Aneleh
komentáře u knih
Prolhané městečko
Diane Chamberlain
Po delší době jsem se zase pustila do další knihy jedné se svých nejoblíbenějších spisovatelek a opět mě čekal skvěle promyšlený příběh, poutavé čtení, napínavé i romantické. Jako bonus se dozvíte zajímavosti ohledně restaurování obrazů, také o předsudcích k černošskému obyvatelstvu. Hledáte-li kvalitní čtení, u kterého se nebudete ani chvilku nudit, sáhněte po této knize.
Hříšné dopisy
Vi Keeland
Příběh je na můj vkus až příliš přeslazený, ale zabývá se mně velmi blízkými tématy, proto jej hodnotím velmi kladně.
Především je to úzkost a panické ataky, s nimiž se musí Luca vypořádat. Celkem věrohodně je zde popsáno, jak dokáží komplikovat život i jak se mohou zvládat. Pan doktor byl úžasný, roztomilý se svým sledováním ptáků a to, že se stal přítelem své pacientky, potvrzuje sice nereálnost příběhu, ale do této romantiky se skvěle hodil.
Pak bylo kouzelné to zamilování se v dopisech. Slova mají velkou sílu a opravdu je možné jen při psaní s tím druhým se hluboce se spřátelit až zamilovat. Jen to osobní setkání, které následuje, v reálném životě vždy nedopadne tak ideálně jako zde, což zase potvrzuje převelikou romantiku celého příběhu.
A sice mám ráda kočky, ale prasátko Hortenzie jako domácí mazlíček, to byla opravdová pecka a láska na první přečtení.
Pomocnice
Freida McFadden
Asi nejlepší psychothriller, jaký jsem dosud četla. Tak napínavé, že nemůžete přestat číst. Doporučuji všem, kteří chtějí při čtení zapomenout na všechno okolo, tohle vás zaručeně úplně pohltí. Nelze nezmínit i originální obálku.
Vířivka
Lucie Konečná
Po Houpačkách jsem zkusila další knihu autorky, mnohem vážnější a depresivnější, přesto psaná s vírou a určitým optimismem.
S tímto námětem jsem se již dříve setkala a bohužel je znám i v reálném životě. Myslím, že autorka se tímto inspirovala, aby se však spíše než samotným činem hrdinky zabývala jejím životem po návratu z vězení. Během čtení se pak nenásilně dozvídáme, za co byla odsouzena a se všemi emocemi jsme svědky prolínání její minulosti s přítomností.
Kniha je velmi čtivá a poutavě napsaná, hvězdičku ubírám za až příliš pohádkový konec, kterým se zřejmě mělo vyvážit celkově smutné vyznění příběhu, ale zde působil dost uspěchaně a nereálně.
Chůva
Gilly Macmillan
(SPOILER) I když to bylo trochu zbytečně natahované, děj tohoto psychologického thrilleru byl zajímavý. Chůva jako potvora nejvyššího kalibru, neštítí se ničeho. Jo a Virginia si s ní ale poradí, i když samy také nemají nejlepší charakter. Řekla bych, že konec byl dobře promyšlený, něco ve stylu "kdo se směje naposled..."
Dobře se to četlo, kapitoly, ve kterých můžeme sledovat myšlení jednotlivých postav, se přehledně střídají přítomnost s minulostí. Pro odpočinek celkem dobrý příběh, ale za bestseller bych ho nepovažovala.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Hezky napsaný romantický příběh, ve kterém se prolíná historie se současností. To, co se událo v Lomné v první polovině 19. století, je zde popravdě vylíčeno. Jen setkávání Jasmíny s Joachimem, to cestování časem, jsem nemohla tak úplně pobrat. Zase ale vidíme ty propastné rozdíly mezi tenkrát a dnes. Něco vás i pobaví: třeba mobil považoval Joachim v roce 1836 za jakýsi druh hlásné trouby. Ale autorka to má dobře promyšlené tak, aby vše zapadlo na své místo a příběh mohl vygradovat a mít ten správný konec.
Takže od každého trochu: romantické, trochu pohádkové, s kusem pravdivé historie, ale také s tématem vážné nemoci. Doporučuji, hledáte-li ke čtení něco originálního a nevšedního.
