Alma-Nacida komentáře u knih
Návrat přímo táborový, sámo bez tý písničky je to poloviční zážitek a taky mi už není 11. Žádnej kovboj, žádnej ranč ani rančer... Honáci a statky. :) Naštěstí nikdo netasí hříbata, ale kolty.
Tři hvězdy z nostalgie.
Zas větší očekávání než výsledný dojem. Bylo to nějak nepřehledné a bylo tam všeho moc. Rath se nestal mým oblíbencem a nebýt to audiokniha, přeskakovala bych kde co. Do dalších dílů nejdu.
Jako i všech výboru, některé fejetony jsou skvělé, některé nic moc a mnohé něco mezi. Celkově je těch prvních dvou víc. :)
Nedlouhá, ale působivá kniha propojující osud tří žen vzdálených v prostoru i ve zcela odlišných realitách. S každou z nich okolí nakládá jako s občany druhé kategorie, třebaže život Smity je s oběma dalšími nesrovnatelně horší. Všechny tři se nakonec osvobodí, aspoň do té míry do jaké je to možné v jejich prostředí. Očekávala jsem asi do poloviny knihy hromadnou katastrofu, která se nedostavila. A já jsem za ten happy end vděčná.
Je fakt, že kniha má v sobě něco filmového, i když neplýtvá popisy. Film bych taky ráda viděla. ;)
Velmi dlouhá a poněkud popisná pohádka. Jazyk a styl jsou trochu jako Erben nebo Němcová, jen je tu věnováno hodně místa duševním hnutím všech postav a pak prásk, a je konec.
Fantasy mám ráda a (některé) dobrodružnější pohádky taky, ale tato kniha mě nechytla za srdce. Obsah by šlo vypovědět v několika větách a romantika mě zcela míjí, tak asi pro to. Navíc se v podstatě nic během děje nevyřešilo krom toho, že nejmenovaný vládce zjistil, že vlastně miluje ženu, kterou myslel, že nenávidí. To je pro mě typická červená knihovna. Vadilo mi i množství jmen, osobních i místních. Dvě hvězdy za texty písní = básně.
Snůška nepravděpodobných skutečností ze všech oblastí historie povětšinou z 20. století. Podáno je to tak bombasticky, že je to místy až nechtěně komické. Co pro bohy znamená např. věta, že "poprava byla sice brutální, ale účinná"? To jsou nějaké neúčinné popravy?
Celkově to bylo zklamání a nezdráhám se říci katastrofa. Těch pár zajímavostí, které nejsou notoricky známé, zcela utonulo v přívalu bulvárně podaných nechutností.
Já si teda temnou a akcí nabitou fantasy představuju jinak, možná jsem na tohle už stará a myslím, že cílovou skupinou jsou mladí lidé kolem 15 - 16 let.
Mnoho jmen, mnoho míst, rozličné balastní postavy, které nijak nezasáhly do děje, ale měly svá jména. Hojně jsem přeskakovala a další díl si odpustím.
Ejhle, člověk! Nejstrašnější ze všech bytostí, horší než sám...
To bylo tedy zcela netwainovské, ale velmi účinné. Zajímalo by mě, jak text vypadal před úpravami A. B. Paina.
Rozhlasové zpracování je skutečně excelentní.
Vydařená detektivka ve stylu osamělý střelec versus celý spiknuvši se vesmír. Můj odpor k přecpaným turistickým destinacím s ožralými milovníky diskoték a báječné zábavy až do rána, nebo až do odletu, co kdo snese, se ještě zvýšil. Atmosféra byla naprosto perfektní.
Druhý díl nedám ani jako audioknihu, jak je rozvleklý a navíc mě irituje skloňování Julius, Juliusa, Juliusovi... Sáhodlouhé popisy, kolem všeho kupa řečí... smažka Val a ukňouraný Tím se mou oblíbenou detektivní dvojkou nestali.
Knížka ne tak docela pro děti, populárně poučná pivní pohádka, nepravděpodobné a vtipné dílko nejen o pivu.
Já mám ráda pivo, i to bez alkoholu, v odhadu jeho prodeje se teda autor prostřednictvím Gracie dost sekl, a mám ráda knihy, kde si autor hraje. Se slovy, s dějem, s (po)city a se čtenářem. Toho všeho se mi na malém rozsahu dostalo vrchovatě, užila jsem si to jako dobře vychlazenou plzeň po výšlapu v teplém létě do kopce.
Audiokniha v pěkném podání Martina Písaříka (snad až na dětské hlasy, kdy se na můj vkus už pitvořil). Při čtení bych mnohé popisy přeskakovala. Kulisy historického New Yorku byly zajímavé, vraha jsem však tipla celkem brzy.
