anndrra
komentáře u knih
Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
Skvělá kniha. Skvělý příběh. Skvělí hlavní hrdinové. Ačkoli Kenna byla možná chvílemi až příliš soucitná, empatická, chápavá a odevzdaná. I tak mě kniha dostala a zhltla jsem ji za pár hodin. Nemohla jsem ji odložit.
Nejtemnější úsvit
Aly Martinez
Ještě, že jsem měla u sebe oba díly a mohla jsem v jednu v noci plynule navázat tam, kde jsem skončila. Konec je totiž absolutně otevřený a příběh napínavý, jak kšandy a přestože jsem od začátku tušila, jakým směrem povede, rozhodně mě MOC bavil.
Nelituju ničeho
Colleen Hoover
Ta knížka měla měla mít určitě oranžovou obálku!!! Byla to jízda, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout, jako 33 letá matka 13 leté dívky jsem se do Morgan dokázala naprosto dokonale vžít, ale stejně tak jsem chápala i Claru (přestože byla většinu času na pár facek). Rozhodně doporučuji!
Možná jednou
Colleen Hoover
Přečteno za 6 hodin. Drtivou většinu času mi vynechávalo srdce a v zádech jsem cítila takové to příjemné mrazení. Byla to jízda.
Jediná maličkost
Erin Watt
Tak tohle bylo krásné. Jemné, dojemné a četlo se to samo. Určitě to nezklame fanoušky After (tedy pokud nevyžadují erotiku, tu byste tady hledali marně).
Na obtíž
Colleen Hoover
Chvilku to trvalo, než mě to chytlo, ale jako obvykle už mě to nepustilo. A bylo to pořád lepší a lepší a lepší
Zachraň se
Mona Kasten
Místy se to hrozně táhlo a konec byl na můj vkus až příliš účelový. Nesl jasný vzkaz pro čtenáře: Napsala jsem to schválně takhle, abyste si koupili třetí díl, protože je mi jasné, že by se polovina z vás k postavám jinak nevrátila.
Což nebyla úplně nejlepší strategie.
Ze vztahu Ruby a Jamese už se toho moc vytřískat nedá, aniž by to působilo jako klišoidní telenovela. Z koho by se ovšem dalo vytřískat dost - to jsou Lydie, Ember a dokonce i Lin. Jenže to autorce nestačilo, tak musela na skřipec znovu natáhnout i Ruby. Bohužel úplně zbytečně. Osobně mě to dost znechutilo a nevím, jestli budu v sérii pokračovat. Spíš ne.
O tom, že bych redaktorce dala po papuli za maminku a tatínka nebo za to, jak spisovně všichni mluví, ani mluvit nebudu. Dala bych 1,5, ale to nejde, tak zaoukrouhluju na dvě
Vévodkyně
Nichole Chase
Ve svém žánru je to super knížka. Dobře se to četlo, člověk u toho nemusel přemýšlet...takovej Deník princezny nebo Princ a já.
Pět temných osudů
Kendare Blake
(SPOILER) Jak mě prostřední dva díly nadchly, tak mě poslední zklamal. Na rovinu přiznávám, že jsem Jules a především Emilii právě tenhle konec nepřála. Emilie byla navíc dost možná z celé knihy tou nejprotivnější postavou a na rozdíl od jiných se dočkala svého šťastného konce. Navíc místy mě kniha vysloveně nebavila a musela jsem se do čtení nutit. Bylo tam i dost nelogičností, třeba ta, že Mirabella musela umřít, aby se ji nezmocnily mrtvé královny a ty pak na konci klidně vlezou do mrtvé Rho!!! A bylo tam takových "špeků" víc. Tohle se prostě moc nepovedlo. I tak ovšem dávám tři hvězdy, protože Katharina byla skvělá.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Lowen se zpočátku jeví jen jako silně introvertní žena, které schází takové to zdravé sebevědomí, později se ovšem ukáže, že si troufá na víc než by možná i ona sama čekala a chová se přitom trochu divně.
Pokud jste si mysleli, že psychotickou spisovatelkou mám na mysli Verity, musím vás zklamat. Nechci úplně spojlerovat a tak nebudu konkrétně řešit, proč si myslím, že Verity byla možná z celé té podivné suity, která se v knize sešla, tou nejnormálnější osobou. Asi můžu prozradit, co vyplývá už z anotace, že Lowen přijme nabídku Verityina nakladatele, která spočívá v dokončení její rozepsané úspěšné série. Sama Verity ji totiž nemůže po těžké autonehodě dokončit. Stejně tak není žádným tajemstvím, že se Lowen zaplete s Verityiným manželem Jeremym. A právě v tuhle chvíli přestávám Lowen rozumět, protože její chování je přinejmenším zvláštní, ale vraťme se o krok zpět, protože námět je rozhodně dobrý.