Ptačí žena
Lenka Chalupová
Tato kniha se mi dostala do ruky v době hnízdění labutí. Obdivuji tyto elegantní a ladné tvory. Bohužel v naší lokalitě lidskou vinou o mláďata přišly, a tak jsem ve smutku toužila přečíst si něco o nádherných ptačích tvorech.
Tato kniha mi ukázala krásu i dalších ptáčků a opět mě utvrdila v tom, jak lidské zájmy a chamtivost dokáží ničit jejich životy a přidělávat jim utrpení. Se zvířaty se bezohledně kšeftuje pro peníze, na druhé straně jsou tu lidé, kteří se o ně s láskou starají a uzdravují je. Nečekala jsem, že se z příběhu vyvine tak zajímavá detektivka, která ukazuje nejen vztah lidí k přírodě a zvířatům, ale také spletité vztahy mezi lidmi v rodině i mimo ni. Určitě vyhledám další knihy této autorky, píše opravdu zajímavě.
Jen jedno jediné bych paní spisovatelce vytkla: že její hrdinka jde krmit labutě se sáčkem pečiva. To jim škodí a ptačí žena by to měla vědět.
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Úžasná kniha, stejně jako Vyměnit vodu květinám. Autorka píše příběhy, které něco důležitého říkají, na něco závažného upozorňují. Vůbec jsem se s touto knihou nechtěla rozloučit, několikrát jsem se vracela a říkala si, zda je to vůbec možné, jestli jsem to opravdu dobře pochopila. Ani chvíli se nenudíte, naopak vás to nutí přemýšlet, dělat si názor a na konci vše krásně vyplyne a vy všechno pochopíte.
Nezapomenutelný příběh. O mládí, stáří, lásce, nenávisti. Jak to dopadá, když nenávist vám zatemní mozek, když chcete někoho podvést, když si myslíme, že život přelstíme. Kniha plná nádherných myšlenek. Doporučuji každému, kdo hledá kvalitní čtení, kdo hledá pravé hodnoty a neobvyklý čtenářský zážitek. A jen tak mimochodem: Havran byl neodolatelný, tenhle anonym by měl pracovat ve všech domovech důchodců.
"Dítě bez matky je sirotek. Ale jak se říká matce bez dítěte?"
"Život bere a vrací ve stejnou dobu."
Tichá bolest
Táňa Keleová-Vasilková
Knihy této spisovatelky nikdy nezklamou v tom, že konce jsou vždy pohádkové. Příběhy jsou sice ze života, ale jejich závěry jen málokdy ukazují, jak to dopadá ve skutečném životě.
Zde dávám všechny hvězdičky, protože se kniha dotýká hodně vážného tématu. Milena zažívá to nejhorší, co se snad ženě může stát, její pocity, vztahy a myšlenkové pochody jsou vyjádřeny velmi reálně a už jsem začínala věřit, že i konec bude tentokrát trochu více ze života. Ale opět nebyl a vlastně tomu napovídalo i to, že manžel stále nesměl vědět o třetím dítěti. V obyčejném životě by se tohle nejspíš nepodařilo tak dlouho tajit, je silně nepravděpodobné, že by mu to za tak dlouhou dobu kdokoliv jiný neřekl. Ovšem to bychom potom neměli zase ten krásný optimistický závěr, kdy naše srdce plesá a my cítíme naději, že vše se může po prožitém utrpení v dobré obrátit.
Proto také tuto autorku čteme a nepřestaneme číst, protože naději potřebuje každý z nás.
Slzy a smích
Táňa Keleová-Vasilková
Knihy od této autorky se čtou samy, jsou to příběhy ze života, které se mohou stát nebo se i staly a jsou si podobné. Vždy jsou tu ženské hrdinky, které se přenesou přes nějaký životní karambol a následuje pohádkový konec.
Ani zde to není jinak. Těch náhod, které zajistí hrdinkám šťastný život, je tam trochu moc a v reálném životě by se nejspíš ani nepřihodily. A jednání Kamily, která svým jednáním riskuje život dítěte, mi zde přijde opravdu přehnané. Navíc jako v mnoha jiných knihách bohužel i zde je množství překlepů v textu.
Doporučuji pro toho, kdo hledá nenáročné a oddychové čtení.
