anthea komentáře u knih
Praktická brožurka pro nové nápady, jak zpracovat zajímavě a chutně všelijaké houby.
Moc hezky zpracovaná knížka plná dobrých rad, se stručnějším přehledem psích ras a zajímavými informacemi (např. který je největší pes a který nejmenší, který je nejrychlejší, který se umí smát nebo který místo štěkání jódluje atd.).
Skoro bych chtěla dát pět hvězd, líbilo se mi to moc, ale takové jako Horský křišťál to nebylo. Ze začátku mi to přišlo, jako když čtu něčí celkem obyčejný deník z obyčejného života, ovšem vše bylo dost idylické. Místy jsem si skoro přála některé pasáže přeskočit. Ale nakonec to hodnotím hodně dobře, protože Adalbert Stifter se tu hodně trefuje do mého vkusu a citů. Miluji jako on přírodu, květiny, umění - obrazy, knihy, starožitný nábytek, celkem i věda mě zajímá. Nakonec to bylo takové uklidňující čtení pro oddech od starostí. Až na konci to vyprávění z minulosti, ta nešťastná láska, bylo snad jediné negativní v celé knize, což mne právě upoutalo tím, jak to bylo dramatické.
Kniha je velmi hezky zpracovaná, krásné fotky, krásné obrázky a je přehledná. Houby jsou hezky popisovány. Je dobré, že je to celkem malá brožura, která se dá vzít sebou do lesa do batohu. Trochu mě zklamalo (chyby v knihách mi vadí), že hned na začátku je chybně napsáno, že v knize je jen jeden jedovatý hřib a to satan a nakonec jsou tam ještě navíc dva. A další asi chyba, že křemenáč březový je za syrova velmi jedovatý! Nikde jinde jsem to nečetla a křemenáče normálně sbírám, nikdy mi nikdo neříkal, že by byly syrové jedovaté. Tak jak je to? Najde se někdo, kdo mi odpoví?
Nejsem příznivce tohoto stylu, takže se mi téměř všechny obrazy nelíbí, ale některé jsou přeci jen zajímavé.
Zatím jsem z ní četla jen kousek, co jen mohu říct, je to, že jsou v ní krásné fotky od autora Oldřicha Smutného, opravdu umělec...
Tuhle knihu čtou i tací, kteří normálně jinak nic nečtou. Je skvělá, vtipná, ne moc dlouhá a psaná, jako by vám to osobně vyprávěl kamarád. A on Kamil byl velmi přátelský, na pohřbu kostel nestačil pojmout všechny jeho přátele a kamarády. Někdo o něm napsal: "...byl hluboce zakořeněn v „pozitivnu“ a přitom se nebál být uprostřed dění, být extrovertním způsobem činný; jeho osoba byla v tom nejlepším smyslu slova nakažlivá. A tak mě mrzí, že Kamil už nikoho nenakazí…"
Poutavé propojení egyptské minulosti s přítomností. Líbilo se mi to tajemno, to mám ráda. Konec jsem ale čekala trochu jiný, i když tenhle měl logiku.
Velmi jsem se u této knížečky bavila, opravdu vtipné
Krásná knížečka plná poutavých a poučných příběhů plných lásky