AnnaR. komentáře u knih

Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Hlavně vypravění o hřbitově mě nudilo, až jsem měla chuť knihu odložit. Postupně však příběh dostával spád a nakonec se z toho vyklubal moc hezký román.

5 26.11.2022

Takové čtení na dobrou noc. Některé povídky zajímavé, jiné průměr, některé nuda.

5 19.11.2022

Moc zajímavé, ale smutné čtení. V Číně bych opravdu žít nechtěla.

5 24.04.2022

Původně jsem se chtěla rozepsat obšírněji, o tom jak si připadám jako masochista, když stále ještě čtu Vieweghovy knihy, ale pak mi došlo, že je to zbytečná ztráta času. Pan spisovatel si je jistě vědom, že jeho knihy mají silně upadající úroveň, když na svém facebooku citoval z knihy Michela Houellebecqa tuto větu: "Až u ostatních vyvoláte směs zděšeného soucitu a pohrdání, budete vědět, že jste na správné cestě. Budete moci psát." No nějak si tu kritiku svých literárních paskvilů omluvit sám pro sebe musí.

Za poslední dobu nejhorší kniha, co se mi dostala do rukou. Literární styl vysloveně amatérský. A příběh? Laciný s totálně hloupým, nedotaženým koncem. Naprosto nedokážu pochopit tak vysoké hodnocení a že je někdo ochoten takovou slátaninu vydat.

Divná kniha. Musela jsem jí číst chronologicky, kdybych četla na přeskáčku, tak bych v tom měla skutečný guláš... A upřímně ani nevím, zda se mi líbila či nikoliv, protože mé pocity z ní byly jak na houpačce. Takže 2 a půl hvězdy.

4 10.01.2024

Vlastně ani nevím, jak tuto knihu okomentovat. Pocity z ní mám rozporuplné. Dobře se čte, je dost zajímavé dostat se více pod pokličku života královské rodiny. Jak Harry popisuje - ten život ala Truman Show, navíc plný intrik a podrazů i od nejbližších členů rodiny, je docela bizár. Bulvár netřeba komentovat, jen mě zarazila ta bezmoc, se kterou se proti lžím, stalkingu a odposlouchávání telefonátů vlastně nedá bojovat. Harry se jeví od raného dětství jako agresivní chlapeček (viz opravdu brutální bitky se syny rodinných přátel), nestudijní typ, holdující alkoholu, občas i drogám, dopouštějící se různých excesů, aby následně byl znechucen, že jich bulvár využil a zneužil. Nevěda, co by si zvolil za zaměstnání, našel se tedy v armádě resp. ve válce. (zbytečně dlouhá pasáž). Pak toužíc po lásce a rodině se bezhlavě zamiluje již podle fotografie do své úžasné a naprosto bezchybné ženy, která byla natolik kultivovaná, že jí ani ve snu nenapadlo si svého nastávajícího vygooglit (on tomu bezmezně věří) a pak pro záchranu tohoto vztahu opustil rodinu i výsady s ní spojené a odešel do exilu, nadále pronásledován jak bulvárem, tak šikanován svou nejbližší rodinou...Nabízí se otázka: proč lidé, toužící žít v klidu, bez pozornosti médií a v harmonii s rodinou, mají zapotřebí vystupovat v talk show, natočit dokument a napsat knihu, ve které tuto svou rodinu doslova dehonestují a ta je pochopitelně následně velmi pobouřena? Že jde o peníze na prvním místě o tom není pochyb, ale pak se není co divit tomu, že rodina reaguje negativně a že paparazzi stále dotírají. Kde je pravda ví jen zúčastění a v této knize jde pouze o Harryho pohled. Velmi by mě zajímal ten z opačné strany barikády. Když by memoáry napsal William, vše by vyznělo úplně jinak. Z toho vyplývá, že objetivní pravda prostě neexistuje.

4 12.06.2023

Na knihu jsem se těšila na základě starého úryvku z blogu spisovatelky. Ovšem byla pro mě zklamáním. Jednak mi byla hlavní hrdinka silně nesympatická, což se mi obvykle nestává a pak mě vůbec neoslovil styl psaní. Iritovalo mě přeskakování v čase, kolikrát jsem netušila kdo vlastně vypráví a o co vlastně jde. Rozkošatělé úvahy a neustálé hnípání se v sobě samé i ostatních protagonistů bylo doslova úmorné... Vůbec se nedivím, že autorce je blízké Rusko a Rusové - ti totiž dokážou o nesmrtelnosti chrousta zasvěceně hovořit třeba celou noc... Několikrát jsem knihu chtěla odložit, ale nakonec jsem to silou vůle zvládla.

4 21.12.2022

Hnípání se v psychice a pocitech emigrantů, navíc napěchované nezáživnými filozofickými úvahami.

4 02.05.2022

Tak to se mi líbilo moc. Člověka jako jsem já, nikdy nenapadlo, když jsem náhodou zahlédla nějaká, tak trochu přitroublá videa na youtube, kde si děti hrají s panenkami či s auty, jaké z toho plynou zisky a jak se asi věčně usměvavé a nadšené děti u toho častého natáčení asi cítí. Teď to vnímám úplně jinak a vlastně jsem docela silně znechucena.

4 23.04.2022

Velmi útlá knížka, o to silnější příběh.

4 14.03.2022

Pro člověka, kterému je naprosto cizí fyzika, chemie, biologie - jako jsem já, byla četba této knihy, přes velmi dobrý námět, skoro utrpením. Dočetla jsem jen silou vůle, protože jsem velký obdivovatel Marťana.