Vzkaz na zdi záchodků
Julia Walton
Půjčila jsem si tuto knihu, neboť mám pocit, že lidé se tomuto tématu vyhýbají, že se o této závažné duševní nemoci nemluví, ač jí netrpí zase tak malé procento lidí. Na příběhu dospívajícího Adama autorka skvěle vystihuje problémy, zesměšňování a nepochopení těchto nemocných. Ukazuje, jak tito lidé vnímají, co se jim odehrává v hlavě, a to často i za pomoci vtipných situací. Boří mýtus o tom, že nám od takto postižených hrozí nebezpečí. Naopak oni jsou často nepochopeni, ač za pomoci svého okolí můžou a chtějí žít stejný život jako všichni ostatní. Adam si najde svoji lásku, chce vystudovat jako jeho vrstevníci a věří, že se pro něj najde lék, který mu usnadní život.
"Skutečnost je subjektivní. Existuje spousta věcí, které nejsou pro každého skutečné. Například bolest je skutečná jen pro toho, kdo ji zažívá. Všichni ostatní vám musí věřit."
Všechno je krásné
Eleanor Ray
Hlavní hrdinka Amy shromažďuje ve svém domečku nadměrné množství věcí, což je známka jejího traumatu z minulosti. Jednotlivé názvy kapitol, které se vracejí do minulosti, nám vždy vysvětlují, co je příčinou toho, že právě proto tolik květináčů, hrnečků, zapalovačů, váz či porcelánových ptáčků musí mít ve své domácnosti. Až když postupně se dozvídá pravdu a začíná nový život, může se za pomoci sousedů všech přebytečných věcí zbavit.
Přišlo mi trochu přehnané a nereálné, že by mladá dívka ve svém domově snesla jedenáct let takový nepořádek a tolik krabic, že by nemohla ani projít do jednotlivých pokojů. Když se objevili noví sousedé, stal se děj celkem předvídatelný. Jen nečekáme, že ke konci se z pomalu plynoucího příběhu náhle stane strhující detektivní zápletka, což mi do celkového pojetí knihy příliš nesedlo.
Celou knihou nás provází poučení, že movité věci nám nikdy žádné štěstí nemohou přinést.
Adresa Naděje
Mélissa da Costa
Knihu doporučuji všem a zařazuji ji k těm, na které nikdy nezapomenu. Zaujala mě už svojí nádhernou obálkou i názvem a dojala až k slzám. Není snad ani možné, aby někdo takto překrásně slovně vyobrazil smutek, který člověk prožívá, když ztratí ty nejbližší, aniž by sám něco takového neprožil. A samozřejmě - když nechybí kocour a jeho vnitřní síla pomoci uzdravit paničku, kterou si vybral - jde o úplně ideální čtení, které dává naději a pohladí po duši.
Taková je Sarah
Pauline Delabroy-Allard
Bohužel jsem nedokázala dočíst ani do sté stránky. Čekala jsem mnohem víc než jen nářky a popisy jedné nešťastné lásky. Ani jedna účastnice se nesnažila vztah řešit k oboustranné spokojenosti, vyžívají se v melodramatičnosti a vzájemně se ničí. Proč vlastně vypravěčka nemá žádné jméno? Je škoda ztrácet čas a trpět u nesmyslných a únavných textů, které nikam nevedou, nemají žádnou hloubku a ukazují naprostou nezralost obou žen.
Osudy a běsy
Lauren Groff
Tohle nebyla zrovna lehká četba. Docela hodně se přeskakuje v čase, v něčem jsem se příliš nevyznala a někdy jako kdyby se některé popisy vzájemně vylučovaly. Něco bylo třeba si i domyslet. Třeba jsem úplně nepochopila, zda se Lotto utopil nebo měl aneurysma? Navíc všechny ty vztahy byly až příliš založené pouze na sexu. Líbí se mi sice příběhy vyprávěné z více stran, ale tady bylo vše až příliš překombinované. Styl psaní mně také příliš nesedl.
Nejvíce se mi tady asi líbil citát: "Paradox manželství : nikdy nemůžete nikoho dokonale poznat, i když někoho dokonale znáte."
