Arkagas komentáře u knih
(SPOILER) K-pax je jeden z mých nejmilovanějších filmů, u kterého budu brečet do konce života - kdo neviděl, nechť si pustí. Když jsem zjistila, že Svět podle Prota je primárně knižní záležitost a má dokonce pokračování - protože tahle kniha obsahuje knihy dvě: Svět podle Prota (stejně jako stejnojmenný film) a druhá kniha: Na světelném paprsku srdce mi poskočilo neskutečně vysoko. V první knize stejně jako ve filmu sledujeme příběh Roba, který tvrdí, že nepochází z naší planety, ale přenesl se sem na světelném paprsku z K-Pax. Jeho vědomosti v oblasti astronomie a matematiky jsou geniální, jeho povídání o planetách též. Navíc má neskutečně citlivé oči a potřebuje sluneční brýle, které může sundat jen když je šero.. Dr.Brewer je přesvědčen, že Robert si prošel nějakým obrovsky traumatickým zážitkem, a dokáže se k němu dostat jen v hypnóze. V psychiatrickém ústavu ale Prot začíná léčit ostatní pacienty a někteří s ním prý odletí na K-pax. Dr.Brewer ale nakonec díky pomoci zistí, že Robertovi byla zavražděna manželka a dcera, kdy následně on dohonil a zabil jejich vraha. Poté se chtěl utopit a na pomoc mu přišel Prot. Léčba začíná být úspěšná, ale Protovi se blíží čas návratu na K-pax, který se nedá odložit a po jeho odchodu, u kterého jsou všichni přítomní zůstane na podlaze v katakonickém stavu ležet Robert, který takto zůstává na oddělení po dobu dalších 5 let, než se Prot zase vrátí. Po 5 letech se setkáváme s tím samým Protem, který společně s Harrym a Paulem (což jsou další osobnosti Roberta) pomáhají s léčbou Roba. Zdá se, že vše je úspěšné, i přesto, že na povrch vycházejí starší a bolavější události. Dr.Brewer začíná chápat, že Rob neměl jinou možnost, než se stát Protem, protože tíha jeho života je moc velká. I přesto všechno se ale daří, Rob se postupně objevuje čím dál víc a po několika letech léčby odchází žít se svou partnerkou Giselle a synem Genem mimo ústav.. Všichni mají za to, že Prot se už nevrátí... ale lidská duše je nevyzpytatelná..
Knihy Dolores jsou pěkné bichle, ale nenechte se zmást, čtou se skoro samy. Pořád si stojím za tím, že její nejlepší kniha je Dědictví kostí, protože je to kniha, která mě absolutně dostala. Ale tahle bichle je taky skvělá a jiná. Celý příběh je od začátku tak skvěle zamotaný, že úplnou pravdu se dozvíte opravdu až na konci. A kromě intrik jedné šlechtické rodiny, která vlastní v dané oblasti snad všechno tu díky skvělému vyprávění Dolores poznáte krásy a historii Galicie. Při čtení jejich knih jako bych byla ve Španělsku a cítila všechny ty vůně, i když jsem tam nikdy nebyla :)Knihu bych neřadila mezi thrillery, ale mezi dobré krimi příběhy. Jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Kdo s Dolores nemáte zkušenosti, vřele doporučuju :)
Co je láska? Co je dobře a co špatně? Je Leo DiCaprio opravdu tak ztracený v hledání té pravé, protože hledá jen odraz sám sebe a nedívá se na ostatní? A co má tohle všechno společné?Komiks, který je nadupaný zkoumáním lásky jako takové od starověkého Řecka až po současnost, kde nám Liv ukáže paradoxy moderní doby a to, že i dnes je spousta věcí, které považujeme za špatné vlastně naprosto v pořádku. Seznámí Vás tu se ženou, která dostala na lopatky Nietscheho! (A to je sakra co říct že?), seznámí Vás s filosofy, o kterých jste možná nikdy neslyšeli a to všechno dokonale zábavnou formou, ve které nechybí šmoulové, Jabba Hutt, Leo nebo postavy ze seriálu Sex ve městě. Kdo si chce přečíst něco, co mu rozhodně něco dá a ne jen prohlížet obrázky, tak směle do toho. Protože u spousty věcí se zamyslíte a u spousty pobavíte :)
Komiks, který přibližuje život tohoto hororového spisovatele je hezký, ale rozhodně nečekejte nějakou bombu. Velmi příjemně přiblíží úplně neznalým čtenářům, kdo vlastně tento člověk byl a jaký byl jeho život, ale rozhodně zde nehledejte nějakou spojitost s jeho díly nebo nějakou obsáhlou historii. Kresba je pěkná, i když spíše taková dětská, ale samotný Lovecraft je zde vyveden skvěle. Jako záležitost na hodinku čtení to rozhodně není špatné, pro úplné neznalce bych řekla dokonce velmi dobře zpracované bez zbytečné omáčky. Jen škoda pravopisných chyb a překlepů...