Verityiny zápisky
mě bavily. Dobře posouvaly děj dopředu. Nutily mě číst dál a i když jsem coby matka občas nevěřícně kroutila hlavou nad jejím chováním, dávalo smysl a nepostrádalo logiku. Text měl přesně ten účinek, který autorka zamýšlela. Zatímco Verity musí čtenář nenávidět, Jeremyho musí zbožňovat.
Lowen
Její vývoj je přinejmenším zvláštní. Na samém začátku mi připadala celkem normální a nudná, trochu submisivní, ale ne vysloveně psychicky narušená. Později se ukázalo, že můj úsudek nebyl správný. Lowen sama neváhá odsoudit Verity za to, že se k Jeremymu příliš upíná, že je ochotná pro něj, pro jeho lásku a obdiv, udělat prakticky cokoliv, přitom sama není lepší. Prozradila bych víc, ale nechci spojlovat.
Jeremy
Tak na tom mi od začátku něco nesedělo. Byl až příliš dokonalý manžel, milenec a otec na to, aby mohl být reálný a uvěřitelný. A vlastně mi nepřišel uvěřitelný ani na konci. Pořád nevím, co si o něm mám myslet. V každém případě, dítě bych mu nesvěřila.
Závěr.
Kniha se četla sama. Byla napínavá. Líbilo se mi, jak autorka popisuje práci spisovatele. I mě samotnou občas překvapí, jaká zvěrstva si dokážu vymyslet a jen tak cvičně si je hodit na papír. Chápu i to, že může být pro čtenáře těžké si čas od času neztotožnit autora textu s jeho obsahem. Myslím, že manžel by byl občas překvapený, kdyby moje texty četl a nemůžu dát ruku do ohně za to, že by je nebral osobně. Že by se v něčem nepoznal. Stejně jako všichni moji známí, přátelé nebo kolegové. A to je největší klad příběhu. Nicméně vzhledem k tomu, že většina postav neměla nijak zvlášť rozvinutý charakter a často se chovaly nelogicky nebo možná ne, ale nikdo to jejich nelogické chování nevysvětlil, tak nemůžu říct, že bych z knihy byla nadšená. Asi by si zasloužila trochu víc detailní práce. Víc Jeremyho, Crewa a možná i April, protože sama Lowen byla dost otravná a nudná ženská, která defacto jen ukradla něčí skutečně zajímavý život a to včetně manžela, dětí a otisků zubů v čele postele. Takže dávám *** s odřenýma špičkama.
Láska a jiné úkoly
Kasie West
Asi nejsem úplně typická cílovka, ale přesto se mi kniha líbila. Hlavní hrdinové jsou sympaťáci. Je to přesně ten druh knihy, který si nehraje na něco víc. Už od první kapitoly víte, že na konci čeká náklaďák plný salka, ale je to jeden z důvodů, proč po knize sáhnete, takže je to tak správně.
Sen, který se naplnil
Luca Di Fulvio
Nemůžu dát plný počet, protože navzdory poutavému příběhu, který byl skoro dokonale domyšlen do poslední tečky za větou. Příběhu, který drásal nervy a odhaloval praktiky obchodu s bílým masem od "nákupu zboží" v Evropě, přes "zajetí zboží" na vlnách Atlantiku, až k doručení "zboží" v Buenos Aires. Příběhu, který navzdory ztrátám vytrvale trval na tom, že člověk s opravdu silným charakterem se nedá zlomit mafií ani nepřízní osudu. Proč? Protože třináctiletá Ruská židovka se naučila plynule a sama číst i mluvit španělsky během tří měsíců, tak dobře, že mohla psát do novin. Protože tahle malá Ruska byla údajně tak ošklivá, že nebyla použitelná ani jako velmi laciná matrace-taková dívka neexistuje, stačí se podívat pod dálničními podjezdy na obvyklá místa. Protože jsem se občas špatně orientovala v čase. Např. Black Cat byla vypálena v listopadu. Raquel se dlouho loudala po Baires, Nový rok už slavila s Roccem v jeho skladu a potom střih a ocitáme se zpět v hořící Black Cat u Francése, který popálený utíká z vlastního podniku za Rossetou. Jasný je jen fakt, že bordel určitě nehořel celý ten měsíc, ale když Rosseta slavila v Barracas Nový rok, Francés tam nebyl. Takové nesmyslné drobnosti, které zbytečně kazí výsledný dojem... Škoda. Dávám ****
Počátek v konci
Elaine Lóre
Trochu mi vadila určitá roztěkanost a necelistvost. Jednotlivé kapitoly byly super, ale jako celek to občas nedávalo smysl. Bylo hrozně náročné se dostat na konec. Jako bych běžela maraton. Upřímně jsem se k němu dopracovala především proto, že knihy jednoduše neodkládám, protože práce autora, zvlášť, pokud jde o rodáka z ČR, si vždycky zaslouží další šanci. Navíc jsem práci autorů dlouho sledovala na fb a na knihu jsem se těšila. Doufala jsem, že mi odpoví na spoustu otázek, které z úryvků na fb vzešly, bohužel se tak nestalo. Naopak. Kniha je trochu zklamání. Čekala jsem víc nebo možná něco jiného... Nejlepší asi v tomto případě bude, když si udělá názor každý sám. ????
