Arianne komentáře u knih

Chtěla jsem zjistit, co na této spisovatelce všichni mají. A pořád si tím nejsem tak docela jistá. Svět magie obohacuje jinak průměrnou červenou knihovnu, dialogy jsou vykonstruované, sled událostí místy nedává moc dobře smysl a prezentovaná láska mezi Mirandou a Sarielem nepůsobila vůbec opravdově. Dokážu si to představit jako literaturu během zkouškového, kdy člověk potřebuje mezi učením něco, co mu pomůže v noci usnout, aniž by se mu hlavou honila kvanta našrocené látky. Ale osobně pochybuji, že se k podobnému typu literatury ještě vrátím.

25.05.2013

Moje druhá kniha od tohoto autora. Chroupala jsem ji hodně dlouho, nedá se přečíst na jeden zátah. Autor zde rozebírá pravdy vyjevené mistry, se kterými jsme měli možnost se seznámit v knize Mnohož ivotů, mnoho mistrů. Krom výkladu nás zaplavuje zkušenostmi z praxe své i svých kolegů. Aby kniha člověku něco dala, musí být stoprocentně naladěn na dané téma, ale zpracování je výborné, srozumitelné a velmi lidské.

3 25.05.2013

Tak takovýhle příběh jsem rozhodně nečekala. První, co se mi dostalo pod kůži, byl styl psaní, kde autor/překladatel neřeší nějaké zaběhlé konvence, drží se svých postav a stylu a vypráví, lidově řečeno, jak mu zobák narostl. Jako velký milovník irské mytologie, jsem si rozhodně přišla na své, Lid bohyně Danny se představil v trochu jiném, ale vcelku opravdovém světle, tak, jak jsem si ho při čítání bájí představovala.
Hlavní postavou je sympatický druid se svými pro i proti, najdeme tu upíra i vlkodlaky, mluvícího vlkodava a různá božstva představená jako obyčejné lidi nadané neobyčejnou magií líčená natolik věrohodně, že není možné tomu neuvěřit.
Už mě pomalu přestává bavit, jak se všechno píše na tři tenké paperbacky namísto normální vázané knihy, kde je celý příběh najednou, každopádně Železný druid za to rozhodně stojí.

2 25.05.2013

Tak hrdinka Rachel Morgan rozhodně nikoho neurazí - inderlandská agentka s pevně stanovenými morálními zásady, které neporuší i kdyby jí to mělo zachránit život. Popis světa, kde vedle sebe žijí lidé společně s inderlanďany, sice není tak úplně dokonalý, chvíli trvá, než si člověk na to podivné uspořádání zvykne, ale jakmile se zcela ponoří do děje, není to tak úplně důležité.
Stylem psaní Harrison připomíná Patricii Briggs a její Mercy Thompson. Ačkoli je každá z hrdinek jiná, během čtení není se člověk neubrání srovnávání. Musím ale uznat, že Rachel působila uprostřed příběhu celkem nudně - někam šla, dostala nakládačku, zázračně rychle se uzdravila a šla tam znovu, a tak pořád dokola. Rozhodně si ale dokážu představit, že se časem pustím do dalších dílů.

25.05.2013

Dnes už klasická briggseovka, autorčini fanoušci si rozhodně přijdou na své. Charles a Anna se spolu vydávají na konferenci alfů, kde chtějí zmírnit jejich obavy z chystaného vystoupení vlků na veřejnost. Nepřátel tu mají víc než dost, otevřených i skrytých a tak nezbývá, než se spolehnout na pouto druhů a ochránit jeden druhého. Na jejich straně stojí především nezájem, kdy Anna není považována za smrtícího nepřítele, což se padouchům nakonec šeredně vymstí. Nikdo z nich si nedokáže dobře představit, co znamená být omegou. A tak se jí podaří po téměř detektivním pátrání odhalit nejen pachatele brutálních vražd, ale taky zachránit svého druha před kouzly fae.

1 25.05.2013

Ještě než jsem se dopracovala k polovině, bylo mi jasné, že nic jako "přečteno" u této knihy nelze. Je to nauka, kterou si člověk bude pročítat pořád a pořád dokola, v každé konkrétní situaci hledat určité pasáže a nasávat energii, která z knihy nenásilně vyzařuje.

