AndreaP. komentáře u knih
Dojemná kniha, přečetla jsem jí doslova na jeden zátah. Je to kniha, která by měla být zařazena mezi povinnou četbu na školách.
Další oddechovka Ivanky Deváté. Osobně nesouhlasím, že tato kniha je slabší, právě naopak se mi tady tento styl jejího psaného humoru moc líbil. U některých pasáží jsem se zalykala smíchem.
Ivanka Devátá prostě nikdy nezklame. Její knihy jsou oddech, relax, krásný humor a neskutečný nadhled a sebeironie. V oblaku dezinfekce je pak takový netypický průvodce našim zdravotnictvím, který jistě pobaví.
Silný příběh těžkého tématu eutanasie, který mě dostal do kolen. Kniha, který určitě donutí zamyslet se nad tím, co bychom dělali na místě hlavní hrdinky.
Vynikající kniha pro tvorbu s dětmi. Má sedmiletá dcera si jí doslova zamilovala a já ji teď marně hledám, kde sehnat (máme jí půjčenou z knihovny), aby jí měla doma ve své sbírce. Určitě doporučuji pro tvořivé děti.
Přečetla jsem, hlubší stopu to sice ve mě nezanechalo, dá se říct, že po pár dnech si jí už ani moc nepamatuju, ale s ohledem na to, že jsem jí dočetla do konce, tak dle mě se to číst dá a řadit jí mezi odpad je krapet přehnané. Ano, znám daleko daleko lepší knihy, ale určitě také horší. Takže dávám takový průměr hodnocení.
Druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla a nyní už vím, že tato autorka je má krevní skupina. Odlehčené, s humorem popsané téma rozvodu, či spíše "léčení se" z jeho následků, o vtipné pasáže zde není nouze. Prostě parádní odpočinková kniha, u které se určitě nudit nebudete.
Tato třetí kniha z této trilogie mi připadala nejslabší, prostě Měděný jezdec bezkonkurenčně nasadil laťku nejvýše, a druhým ani třetím dílem jí už nešlo dle mého názoru přeskočit, takže trilogie měla sestupující tendenci. Co hodnotím ale velmi kladně je skutečnost, že byl obsažen vlastně celý život hlavních hrdinů, takže kdybych měla posoudit trilogii jako celek, tak se jedná o nádherný román, který ve vás zanechá stopu, přinutí se vás zamyslet, jaké to bylo a jak dobře se vlastně nyní máme.
Skvělé pokračování Měděného jezdce. Tento díl je psaný úplně jinou formou než díl první, nicméně to nijak neubírá na síle tohoto příběhu. Kniha je vlastně psaná stylem povídání o Taťáně, které se prolíná povídáním o Alexandrovi, kdy toto dvojí dělení je ještě dále rozděleno na vzpomínání - vracení se do minulosti. Ze začátku mi tento styl vadil, trošku jsem tápala, proč je to psáno tak jinak než díl první, ale po tom, co jsem si na tento styl zvykla, jsem se nechala unášet dějem a sílou lásky těch dvou. Nelze dát jinak, než opět plný počet hvězdiček, i když musím vyzdvihnout, že Měděný jezdec se mi stylem psaní líbil přece jen trošku více a jdu honem na poslední díl této trilogie.
Krutý, a přesto tak něžný, zástavu dechu i srdce způsobující román, tak to je tato kniha. Surovost války, kterou si člověk zpětně v této knize uvědomí a mezi tím láska Tatáni a Alexandra. Prostě se začtete a už vás to nepustí, čtete, čtete a modlíte se za ně oba. Úžasná, úchvatná kniha s odkazem na krutost války, a nezbývá, než plným právem dát nejvyšší možné hodnocení.
Silný příběh nabitý emocemi, kniha nad kterou prostě člověk musí přemýšlet. Dvě hlavní postavy, dva mladí lidé, kterým osud více vzal než dal, a kterým už nezáleží na životě. Můžou si vzájemně pomoci? Detailně propracovaná charakteristika postav jak Nastyii, tak Joshe, jejichž vyprávění se pravidelně střídá. Skvěle napsaná kniha s netypickým námětem, která je velmi čtivá, děj má spád, prostě vás chytí a nepustí. Dávám plných pět hvězdiček.
Tři hvězdičky dávám za brilantní češtinu, úžasné hrátky se slovíčky, které mě neskutečně bavily. Autorova fantazie je neskutečná.