další kniha ze série "byla jsem vidět všude, takže si ji Lu přečte až o několik let později", třeba o 6.. ze začátku jsem byla hodně skeptická, rozjezd se mi zdál pomalý a sledovat psychické problémy Martina mi přišlo jako klišé. Jak se kniha rozjede jsem nečekala a i přesto, že atmosféra se rovná právoplatnému horohu (nebála bych se to přirovnat k saw) jsem pořád hledala na pozadí něco víc, což jsem nakonec dostala. Příběh plný hnusu, nenávisti a krutosti - ne, tohle opravdu není kniha pro citlivky, který ale vyvažuje velmi zajímavá mysteriózní linka. Ano, Pavel Renčín napsal knihu, za kterou by se nemusel stydět Stephen King. A přesto k ní mám výhrady, protože někdy toho násilí bylo tak moc, že to poněkud nedávalo smysl. Za odvahu ale vyjít s tímhle na světlo světa budiž odpuštěno. Pavel Renčín do knihy navíc zasadil upravený příběh sériového vraha Huberta Pilčíka a Šumavské lesy. Myslím že by si s Markem E. Pochou mohli podat ruce :)
Odeonka, po které jsem sáhla díky tématu. Thomas Melle je v Neměcku a nejen tam velmi známé jméno v oblasti kultury. Tahle kniha ale popisuje do detailu jeho boj s bipolární poruchou. Nečekejte nic ve stylu psychologického rozboru, ale surový deník člověka, který žije s dlouhými ataky, kdy si myslí, že vše co dělá je naprosto v pořádku, ale ono není. Posléze přijde doba remise, kdy si dotyčný uvědomuje co všechno bylo špatně. Nemůžete to ovlivnit, nemůžete tomu zabránit a jediná léčba jsou doživotní léky a terapeut. V téhle knize nahlédnete do hlavy člověku v aktivní i pasivní části nemoci a některé pasáže Vám možná nebude příjemné číst. Kniha je ale skvělým průvodcem pro lidi, kteří třeba někoho s touto nemocí mají kolem sebe a nejsou schopni to pochopit. Že mi sedne jsem věděla hned po několika stranách, kdy se Thomas svěřuje s tím, že nejhorším životním činem, který udělal bylo rozprodání celé jeho knihovny v manické fázi a dodnes toho lituje.
Rozhodně to není kniha pro každého. Děj se odehrává v Neměcku, kde Thomas žije od roku 1999 do roku 2010.
Moje hodnocení: 10/10
Komiksově zpracovaná kniha hřbitova od Neila Gaimana v podání několika kreslířů - každou kapitolu zpracoval někdo jiný. Knize to rozhodně na ničem neubírá. Nik, alias Nikdo je batole, které uteklo na hřbitov, když slyšel ruch v domě.. té osudné noci měl být také zavražděn, ale duchům hřbitova se ho zželelo a po naléhání jeho čerstvě mrtvé matky se rozhodli, že se o Nika postarají. Owensovi jsou sice již pár desítek let po smrti, ale Nikovi poskytují skvělé zázemí. Stěžejní roli má ale v jeho životě Silas - ochránce, který není ani mrtvý, ani živý, takže se může pohybovat i za zdmi hřbitova. Silas se nemění, ale Nik roste a postupně dospívá. Na hřbitově má hromadu kamarádů, ale mezi nejvýznamnější patří čarodějnice bez náhrobku a vypravěč příběhů. Kniha je plná duchů, ghúlů a velkou roli v ní má i ševel.. Kdo je ale ve skutečnosti Silas a proč Nika ochraňuje?
Nádherné komiksové dílo. Jak příběhem, tak kresbou.
Po přečtení Čáslavské z pera stejných autorů jsem se musela vrhnout i na tuto knihu. Jsem prostě člověk, který o našich sportovních legendách moc neví, a číst nějaká fakta by mě nebavilo. Zátopek je ale stejně jako Čáslavská skvěle zpracovaný. Krásně vyobrazuje jeho život, úspěchy, ale i neúspěchy a čtenáři přiblíží jaký byl jako normální člověk. Kresba vyvedená ve velmi zajímavé kompozici ještě všechno podtrhuje. Dala jsem to na jeden zátah a potřebuju víc takových knih prosím :)Jediné mínus je na někoho možná moc angličtiny, i když se jedná o tak jednoduché fráze, že je musí znát i neangličtinář :)
Tahle knížka mě tak potěšila! Duchařské příběhy napsané ve 3 jazycích. Primárně tu ale poznáte historii a zvyklosti romského pohřebnictví a mytologii s ním spojednou. A svět zemřelých duší (mulo) obecně. Některé příběhy vybízí k úsměvu, ale u některých příjemně mrazí. Krásné dílo, za které jsem neskutečně ráda že vyšlo, protože takových knih je stále nedostatek. Krásná duchařina, která je doplněna nádhernými ilustracemi Martina Zacha v podmanivých bílo - černo - červených barvách.