4 22.11.2021

Trochu ukňouraná zpověď na téma, jak nikdo nechce ženy nad padesát, které se ovšem nedají a ještě světu ukáží zač je toho loket. Trochu pátrání po ztracené urně s popelem a díky tomu odhalené tajemství rodu. Zbytek je vlastně covid deník. Jako oddechovka na dovolenou docela dobré.

4 30.07.2021

Bavila mě od začátku do konce.

4 11.06.2020

Velké zklamání po úžasném Marťanovi. Velmi mnoho technologických popisů, které jsem ve velkém přeskakovala neboť mě to nebavilo. Přišlo mi, že spisovatel ze sebe ve své prvotině vydal vše a Artemis je jen slabý odvar.

4 11.06.2020

Čtivé, napínavé, sice co se týče postavy architekla silně mi připomínal hlavního hrdinu z 50 odstínů šedi, což mi trochu vadilo, ale jinak není co vytknout

4 20.05.2020

Tak jak začít? Chtělo by se mi citací z filmu Marečku podejte mi pero: Nu nepotěšil jste mě studente, ale ani já vás nepotěším... Kdo sleduje spisovatelčin facebook, tak moc překvapený nebude. Hodně situací, včetně doslovných citací z jejích příspěvků se objeví i v knize. Úvodní část popisující, jak Xénie začala vydávat i prodávat knihy vlastními silami je dle mého zdlouhavá a nudná. A pak přijde na řadu ústřední zápletka, kdy se vydává pátrat po tajemném ctiteli, který jí údajně nikdy nepřestal milovat a tak objíždí své bývalé milence, aby zjistila, který z nich jí tajemný vzkaz poslal. Zjistí, že už jsou staří, divní, aby vzápětí objevila, že pořád jsou úžasní a že vlastně nechápe, ale pak zas chápe, proč se rozešli. Ani v závěru knihy, se nedozvíme, kdo ten "pan stále zamilovaný" byl, možná to ani nebyl muž, možná to byla jen fikce, sloužící jako záminka k návštěvě dávných lásek. Nosnou částí jsou úvahy jak o ženách, tak i o mužích a témata genderové nerovnosti. A neustále se opakující leitmotiv, proč je mnohem lepší být svobodná a nezávislá, ale zároveň nepřetržitě toužit po někom blízkém (jak typické pro ženy, které nemají stálého partnera). Právě ta rozporuplnost je zřejmě důvodem, proč je Xénie stále sama. A též to, že si sama sebe dostatečně neváží - jako kdysi, kdy z obdivu (či neschopnosti odmítnout) podržela "Největšímu Čechovi" tak i nyní bez váhání obětuje své tělo majiteli hotelu za dovolenou na Sicílii, stejně pak mladému muži (kterého vnímá jako svého nenarozeného syna) za pozvání do Neapole. Svého kamaráda osočuje z pedofilie za to, že se mu líbí mladé holky, ale sama se vůbec nebrání nejen sexu s téměř neznámým zajíčkem, ale vlastně ani (byť jen duševnímu) incestu. Imaginárního Růžového dědečka, kterého jí doporučuje vnučka, si představuje jako nudného, buzerujícího pijana, nikoliv jako podporujícího partnera, o kterého se může opřít. S údivem naivního dítěte prozře a na příkladu svého známého konečně v N.Y. pochopí, že i mnohaletá partnerská láska je možná a doopravdy existuje! (Toť objev hodný Nobelovy ceny). A tak to nakonec dopadá tak, že se Xénie na prahu stáří snaží až křečovitě být co nejvíc punk a urvat od života, co ještě jde. To, že je chvílemi spíš trapná (stejně jako jí obdivované hrdinky z pokračování Sexu ve městě) než obdivuhodná je čistě její věc, ale jestli jí to naplňuje opravdovým štěstím je otázkou. P.S. skromná rada pro autorku jestli to bude číst - prosím nenamlouvejte své knihy. Babička ve vašem podání ztratila veškeré kouzlo.

3 03.12.2023

Bezbřehá nuda, napěchovaná filosofickými úvahami autora. Kdyby jí nenapsal Kundera, pochybuji, že by tato kniha byla tak opěvována.

K této knize mám dost ambivalentní vztah. Na začátku jsem byla v pokušení knihu odložit, protože mě Božidara - jako postava silně iritovala. Zvlášť poté, co bylo uvedeno, že je jí necelých 60 let. Přišla mi nesympaticky šáhlá, taková pololíná špindíra, co spí až do oběda a občas si dá špeka...Kdyby jí bylo o nějakých 15 let víc, dala by se tato potrhlost omluvit stářím. Ale postupně jsem si zvykla a brala jí i s chlupama. Po nějakých sto stranách jsem se do knihy začetla a i zdárně dočetla. Avšak i tak to bylo chvílemi až zbytečně podrobné, chvílemi moc přechytralé, chvílemi hodně neuvěřitelné (v tom negativním smyslu), chvílemi zas myšlenkově nedotažené. Ani nevím proč, ale nějak zvláštně mě zklamal konec, resp. epilog. Jako by si autorka nevěděla rady a tak to nějak prostě rádoby optimisticky ukončila, že tedy vše dopadlo jak mělo. Špatná kniha to nebyla, ale rozhodně na cenu Magnesia Litera, (o kterou spisovatelka zřejmě velmi stála, když vyzývala čtenáře, aby jí posílali hlasy) nemá.

3 02.05.2023

Mě přišlo naprosto odpudivé, že matka věděla, že její dcera spí se starým chlapem a v podstatě to schvalovala. Navíc o té situaci věděla spousta známých a přátel a nikomu to nepřišlo divné. Tomu pedofilovi vycházely o zneužívání (nejen nezletilých dívek, ale i chlapců) knihy, tudíž na své úchylce vydělal slušné prachy, ale ještě se mu dostávalo i uznání v podobě literárních cen. Docela humus!

3 19.02.2023