Konečně jsem po dlouhé době dočetla knihu, ke které mi stojí za to napsat komentář. Hektorova cesta hledání štěstí mě neskutečně oslovila a ani tato nová cesta nezklamala. Mladý psychiatr, který už není tak docela mladý se opět vydává na cestu do různých koutů světa, aby našel odpovědi na otázky, které si kladou jeho pacienti: proč čas ubíhá tak rychle nebo naopak pomalu, co se stane, až pro nás čas skončí a proč se ženy i muži tolik bojí stárnutí. Jeho pouť přináší spoustu užitečných cvičení k zamyšlení (např. cvičení č.1: Počítejte život na psy) a popisy času od různých filosofů, ale i obyčejných lidí, ze kterých vytvoří spou vlastní definici: "Minulost existuje pouze v přítomnosti a může se velmi rychle stát bezprostřední budoucností, tedy přítomností budoucnosti". Až nakonec dojde k poznání, že způsob, jak si nedělat starosti s ubíhajícím časem je "oprostit se od všeho, ale jednat".
Na Hektorovi je kouzlený i vypravěčův jazyk, kdy s vámi autor mluví, jako s malým dítětem, kterému se snaží odpovídat na jeho věčné proč. Pro ukázku: "V letadle skoro nikdo nebyl, protože v oblasti, kam letěl, měli ptáci sklon chytat nějakou nepěknou rýnu, a turisti tedy raději jezdili na jiná místa světa, kde byly pro lidi daleko nebezpečnější nemoci, o nichž ovšem Jennifer (reportérka, s níž se seznámil) nemluvila každý den v televizi."
Kdo má rád filosofii a čeká od knihy pohlazení po duši, bude pro něj Hektor ta správná volba :-)

Série o Anně a Charlesovi je příjemným projasněním při čekání na další díl Mercy. Annu jsem si moc oblíbila, je to silná, životem protřelá žena, která nemá narozdíl od Mercy problém s důvěrou ve své nejbližší. Třetí díl byl nicméně dost stejný jako předchozí, jediné, čím ho lehce předbíhá, je závěrečné vystoupení Šedého pána, které jediné nás navnadí na pokračování.

25.05.2013

Je to už delší dobu, co jsem ji četla, tenkráte mě k ní přivedl stejnojmenný film, nicméně příběh, který se mi zde rozkryl, byl daleko bohatší. Sleduje životy tří generací, matky, dcery a jejího syna a lidí kolem. Velmi netradiční náled na artušovskou legendu, byl zpracován natolik kouzelně a přesvědčivě, že při čtení dává dokonalý smysl. Knihu mohu doporučit všema dvaceti, ani její tloušťka neodradí od neobyčejného zážitku, kterým Mlhy Avalonu skutečně jsou.

1 25.05.2013

Musím konstatovat, že se mi knížka krásně trefila do nálady, kdo má pořád čekat, na nového Browna, a tohle je více než zdařilá alternativa. Příběh se zpočátku rozvíjel trochu vlažně a lehce jsem se ztrácela, ale po pár stránkách už jsem ji nedokázala odložit. Určitě se k Berrymu vrátím, nehraje si na žádného konspirátora a namísto toho stvoří příběh plný napětí, nečekaných zvratů a zábavy.

2 25.05.2013

Tak musím konstatovat, že něco takové jsem už dlouho nečetla. Smekám před odvahu autorky, která napsala čtivý romám v ich-formě, kde hlavní postavou je sedmnáctiletý kluk. Zabiják duchů. Ten, který je posílá "za světlem". Ozbrojen starodávným athame kočuje z místa na místo a cvičí se proto, aby jednou pomstil svého otce. Ale Anna Korlovová je pro něho tvrdý oříšek. Dívka a pomstychtivá bohyně v jedné osobě, která nedokáže odolat nutkání roztrhat na kusy každého, kdo překročí práh jejího domu. Cas bere Annu jako konečnou zkoušku, ale jen do chvíle, kdy si spolu začnou povídat. Ve snaze zjistit, co jí dodává nadzemskou sílu, objeví ublíženou mladou ženu, která pozoruje hrůzná jatka, která páchá, a není schopná je zastavit.
Kniha je napsaná dokonale čtivě, nikde není děj uměle natahován a z Casových úvah dávno před tím, než se Anna vůbec objeví na scéně, si ji člověk už stihne oblíbit pro její záhadnost a hloubku. Postavy ze světa lidí kolem Case jsou trochu záhada, snad kromě "nejoblíbenější holky na škole" Carmel, která je až moc dokonalá - není ani trochu namyšlená nebo arogantní a vidí krásné a lidské i na čarodějnickém podivínském outsiderovi, který o sobě prohlašuje, že je telepat.
Knihu mohu doporučit všema dvaceti, jen upozornění pro slabší povahy - to, že jsou brutální scény opisovány s citem neznamená, že nejsou popisovány vůbec. Takže komu vadí trhání těl na kusy, prázdné důlky bez očí nebo střeva "groteskně vypadávající z dutiny břišní", moc se u toho nenacpávejte :-)

3 27.01.2013