Alma-Nacida komentáře u knih
Lidskost a prostá slušnost, takové povzbuzení na dvou desítkách stránek. Autorova předmluva dodala povídce rámec, bez kterého by to asi nebylo ono. Tato jednohubka pro mě byla jako milé pohlazení.
Za mě prošvihnutá šance, zajímavý nápad, zpracování nic moc, jazyk hrozný - v tom se zcela shodnu s Leonorou. Prostě jen samotný nápad je na knihu málo, romantická linka působila nevěrohodně a byla zcela zbytečná, zkrátka celkově podprůměr.
Dvě hvězdy s odřenými paprsky za snahu, jinak postavy jsou ploché, děj je protahovaný až ke komičnosti, např. v úvodu se zmíní osud posla, ale než dojde k jeho reálnému prozkoumání, půl knihy je pryč. A pak vhodně šípem zlikvidovaný svědek těsně před tím, než vysloví jméno rodu vraha, to už jsem se opravdu smála. Po slibném začátku to jde už jen z kopce se vším všudy, takže další eskapády tohoto výjimečně neefektivního vyšetřovatele si nechám ujít.
Strhující závěr, propracované scény, a hlavně dobrý a nosný příběh. Jestli jsem na začátku u prvního dílu váhala, zda budu číst ty další díly, tak teď jsem opravdu ráda, že jsem do nich šla. Užila jsem si každou stránku.
Druhý díl mě bavil mnohem víc než první, děj se soustředí na tři hlavní postavy a dává tak příležitost skončit v napínavé chvíli a přeskočit na to, co zrovna prožívá jiná postava. V podstatě je román vybudován ve stylu klasického dramatu; zatímco první díl byl expozice s kolizí, ve druhém následují krize a peripetie. Jen doufám, že závěr nebude katastrofa. Snad přežije aspoň někdo. I když bez božské kuchyně, nevím, nevím. ;)
Totálně ujetá jednohubka zcela v autorově stylu. Stejně jako Sorjonenovi, i mně byla část s destrukcí statku dost proti srsti. A kde že je ta angažovanost, slibovaná v anotaci, za právo starých lidí na svobodu, důstojnost a kdo ví co? Tohle je spíš agitace za zavření do ústavu a zahození klíčů. Ale občas jsem se zasmála, to zas jo. Takže pěkné tři hvězdy.
Hrdinská fantasy jak má být v kulisách Paříže a alternativního středověku. A jak víme, Paris sera toujours Paris, ačkoliv kromě Consiergerie si tam moc "nezahraje". Očekávala jsem epické souboje, trochu té magie, drsné vtípky, a všechno jsem to dostala. I když nejmenovaný magický artefakt suploval mobilní telefon, dávám pěkné tři a půl hvězdy.
Z knihy dýchá atmosféra socialismu, kdy se člověk nejen bál něco říct, ale si i něco myslet. Sleduje vývoj hlavního (anti)hrdiny, který byl v mládí docela komunistická krysa, ale postupně dospěl k něčemu jinému, nechci to úplně vyplesknout, tak zůstanu takto tajemně neurčitá.
Číst to je docela náročné, protože je to v podstatě soubor filozofických myšlenek a osobní obhajoby názorů, které hlavní postava zastávala v dané době nebo naopak v současnosti.
Když jsem se knihou po mnoha zastávkách prokousala, můj stěžejní pocit je radost z toho, že mám období socialismu za sebou a že jsem padesátá léta ani nezažila.
Netradiční fantasy zasazená do světa s průmyslovou revolucí, ale taky magií mnoha stylů a schopností. V příběhu je hodně postav, což mi ze začátku komplikovalo orientaci. Nevím vlastně proč, ale žádná z postav mi nijak moc k srdci nepřirostla. Ještě si rozmyslím, jestli půjdu do druhého dílu. Celkově za tři pěkné hvězdy.
Druhý díl je sice o cestě, ale i když je putování popsané docela podrobně, moc se tím nezatěžujte, protože závěr to všechno rozmetá a je velmi... řekněme duchovní. Protože toto duchovno není můj šálek čaje z blínu, je to tentokrát za dvě a půl hvězdy. Konec je takový otevřený. Bylo to celkem zajímavé, ale stačilo.
Po trochu pomalém rozjezdu nabírá děj na obrátkách, je to vlastně postapo, ale takové magické. Hlavní hrdina mi šel občas na nervy a taky mi vadilo časté opakování jmen, snad by čtenář dokázal udržet po dvou větách, o kom je řeč, ne?
Cituji: Berg se odvážil nadechnout. Koza ležela bez života. Nic nenaznačovalo, že před chvílí prokázala řečnický talent. Lars uvažoval, jestli má tělo nakopnout, ale nechtěli se mu. Konec citace.
Ano, Berg je Lars. Na začátku to bylo dost matoucí. Takových popisů hnutí mysli je v knize víc, přišly mi zbytečné, jinak je to zajímavé čtení, jen mám obavu, že to druhým dílem neskončí. Půjdu do něj a uvidíme.
Celkově pěkné tři a půl hvězdy.
