Aniga komentáře u knih
První díl neměl chybu, nemohla jsem se dočkat, jak cesta hrdinů bude pokračovat.
Také se přikláním k názoru, že je to jeho jedna z lepších knížek. Pokud vám tento styl psaní nevadí, určitě si ji přečtěte :)
Nad knihou jsem prožívala dva pocity - na jednu stranu samozřejmě soucit z beznaděje, na druhou stranu jsem ale měla pocit, zda nás chvíli autor trochu nevodí za nos (nic ve zlém, asi to opravdu byl moje úvaha).
Z Vieweghových knížek nikdy nevím, která část je inspirována jeho zkušeností a kterou si opravdu jen vymyslel. Tady sice je jasné, že spíše zkušeností, ale myslím, že něco si také trochu připepřil svojí fantazií. Z tohoto důvodu spíše zklamání.
Příběh se mi velice líbil, bylo to velice čtivé, jen ze začátku jsem si musela dávat pozor na mnoho postav, abych věděla kdo je kdo :o)
(díky také přechozím komentářům). Líbil se mi děj, zpracování... jen jsem se ztrácela jako v knize Sněhurka musí zemřít, jaký je zrovna den. Ale to vlastně nebylo pro knihu to podstatné. Doporučuji.
Bohužel tato kniha mi vůbec nezaujala... asi to není můj šálek čaje ani kávy.
Kniha nám popisuje ženy od Libuše po Alžbětu Bavorskou, lásky je tam bohužel pramálo.
V knize spíše najdeme jen holá fakta, kdy se vdaly, kolik měly dětí, kdy umřely.
V poslední kapitole Lesk a bída jsem u Sissi objevila chybku - druhou dceru nemohla porodit v roce 1836 , správně má být 1856.
Čtení na dlouhé zimní večery...
Škoda, mění se doba, ale lidé ne... stále vůči některým lidem budou mít někteří předsudky jen kvůli barvě pleti, aniž by dotyčného více poznali.
Moje první setkání s autorkou paní Tess Gerritsen, které je nezapomenutelné.
I když jsem tím pádem zatím jinou knihu z této série nečetla, nebyl problém se dostat hnedka do "obrazu" postav.
První půlka knihy byla naprosto geniální, běhal mi mráz po zádech z opuštěné Říše věčné blaženosti. Děj se závěrem, který bych nečekala.
Doporučuji. Rozhodně stojí za přečtení.
Bohužel jsem měla ten samý problém jako u prvního dílu - nemohla jsem se začíst.
Kniha nebyla špatná, ale bohužel mi nebavila, žádnou postavu jsem si nijak obzvláště neoblíbila... asi to je způsobené tím, že mi dinosauři nezajímají do tak velké míry, abych knihu hltala.
Kniha, která nás neustále drží ve střehu, jak bude děj pokračovat.
Nepředvídatelný příběh jako u Slepé skvrny.
Rozhodně stojí za přečtení (pokud máte rádi severské krimi) i přesto, že se jedná spíše jak již Fravra zmiňoval o psychologický román než kriminálku.
Posledních pár stránek jsem nemohla odložit....
Doporučuji.
(PS: pro mne nejhorší u obou knih bylo pročíst se úvodem - hořící stáj a u Slepé skrvny kočka - tohle prostě nedávám)
Nečekala jsem, že mi kniha až tak moc zaujme. Ještě dlouho po přečtení musím o celém příběhu přemýšlet (především i o závěru, jak se nakonec Angie rozhodla).
Nedokáži si vůbec představit, co vše musela zažít a jak se musela vyrovnávat nejen s poznáním své minulosti, ale i s tím, jak sama někdy jednala v přítomnosti, když "ztratila svoji identitu"
Klobouk dolů, kniha se paní Liz Coleyové opravdu povedla a nemohu hodnotit jinak než za pět hvězdiček.
Velmi povedená knížka.
Některé situace opravdu komické, když si je představíte.
Konec byl pěkný, je tedy pravda, že mi během knihy došlo, že to asi tak nějak bude... ale stejně jsem se bavila četbou dál :)
Tentokrát jen za 4 hvězdičky, novela "Novináři" byla pro mne zábavnější.
Tak tato kniha byla pecka!
Nemohla jsem si pomoci, ale připomíná mi to "Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel" nebo "Analfabetku, která uměla počítat" od Jonasa Jonassona.