Nádherná kniha, která nenásilnou formou donutí člověka se zamyslet nad skutečností, jak medicína a postavení žen jako takových se za posledních více jak sto let posunula vpřed. Se zatajeným dechem jsem četla těžký osud hlavní hrdinky, která se nikdy nevzdala. Příběh mě přesunul do 19.století a já doslova hltala stránku za stránkou, prožívala se Samanthou radosti i strasti života, věci se kterými se musela potýkat, a které my v dnešní době bereme jako naprostou samozřejmost. Tady nám ale dojde, že vše bylo kdysi jinak. Nadchlo mě také propojení "současnosti" se vzpomínkou na její dětství, vše na sebe nerušeně navazuje, každá stránka má svou logiku, kniha je naprosto a dokonale promyšlená a autorce patří obrovské díky. Právem této knize náleží plný počet hvězdiček a bezesporu patří mezi knihy, které budu u sebe řadit mezi mou TOP desítku a budu se k ní velmi ráda vracet.
Pohlazení po duši. Toto slovní spojení mě napadlo v souvislosti s touto knihou. Kniha netypického námětu plná pohody, tajemna, kouzel, lásky a vůně zahrady, kterou jsem doslova cítila. Po dočtení mi bylo líto, že je už konec, tak strašně moc se mi nechtělo z příběhu, z kouzelné zahrady odejít. Knihu doporučuji, je jedním slovem nádherná.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Poté, co jsem četla trilogii 50 odstínů..., tak mi to prostě připadá v mnoha věcech hodně podobné, stejné výrazy, situace a tak. Nemůžu říct, že by to bylo špatně napsané, to ne, čte se to skvěle, ale pořád jsem měla pocit, že todle už tady prostě bylo. Dle mě autorka udělala jednu chybu, a sice, že po úvodu, který se odehrává v deštném pralese, přesune děj pryč. Kdyby děj knihy byl ponechám právě v tom deštném pralese a tam by byl rozvinut příběh, byla by to bomba. Škoda. Nicméně kniha jako taková určitě stojí za přečtení, prostě oddechovka, ale asi opravdu nedoporučuji číst těsně po výše uvedené trilogii, spíše s větším odstupem.
Kniha napsána čtivou formou, a ač je oddechová, přesto je v ní cítit poselství, či spíše zamyšlení se nad tím, jak přistupujeme k vlastním dětem, k jejich výchově jako takové a k jejich potřebám (nejen těm materiálním, ale právě naopak). Asi nikdo by nechtěl prožít to, co hrdinka knížky, na druhou stranu nikdo z nás nemůže říct "todle se mi stát nemůže". Knihu určitě doporučuji k přečtení.
Jedním slovem wooow. Je to moje první přečtená knížka od této autorky, a už teď vím, že si musím přečíst i její další, dřívěji vydané knihy. Psáno krásným, pohodovým stylem, s vtipným nadhledem a moudrostí. Jsem nadšená.
Příjemná a pohodová oddechovka, napsaná s naprostou lehkostí, svižně a lehce, skvěle vykreslené dialogy postav. U málokteré knihy se mi stalo, že jsem se řechtala už na cca třetí straně, nicméně poznámky typu "budou mi věřit, že mě unesl kůň..." se prostě nedaly ustát s vážnou tváří. Tato kniha mě prostě nutně musela nabít dobrou náladou. Můj osobní názor je, že autorka ale mohla děj klidně více rozvést, hlavně ten závěr byl na mě zbytečně moc rychlý, prostě mě mrzelo, že už je konec knížky. Autorka má ale zcela jistě dobře našlápnuto.
Pohodová oddechovka pro ženy vhodná pro nedělní relax u kávy. Psáno s humorem, i když občas má člověk pocit, že je ta kniha tak nějak zaměřená proti mužům, nechce se mi totiž věřit, že by na světě byli jen takové kousky, které jsou v knize popisované. Kniha je ale celkově psaná svižně a velmi dobře se čte.
Příběh se zvláštní atmosférou jakoby vás přenesl tak nejméně sto let zpátky do jednoho maloměsta, kde se všichni znají, kde se k sobě všichni chovají moc hezky a s úctou, a kde ještě stále kouzlo Vánoc nespočívá v honbě za dárky. Postupně se zde rozvíjí příběhy všech obyvatel městečka a člověk brzy zjistí, že radosti a strasti prožívá s nimi. Osobně jsem ze začátku měla problém se zorientovat v postavách knihy, což ale bylo způsobeno zřejmě tím, že tento cyklus příběhů má více dílů, a já zatím nečetla ty předcházející. Tento problém však po pár stránkách pominul. Osobně si myslím, že kniha je určena spíše starším čtenářům, kteří dokáží vstřebat její kouzlo i tak trošku netradičně psaný text. Kniha jako taková se mi četla dobře, je to prostě zase jiný typ knih, než jsem dosud četla a určitě má v sobě své osobité kouzlo a chvílemi jsem měla chuť být součástí jejich společenství a radovat se s nimi z maličkostí.