(SPOILER) sepsat nějak obsáhleji dojmy z knihy, která je pokračováním Vraní dívky není úplně jednoduché. Příběh se stejně jako první část nese na vlně hluboké psychologie postav a toho, proč jednají jak jednají. Více je tu ale rozvinut příběh vyšetřovatelky Jeanette, která prochází rozvodem a se Sofií tak skončí v partnerském vztahu, za což je Jeanette velmi ráda, jelikož mít doma psychoterapeutku je skvělé. Sofia ji pomáhá s vytvořením profilu pachatele a nechává Jeanette nahlédnout do mysli vraha. Jaké to je, sedět vedle něj a nic netušit? Sofia mezitím pokračuje v rozboru sebe samotné a jejího druhého já - Viktorie Bergmanové. Je všechno, co si myslí pravda? Zabila skutečně tolik lidí, kolik si myslí? A proč nechala Viktorii zmizet ze světa a zrodila se Sofie? To vše v druhém díle Vraní dívky.. Víc prozradit bohužel nemohu :)
Když milujete Neila Gaimana a severskou mytologii, je jasné, že budete milovat tuhle knihu. Beletristické zpracování starých germánských textů se Neilovi povedlo na milion procent, protože ne každý se v těchto příbězích orientuje, nebo mám chuť je číst. Někdy je to dost náročné čtení. Neil ale přiblížil díky svému vypravečskému umu a vtipu severskou mytologii barvitě a zábavně i úplným nováčkům, nebo lidem, kteří jsou tímto tématem nepolíbení. Odin, Thor, Loki, Freyja, Haimdall, ale i Lokiho děti, Yggdrasil, obři, skřítci, trpaslíci a Ragnarok zde dostali své kapitoly, které jsou tak čtivé, že kniha se velmi špatně odkládá. Jako člověk, který severskou mytologii zná a neustále se k ní vrací před Neilem smekám, protože tahle kniha prostě musí bavit všechny!S velkým nadšením ji teď po přečtení dám přečíst své 12 leté dceři a věřím že bude stejně nadšená jako já. Díky, díky, díky. Tohle je kniha, kterou rozhodně chci časem ve své knihovně.
(SPOILER) Knihu jsem si koupila díky luxusní krvavé obálce a těšila jsem se na stejný, luxusní a krvavý obsah. No bohužel. Zaprvé se rozhodně nejedná o horror, ale o psychologický a existenciální thriller. Spisovatel brutálních "horrorů" prožívá tvůrčí krizi, až do doby, kdy se mu v hlavě začnou objevovat obrazy mučících a krvavých scén a on je jen přenáší na papír. Vše se zdá být v pořádku do momentu, kdy se vražda, kterou popsal stane doopravdy se stejnými detaily. A tak si myslí, že trpí psychickou poruchou. Hlas v jeho hlavě mu ale napovídá, aby zjistil, co se doopravdy stalo, když mu bylo 6 let. Tady se dozvídáme, že hl.hrdina měl dvojče, kterého se pro jeho krutost a zlost rodiče zbavili po tom, co zavraždil v 6 letech čtyřletou holčičku. A v tenhle moment u mě byla kniha odepsaná. Já tak nesnáším tyhle zápletky založený na telepatické komunikaci dvojčat! A i kdybych to přešla, tak je to tolik scén přitažených z vlasy, že jsem si říkala, že to snad není ani možný. 3/4 knihy navíc absolutně o ničem. Skalpely se ukázaly alespoň na posledních 20 stranách. Díky Bohu, že jsem knihu měla zadarmo, žádný waw efekt se u mě tedy nekoná.
