Anna27 komentáře u knih
Děti tuhle knihu mají rádi a o tématu se s nimi dá dobře debatovat.
Příběhy, které jsem ještě nečetla, což mě potěšilo, protože knih na tohle téma mám přečtených hodně. Síla, odvaha. To si teď člověk nedokáže představit, čím si lidé za 2. sv. prošli. Příběh, kdy se 2 roky museli ukrývat na půdě a každý den se bát, jestli je někdo nezabije a pak se znovu učit chodit a mluvit, pár mrtvých členů rodiny včetně dětí muset oplakat.... Tuhle knihu si určitě přečtěte, budete si víc vážit toho, co máte.
Už jsem nějakou tvorbu od autora četla, ale nenadchla mě, proto mě mile překvapila tahle sbírka básní, které nechyběl humor ani skvělé ilustrace. :)
Upřímně mě autor svým stylem nezaujal. Povídky se často opakují. Chápu, že autor čerpal ze svých osobních zkušeností a zážitků, ale kdyby tomu nechyběl vtip, sarkasmus, tak by to bylo rozhodně lepší a hlavně ty vulgarismy byly nevhodně použity. Dalo by se to napsat lépe. Jediné plus je to, že to přečtete rychle.
Spousta dalších nových informací od tohohle autora. Jeho knihy jsou zajimavé, čtivé a tahle byla opět výborná. Zmiňuje i povstání v ghettu ve Varšavě, kde získávali zbraně, o podzemním odboji, atd. O útěcích z Treblinky, Sobiboru,... Mám načteno na tohle téma hodně knih, ale i přesto jsem se dozvěděla další důležité údaje. Určitě doporučuji.
Tento autor má talent na psaní a popis událostí za 2 sv. v. Jeho knihy se čtou samy, člověk se tam dozví spoustu nových informací i formát knih je skvělý.
Souhlasím s komentářem níže. Kniha je zajímavá, ale taky mi přišla bez citu. Pořád se stáčela hlavně k tématu víry a Boha a v zásadě nic jiného důležitějšího se neprobralo. Každopádně stojí za přečtení.
Občas jsem musela pár věcí přečíst 2x, abych si ujasnila události a informace, ale v tomhle případě mi to vůbec nevadilo. Autorka si po zkušenostech v lágru a smrti otce zasloužila žít plnohodnotný a bohatý život (teď hlavně myslím i co se milenců týče). Muselo být velmi těžké otevřít se po takovém utrpení někomu dalšímu. Všichni lidé, co dokázali s takovým osudem žít, mají můj obdiv.
Zajimavé povídky. Mnohdy z nich běhal mráz po zádech, ale byly čtivé, nepostrádaly napětí.
Čistě japonské haiku se mi pod kůži vrylo víc než tohle západní. Ale i zde byly některé dobře napsané i úsměvné (trefné). Haiku se mi zamlouvá, čím dál více.
Musím říct, že se kniha četla dobře. Pokud si nepřipustíte, že autor čerpal z vlastních zkušeností, jako lečící se alkoholik s problémy jak ve vztazích, tak v práci, tak to není nic, co byste nezvládli přečíst. Rozhodně jsem ale ráda, že neznám člověka, co by tímhle stylem života žil.
Výborné recepty jak pro masožravce, tak pro nás vegoše. Už se těším, jak z ní budu vařit. Nádherné zpracování, fakt super kniha.
Vtipné, poučné. Navíc krásné ilustrace. Umím si představit, že na ni dětem v knihovně udělám besedu. :)
3 panenky, které ožívají, když jdou děti spát. Jako malá jsem tomu věřila, že moji plyšáci přes noc vedou svůj vlastní život. Zajímavé ilustrace. :)
Zas jiný styl psaní, než jsem zvyklá, ale byl zajímavý, čtivý a bavilo mě to.
Povídky nejsou špatné. Jsou ze života,milé. Jediné, co mě vadilo byl totálně neschopný manžel. Autorka skoro v každé povídce zmiňuje jeho přístup k ní i k práci doma - buranský. Pokud je to podle pravdy, tak je mi líto, že je celý život na vše sama.
Našla jsem se asi jen ve dvou ilustracích - že na záchodě za dvířky někdo je a že mi v břichu po pecce vyroste meloun. :-D Jinak v ničem, ale jako nápad na knihu dobrý, jen vymyslet opravdu reálné věci, čemu jsme jako děti věřili, myslím, že by se daly vybrat lepší.