Nakonec nebyl tak docela masový, a to mě překvapilo. Dám šanci druhému dílu, ale hodnotím jako průměr.
Dost děsivé tradice, křesťanský Bůh a běžné mnohoženství, manželka trpící za manželovu "hanbu", a nakonec tragédie matky, která ztratí děti. Celkově tedy nic veselého. Prostředí je zajímavé, ale postavy jsou většinou zkratkovité kromě hlavních dvou a tvoří jen kulisu nebo katalyzátory vztahu.
Poněkud děsivé čtení, zvláště pro introverta, jako jsem já, který víc než tuší, že z lidského stáda jde hrůza a jedinci odolní vůči fanatismu moc dobře nedopadnou. Na tak krátkém rozsahu je studie davu podaná mistrovsky. Mě děsí dav, natož zmanipulovaný, a tak je to pro mě sugestivní až moc a ubírám hvězdu za svou probdělou noc, bo si ve svém věku už svého spánku vážím. ;)
"V každém člověku je vždycky ten temný hlad po něčem víc, hlad, kterému rozumí jenom málo, kterému se většinou brání, ale který se vždycky znovu objeví."
Detektivka, která plyne zvolna a bez velkých zvratů, postavena na logice a v závěru překvapivá, i když trochu uměle tím, že pachatel je zmíněn jen letmo.
Oddechovka, na pohodu, žádný zázrak.
Střídala jsem audio a papírovou klasiku. Zklamala mě postava Annie, dnes je už taky jiná doba, možná je to tím. Nemyslím, že by to byl obraz standardní odborné střední školy, ani že by běžné docházelo k fyzickým střetům. Na druhou stranu část s analogii je zas až moc úspěšná pro pedagoga, většinou se takhle pěkně všichni nechytí.
A závěr mi přišel už taky mimo realitu. Nicméně četlo se to (a poslouchalo) dobře. :)
Spíš dvě a půl než tři hvězdy, po slibném začátku se autor poněkud zacyklí a nic převratného už se do konce knihy nezjeví. Vysloveně úsměvné mi přišlo démonizování "strašlivého" IVP - individuálního vzdělávacího plánu. To je zkrátka jen popis toho, co se učí daný žák jinak a jak, a vzniká na základě doporučení poradny nebo speciálního pedagogického centra. To opravdu neslouží k šikaně "jiných" děti systémem, ale naopak k úpravě systému k jejich specifikům. A že by byli odlišní lidé ve středověku přijímáni kdovíjak otevřeně, tak to teda nesouhlasím ještě víc. Ještě do poloviny 20.století vzpomeňme na smutný život tzv.vesnickych bláznů...
Jako audio měla kniha nespornou výhodu, a to že mě spolehlivě rychle uspala. ;)
Autorka dokáže poskládat mozaiku příběhu ze zdánlivě nesouvisejících jednotlivostí a teprve z odstupu pak odhalí obraz hrůzy a lítosti nad tím, že hlavní postavy nemůžou rozpoznat klíčové chvíle, dokud není pozdě.
Biafra jako synonymum hladu v obklíčení lhostejnosti okolního světa. Připadá mi zvláštní, že mladí lidé dnes nic o krátké existenci této země nevědí, pro mě je slovní spojení "děti z Biafry" doslova idiomatické. A když ještě pomyslím na to, že někteří západní novináři označovali situaci v Československu po roce 1968 jako Biafru ducha...
Hvězdu ubírám za konec, který by si zasloužil možná víc propracovat.
Co se mě hodně dotklo, je věta Kainene, když si Olanna stěžuje, že se z jejího muže stal úplně někdo jiný:
"V téhle válce jsme všichni a je na nás, abychom se rozhodli, zda budeme jinými lidmi nebo ne."
Občas ještě probleskne původní vtipnost a rebelství, ale většinu knihy vyplňují dost násilné sexuální eskapády, které jsou zoufale nudné. Ještě jsem doufala, že se vše k lepšímu obrátí, a i jsem se pobavila u velkého ohně (Jeden míchač na kaši vládne všem, jeden všem jim káže), ale bohužel se pak už děly jen stále tytéž nudné věci a ani závěr to nezachránil.
Tak vidím, že jsem asi v menšině, když si představuju horor jako nepojmenované blížící se nebezpečí spočívající víc v atmosféře, že detailní popisy hnusu a ukrutností. Ty jsou pro mě prostě jen hnusné.
Jinak bych se mohla podepsat pod komentář saman001, rozpitvávání každého myšlenkového pochodu mi rychle všechny postavy otrávilo. A jo, vesnice bývá drsná, ale zas že by tam byli všichni uchylní, to taky ne. Celkově maximálně průměr, dvě a půl hvězdy