Několikrát jsem se opravdu musela hlasitě zasmát!
Příběh je napsán výborným humoristickým stylem.
A ten konec?? To prostě byla třešinka na dortu.
Paní Libuše Burger, to se Vám opravdu povedlo :)
Moc děkuji za knihu.
Skvělé ukončení série Justina.
Moc se mi líbilo rozuzlení celé zápletky, jak to vlastně bylo s jeho rodiči a kde se po celou dobu nacházeli.
Myslím si, že p. Peter Schwindt odvedl moc dobrou práci na to, že to byly jeho první knihy, které napsal.
Příběh měl pěkně rozložen do všech pěti dílů, nebylo to "plácání bahna", jak v některých pokračováních bohužel bývá.
Takže nezbývá mi nic jiného než dát pět hvězdiček.
Zdařilé pokračování, ve kterém se s Justinem dostaneme zpět v čase až do roku 1492.
Kniha se čte (jako i ostatní díly) velmi dobře, děj má spád.
Zápletka celé série se nám pomalu odhaluje, jsem moc zvědavá, jak to vše skončí...
Takže co jiného mi zbývá než se vydat ještě jednou s Justinem v čase a rychle otevřít poslední díl...
Napínavé cestování Justina a Fanny v roce 1908 na Sibiři.
Autor knihu napsal velice čtivě, jen mi trochu nesedělo to, že hlavní hrdinou je kluk, kterému je třináct let... myslím, že pro větší autentičnost by neuškodilo mu pár let přidat :)
Každopádně děj je zajímavý a nutí nás sáhnout po dalším dílu "Zrada ve Florencii", abychom se dozvěděli pokračování.
Skvělé pokračování příběhu, ve kterém se dozvídáme, že nic není tak jednoduché, jak se zdálo na začátku série a Montauk má svá tajemství...
Dle tohoto dílu si myslím, že autor knihy má celý děj velmi dobře promyšlený.
Takže co dál... hurá z roku 1983 do roku 1908 :)
Kniha mne velmi překvapila.
Poutavý, zajímavý příběh, který si rád přečte i "dospělák", i když je převážně určen pro větší děti.
Líbila se mi popsaná realita Londýna v 19.století a navíc pro mne zajímavé téma cestování časem a jeho možné dopady minulosti na budoucnost.
A jako třešinka na dortu, že jedna postava byla i Charles Darwin, podle kterého jsem před třemi týdny pojmenovala našeho nového kamaráda- morče skinny Darwin - uznávám, to sem do recenze nepatří, ale nemohla jsem si to odpustit :o)
Kdybych mohla, dala bych čtyři a půl hvězdičky. Jednu hvězdičku si nechávám v záloze, pokud by druhý díl byl ještě lepší. Hurá na něj!
Velmi dobrá knížka, jen jsem se ze začátku nemohla pořádně začíst.
Celkový dojem mi jen trochu kazilo divné a nepředvídatelné chování holčičky Lex. Pochybuji, že by dítě se chovalo tak umíněně v té hrůze, kterou zažívalo.
Pěkné vyprávění o tom, co vše obnáší ZOO, kolik dřiny je potřeba k jejímu znovuotevření a udržení, jak je důležité nic nevzdávat, navzdory osobní tragédii v podobě nemoci a následné smrti v rodině.
Líbí se mi Benjaminova pokora k tomuto byznysu, přístup ke zvířatům, jak je v knize uvedeno.
Je pravda, že některé pasáže autor hodně rozepisoval, ale je mi jasné, že je považoval za důležité - nemůžeme pochopit, pokud nezažijeme to samé, co on.
Skutečný příběh mi natolik zaujal, že jsem si vyhledala stránky Dartmoorzoo, je moc působivé na nich vidět zvířata a lidi, kteří byli v knize uvedeny.
Bohužel za mne jedna velká tragédie...
Nakonec jsem přečetla knihu jen proto, abych jsem se dozvěděla "Kdo byl Kyrat" ... a ten konec - raději bez komentáře.
Nevím, zda se to líbilo mládeži (dětem) v roce 1963, ale dnešní mládež by to sotva nadchlo, myslím, že by nepřečetli ani prvních dvacet stránek...
Jsou knihy, které nestárnou, tato bohužel zestárla minimálně o sto let a stala se nečitelnou.