Vůbec mě to nechytilo a ani nevtáhlo do děje, taky mi připadá, že je to spíš pro děti, ale pro ty je to zas moc upovídané, tak nevím. Není to zkrátka můj šálek kávy.
Knížku mám od dětství, je to takové první seznámení s okrasnými dřevinami a jejich pěstováním, množením i použitím v zahradách. Oceňuji krásné a věrně ilustrace a kapesní formát velikosti jako známější edice OKO.
Autorův humor mi sednul, k ději se vyjadřovat nelze bez prozrazování a je to opravdu o cestě odněkud někam úplně jinam provázené bytostmi magickými i zcela magie prostými a také několika personifikovanými a ukecanými nebeskými tělesy, otravným holubem, vedlejší postavou, která dostane, co chtěla, antickými bohy a krucinál, nezapomněla jsem na někoho? Asi jo. Jak je to s kořeněním knihy chtíčem posuďte z ukázky sami.
"...A tím jsme dospěli do bodu, kdy nás od rozbřesku dalšího dne dělí už jen noc, a to ne jen tak ledajaká, nýbrž noc beze zbytku vyplněná chtíčem, smilstvem a erotickým dusnem. Oč by bylo jednodušší, kdyby tyto řádky spadaly do erotické literatury! Hned by bylo zřejmé a k tomu barvitě popsané, co kdo kdy dal kam, co tam s tím dělal a jak dlouho to tam nechal. A samo i čím se potom umyl."
Na závěr doplním, že se pobavíte líp, když znáte pány Schrödingera a Maslowa, stačí zběžně. Praxe v mateřské školce taky neuškodí. ;)
Druhým dílem se děj uzavírá celkem podle očekávání smrtí hlavních protagonistů, jak už bylo avizováno hned na začátku prvního dílu. Když jsem si víc zvykla na ne úplně veselý humor a gagy, které mi připadají pro mangu typické, četl se mi druhý díl líp než první. Dějové peripetie jsou místy neuvěřitelné, poselství knihy je naopak jasné, stejně jako autorova deziluze z toho, jak jsou lidé nepoučitelní.
Závěr, knihy jsou ikonické zcela právem, výtvarná stránka je na plný počet hvězd, ale pro mě je přeci jen důležitější děj a charaktery postav, proto ty čtyři hvězdy. Ještě mám potřebu dodat, že po srovnání komiksu o podobném tématu Maus a Zprávy z toho vychází Maus líp, pracuje i s nesdělitelným traumatem válečné generace a s jeho dopady na jejich potomky.
Ikonická manga, která se žánru dost vymyká. Zhltla jsem ji za dva volné dny, což při její úctyhodné tloušťce mluví za vše. Výtvarně je to vrchol, hvězdu jsem ubrala za ženské postavy zkratkovité až ke karikatuře, a také mi vadí v manze obvyklé přehnané ztvárnění vzteku a podobných emocí, kdy má postava otevřenou pusu přes celý obličej. ;)
Nic se neuzavřelo, takže do druhého dílu půjdu taky. Pokud jde o onu " výbušnou informaci" týkající se Hitlera, tato konspirační teorie je dnes už notoricky známá a nemyslím, že by její zveřejnění mělo ještě nějaký politický dopad ve 40.letech. Tak jsem zvědavá, jak se s tím autor popere.
Kvalita klesá, srandy ubývá, zato přibylo akčních scén, které jsou poněkud nepřehledné a dají se shrnout do " kop, krach, plesk, svist, atd.". Přiznávám, že jsem je přeskakovala ("hop") a šla rovnou na poslední stranu, abych věděla, kdo vyhrál. A ano, kdo vyhraje se dozvíme až v dalším dílu.
Podivnosti, to je moje, a tak mě tato neobvyklá fúze gunmana s kolty proklatě nízko a moudrého rabiho, který je tak trochu šlemazl, musel upoutat. Ne že by to bylo špatné, ale že bych byla uchvácená, se říct taky nedá. Kresba mi nesedla, příběhy už víc, některé jsou vtipnější, jiné míň. Asi se nedokážu zbavit pocitu, že příběhy patřící do zaniklých štetlů by potřebovaly ke své reinkarnaci na Divokém Západě něco víc než jen změnit garderobu hlavních postav.
To bylo velmi podivné. Myslím, že kdybych neposlouchala audio načtené Josefem Somrem, tak bych s knihou asi sekla. Takhle jsem to po malých kouscích doposlouchala, ale celé to na mě působilo jako změť obrazů prodchnutá podivnou misogynni staromilskou adorací češstvi.
Líbí se mi nápad s dokonalým předčítačem, který dokáže... To, kolem čeho se točí celý děj. Chápu, že je to kniha pro děti, ale ti zlouni jsou takoví nijací, nejspíš proto, že o svých strašných činech hodně mluví. Ale moc akčních chvil čtenáři nepřipraví. Postava Elinor, která na být asi "odlehčovací", na mě nepůsobila vůbec věrohodně a celá kniha mi přišla upovídaná. Co se mi hodně líbilo, byly úryvky z jiných knih v úvodu kapitol. Celkově lepší průměr, tři hvězdy s odřenýma ušima. ;)