Past na sňatkového podvodníka
Martina Boučková
Moc jsem se pobavila, knížek s dobrým humorem není nikdy dost a tato se čte sama a nezklame. Velmi se mi líbilo střídání kapitol z pohledu Hanky a z pohledu samotného podvodníka. Určitě vyhledám další knihy od této autorky.
Hranice návratů
Jitka Prokšová
Knihy od Jitky Prokšové mám ráda a nejenom proto, že je plzeňská rodačka a její příběhy se často odehrávají právě v našem městě. Líbí se mi její sonda do mezilidských vztahů a psychologických problémů, které se mohou týkat každého z nás.
Povídky se četly dobře, některé se mi líbily více, jiné méně, ale každá ve mně vzbudila nějaké emoce. Ve dvou z nich se poukazuje na covidovou dobu, což mi mírně pokazilo radost ze čtení a myslím, že se to bylo zcela zbytečné.
Asi nejhlubší prožitek byl pro mne příběh téměř slepého mladého muže v povídce "Všechny barvy duhy".
Příběh Louise Braille
Jakob Streit
Velice krásná kniha. Nikdy by mě nenapadlo, že takový klenot najdu v dětském oddělení knihovny. A navíc s nádherným překladem teprve 13-leté slečny!
V této knize si každý musí uvědomit, jak si má vážit svého života a hlavně zdraví. Je také velmi poučná, dosud jsem vůbec netušila, jak slepecké písmo vypadá a že je takto důmyslně vymyšlené. Přivedlo mi to k tomu, abych si zjistila více o pomůckách nevidomých lidí a je až k neuvěření, co vše musí zvládnout se naučit a překonat. Zkoušela jsem si číst za pomoci těchto bodů a není to tedy vůbec snadné.
Samotný příběh geniálního chlapce, velmi citlivého a laskavého, vás chytí za srdce. Ač zemřel v poměrně mladém věku, dokázal a překonal toho velmi mnoho, přitom si stále zachovával a rozdával upřímnou radost ze života.
Dávám tomu rok
Helen Whitaker
Tohle je rozhodně zajímavá kniha, která si tak nízké hodnocení nezaslouží. Téma je sice banální - nevěra a ne každý má rád takové to rozpitvávání problému, mně to ale přišlo i dost poučné. Manželství lze zachránit, když o to oba stojí. Nejlepší kapitoly byly z psychologické poradny, kdy pochopíme, jak moc Iris ve vztahu postrádala manželovo podporu, především tu citovou: "Nikdy v životě jsem se necítila tak sama, tys mě opustil." Konfrontace jich obou byla velmi zajímavá, při ní se ukázalo to vzájemné nepochopení a ukazuje, jak důležité je spolu hovořit a vnímat se navzájem. Protože Adam si myslí, že: "Kdyby potřebovala pomoc, řekla by si." Nakonec pochopili, že lidé a tedy i vztahy se mění a vyvíjejí a oni se tedy musí milovat i s tím, jak se změnili.
Jediné, co mi na příběhu tak trochu vadilo, byla práce Iris. Nedokázala jsem pochopit, jak může vykonávat práci, která spočívá jen v dolování peněz od bohatých lidí. Některé pasáže pak byly až zbytečně moc zdlouhavé, takže nemůžete se dočkat, jak to skončí, jen byste něco mezi tím vypustili.
Pozoruhodně bystrá stvoření
Shelby Van Pelt
Ne že by se mi chobotnice líbily. Ale pamatuji si je z dětských knih svých dětí a jak jejich příběhy milovaly. Takové chobotničky stejně jako plyšové hračky, jsou vyobrazeny velmi mírumilovně a roztomile. Velký Marcellus z této knihy je navíc velmi inteligentní a tak chytrý, že rozluští záhadu v životě jedné důchodkyně, která uklízí ve Vodním světě.
Příběh téměř detektivní, ale zároveň laskavě pohádkový, zaujme neobvyklým přátelstvím a přiznám se, že v závěru se mi hrnuly slzy do očí. Prostě vás to dojme a chytí za srdce. Všechny pasáže psané Marcellem jsou neodolatelné a budete si je opravdu užívat. Doporučuji každému, kdo hledá laskavost, moudrost a hezký pocit na duši.
"Lidé. V mnoha ohledech jste hloupí a děláte jednu chybu za druhou. Ale čas od času se dokážete proměnit v pozoruhodně bystrá stvoření."
