlet a utvářet si vlastní názor a pohled. Pana Simmela budu vždy doporučovat, všechna jeho díla jsou zárukou kvality a ohromného zážitku.
Má první kniha od autora a přiznám, že mě dostal. Ano, líbilo se mi to, doporučuji přečíst.
Pro mne mírné zklamání, stále jsem čekala na NĚCO ......a najednou byl konec.
Oddechová detektivka, čímž nechci říct, že se mi nelíbila. Bylo to takové poklidné čtení, které příjemně ubíhalo a nenudilo. Nic víc.
Žili spolu až............ jedné došla trpělivost a druhá přišla na manželovu nevěru. Výborně, čtivě napsaný příběh, při kterém vaše emoce nezůstanou stranou. Zejména smutek a lítost nad dětmi, které jsou vtaženy do boje mezi rodiči. Není nic horšího, než když si dospělí vyřizují své účty přes malé děti a autorka popsala takový stav opravdu dokonale.
Snažila jsem se, ale nedokázala jsem se začíst do Debořina schizofrenního světa. Knihu tedy nehodnotím, jen vím, že pro mě napsána nebyla.
Únosné riziko - únosná úroveň. Neoslní ani nenaštve. Dobrý průměr.
I pro mne byla tato kniha nevšední zážitek a absence přímé řeči mi zde přišla geniální. Autorka vypráví strhujícím způsobem o všem obyčejném i mimořádém v životě hlavních postav i těch, co se kolem jen mihnou. Obdivuji autorku pro její nadhled, sarkasmus, hřejivou lehkost vyprávění, dar používat všechny možné tvary slov a vytvářet souvětí, z kterých se točí hlava. Nádhera!
Nadšení, že čtu super thriller, zazdil neuvěřitelný konec. Cítila jsem zklamání, jako když dlouho a s napětím otevíráte zlatou truhlu, baví vás to, těšíte se a nakonec zjistíte, že uvnitř je jen papír od žvýkačky.
Téma nikterak nové (vášeň k lovu, spousta peněz, zhýralost a pocit absolutní moci), nicméně v seversky zpracované verzi má kniha grády a čtivost. Jediné, co bych vytkla, je "supermanství" Michaela a Lene.
Nebylo to jednoduché čtení, spousta slov vtěsnaných na každou stránku, spousta slov "vyřčených" a zdánlivě nesouvisejích, plných naděje, beznaděje a zoufalství, touha žít lepší život a najít tu správnou cestu k němu a nepřipustit si, že žádná neexistuje.
Vše již bylo řečeno a pět hvězdiček nestačí......
Prvních pár stránek bylo hodně nudných, ale doporučuji všem vydržet. Ve chvíli, kdy na scénu nastoupí stará paní Winterová a začne vyprávět příběh, kniha vás v té chvíli pohltí a zvědavost vám nedá knihu nadlouho odložit.
Krásně hrozná kniha, která mě obrala o hodně hodin spánku. Šílenost, genialita, zvrácenost v trojosobě Landa, smíchána s jeho fyzickou vizáží, je popsána tak sugestivně, až jsem se bála, aby na mě z těch stránek nevyskočil. Šílená postava. Mile překvapilo, že ti z druhé strany, byli normální smrtelníci, žádní nadlidé. Opravdu jsem si knihu "užila" a doporučuji!!!!!
Pro mne mnohem lepší než Spouštěč. Prostředí psychiatrické kliniky většinou nezklame, minulé i současné vraždy a nevysvětlitelné sebevraždy si zaslouží být objasněny, takže jsem s chutí obracela stránku za stránkou, které byly opravu čtivé.
Mrazivé ticho není žádná "bomba" mezi knihami, ale bavila mě.
Ani slovo mi doporučila známá poté, co ji dokápla poslední slza. No, já sice žádnou slzu neuronila, ale knížka mě bavila a pasáže ze soudního dvora, které tady ostatní berou jako únavné, si doslova užívala.
Dvanáct bodů není kolik, ale jak hluboko.... Až si knihu přečtete, pochopíte.
Sláva, konečně detektivka, ve které mě "genialita" vyšetřovatele nerušila, ale naopak jsem mu ji s radostí věřila. Aby taky ne, vždyť měl jen o něco nižšší IQ než da Vinci a ten měl 220 :-) Polámané panenky překvapily, kniha byla úžasně čtivá, chytrý Winter sympaťák, téma lobotomie děsivé, ale zajímavé. Navíc byla kniha prodchnuta špetkou nenásilných humorných dialogů. Doporučuji!!!!!!!!!!!!!