Katova schovanka
Sabine Martin (p)
(SPOILER) Dávám 4 * za ten konec. Příběh se četl dobře. Melisanda je symaptická a svéhlavá. Nenašla jsem žádnou postavu, která by mě vyloženě vytáčela a to ani záporáka, což je možná špatně. Chyběla mi informace o tom, co se stalo po smrti de Bruce s jeho pobočníkem, který Melisandu sledoval a chtěl ji pro sebe, nezdálo se mi, že by to byl člověk, který na ni jen tak zapomene. Taky mi chybělo jisté zadostiučinění. Melisanda zůstala bezejmenou holkou bez původu...
Ta druhá Belle
Whitney G. (p)
Nápad to mělo originální, ale zpracování působí jako betaverze. Dialogy nejsou uvěřitelné, postavy jsou ploché a jejich chování prakticky pořád nelogické. Vývoj vztahu hlavních hrdinů je překotný a nepodložený. Námět je super, jenom by to chtělo celé rozepsat do čitelné podoby.
Zvrácené království
Rina Kent
Takhle. Dostala jsem, co bylo třeba, ale prvotní nadšení z prvního dílu je pryč. Bylo to totiž pořád a pořád dokola. Možná by kniha měla být jen jedna, možná dvě. Polovinu textu bych klidně vyškrtala a nijak by mi nescházela. Je to sice čtivé, ale zbytečně roztažené. A čím víc se mě autorka snažila šokovat, tím míň jsem byla šokována. A co se týče překladu, proč někdo slovo dirty překládá v kontextu sexu jako špinavý, to opravdu nechápu. Co takhle použít slovo hříšný, sprostý, necudný...?
Pokud se ještě setkáme
L. J. Shen
Tohle byla trochu jiná L.J.Shen a mně se moc líbila. Bylo to hravé, bylo to překvapivé, mělo to drive a bylo to vtipné. Místy mi to připomínalo Colleen Hoover a tu já můžu. Většinu knih od Shen zhltnu a pošlu dál, protože bývají natolik podobné, že nemusím mít nutně od každé jednu, ale tuhle si nechám, protože časem se k ní možná i vrátím. Rozhodně doporučuji.
Námi to začíná
Colleen Hoover
Jsem ráda, že autorka pokračování napsala. Nepřišlo mi zbytečné, naopak je fajn, jak kladla důraz na to, že rozvodem to nekončí, když jsou ve vztahu děti. Moc se mi líbilo i to, že jsme mnohem víc poznali Atlase, protože v první knize jsem si k němu nedokázala vytvořit vztah. Jsem spoko
Odvážná a smrtící přísaha
Brigid Kemmerer
(SPOILER) Já už jsem to psala potom, co mě zklamala dvojka, ale tentokrát to myslím vážně. Pokud bude nějaký další díl, číst ho nebudu. Za prvé proto, že jsem tým Rhen a vysloveně nemám ráda Liu Maru. Jako fakt, ta princka je takovej mírotvůrce, až se chce jednomu zvracet, přitom sama zabila vlastní matku. Další věc je, že by si autorka měla nastudovat, jak je to s následnictvím. Levoboček není autonomní dědic. NENÍ! A může být tisíckrát starší. Tudíž ty Greyovy kecy o tom, že on je jediný pravý král, byly jen uzurpátorská hatmatilka. Pořád tam všichni mlátily o hlavu Rhenovi jeho chyby, ale oni sami taky nebyly zdaleka dokonalý. Hlavně Lia Mara nebyla, ač se to snažila sobě, svojí sestře i nám namluvit po celých téměř 400 stran. Za mě je Lia Mara od začátku Mary Sue se sklonem k fňukání a tudíž je největší chybou téhle série. Původně jsem chtěla napsat, že až na moje antipatie k téhle postavě vlastně nemůžu knize nic vytýkat a dám jí tedy čtyři hvězdy, jenže ona ta jediná postava vlastně zabila dobře polovinu knihy, takže dávám dvě.
Prázdniny za trest
Petra Langová
Kniha pro mě byla obrovským překvapením. Příliš jsem od ní nečekala. Říkala jsem si, že na dívčí románky už jsem trochu stará a tudíž jsem neměla velká očekávání. Klidně jsem je mít mohla. Bylo to skvělý. Příběh se četl sám, oba hlavní hrdiny jsem si oblíbila. Všechno dávalo dokonalý smysl a charaktery byly krásně vykreslené. Moc se mi líbilo, že se autorka nebála lehce zabrousit k těžším tématům. Jediné, co mě mrzí, je obálka. Osobně by mě od čtení vyloženě odradila. Evokuje sice starou dobrou Lanczovou, ale tenhle příběh je mnohem svěžejší, než co si pamatuju románky od Lenky, takže to dle mého spoustu mladých, kteří jsou cílovou skupinou může odradit. Což je škoda.