Díky za tuhle knihu. Za tuhle kontroverzní knihu, která rozhýbala československou knižní scénu a vytvořila dva tábory - jedni ji milují (tam patřím já), druzí ji nenávidí. Proč? Protože tahle kniha je nekonvenční. Vystupuje z řad klasických hororů a ukazuje nám subžánry jako je torture porn, gore, hardcore, new extremity. Pokud nevíte co si pod tím představit, skvěle to vystihují filmy Hostel, nebo i světoznámé Saw. V doslovu knihy se píše, že Mark je jakýmsi nejvýraznějším představitelem nové vlny domácího extrému. A souhlasím! Chápu, že tato kniha mohla lidi znechutit, připadat jim odporná, násilná a nepřijatelná. Ale sdělení je jasné - vše, co je v knize se děje i ve světě kolem nás. Protože život a dění kolem nás je ten skutečný horor. Ukazuje to, před čím vším zavíráme oči, u čeho děláme, že se nás to netýká.. a skvěle nastavuje zrcadlo společnosti.Ano, jsem hororový fanda - kdysi filmový, dnes už spíše knižní. Nečekejte pomalu přicházející zlo ála Stephen King, čekejte pořádnou nálož brutalit, bez servítek. Hromadu krve, vylézající střeva a bezmoc. To vše zasazené do Branišovského lesa, kde se údajně vyskytují přízraky. Všem, kteří psali, že tuto knihu mohl napsat jedině psychopat bych ráda sdělila, že s Markem jsme v kontaktu a jedná se o normálního tátu od rodiny. Nebo máte dojem, že třeba takový Joe Hill, nebo Stephen King jsou taky psychopati? Není to kniha pro každého, rozhodně ne, ale já jsem se u ní místy hodně smála, protože ten bizár je někdy až moc. Více zazní v únorovém videu na yt. Moje hodnocení: 9/10. Díky Marku!
Hezky zpracovaná malá encyklopedie postav vyskytujících se ve světě DC. Ano, jedná se primárně o knihu určenou dětem - ať už zpracováním, nebo obsahem. Rozhodně zde nečekejte nějaké novinky, které by Vás překvapily, spíše je to takové základní představení - výška, váha, věk, místo výskytu, superschopnosti a slabé stránky. textu je tu opravdu pomálu, ale co strana, to postava, takže v knize je celkem 211! postav. Nebudu kecat, jsem sice komiksový fanda, ale znám jich tak možná polovinu, takže mám co dohánět.
Na prohlédnutí a rozšíření obzorů o postavách fajn záležitost. Pro děti bomba, pro dospělé poněkud zbytečná kniha :) Ale i tak je moc pěkná!
Moje hodnocení: 7/10
(SPOILER) série Zámek a klíč se stala předlohou současnému hitu na Netflixu, a já osobně jsem za to velmi ráda. Tahle fantasy, hororová záležitost z pera Joe Hilla (syna Stephena Kinga) rozhodně stojí za přečtení. Bude se líbit mladším, ale je určena primárně pro dospělé. V prvním díle se seznamujeme s rodinou Zámkových, kteří přijíždí do rodinného sídla Klíčova v městečku Lovecraft (jméno bylo použito jako pocta a vzdání holdu mistru svého oboru) po úmrtí otce. Nina je po smrti manžela alkoholička, Tyler si dává otcovu smrt za vinu, Kinsey má neustále z něčeho strach a Body objevuje první kouzelný klíč, který promění člověka v ducha. Ve studni u domu se Bodyemu zjevuje poprvé Dodge, která po něm žádá dva klíče - tudytam a klíč ozvěny, aby mohla ze studny ven. Jelikož namluvila Bodyemu, že byla přítelkyní jeho otce, začíná se rozbíhat příběh. Prozatím nikdo, kromě Bodyeho o klíčích neví, jelikož si myslí, že si malý bráška vymýšlí, ale to se brzy změní a příběh se rozbíhá.. V Klíčově tráví spolu s rodinou čas i strýček Duncan, který si matně pamatuje něco z minulosti..
Tak tohle mě hodně bavilo. Horor postavený na staré severské mytologii, přibarvený skvělou fantazií Adama Nevilla. Tajuplné lesy, vyčerpání a bezmoc na Vás z knihy doslova dýchnou. Netknutá příroda, ve které žije něco, o čem nikdo neví. Něco, čemu se dříve dávali lidské obětiny, což dokazuje starý hřbitov a kostel, ale i rozpadlé stavení, kam se 4 kamarádi dostanou. Není to Ďábel, ale není to ani Bůh. A konečná třetina, kdy ze 4 kamarádů zůstane jen jeden a dostane se do beznadějné situace mě bavila hodně i přesto, že se zde objevuje zbytečná linka, ve které se motá blackmetal a uctívání jakéhosi Boha. Kniha je originální, naprosto skvěle napsaná, čtivá a ke konci hodně "Kingovská". Oceňuji, že Adam Nevill těžil ze staré severské mytologie, neb nestvůra je hodně inspirovaná bohyní smrti Hel, což se mi líbilo. Ale to pořád není všechno. Rituál je za mě zatím nejlepším hororem za poslední rok, co se mi dostal do rukou. Stahuji teď film, tak uvidíme.
Další kniha s válečnou tématikou, tentokrát ale trochu jinak. Píše se rok 1973 a mladá překladatelka Eva se účastní procesu s bývalými nacistickými hlavami odehrávajícím se v Německu i přesto, že její rodina i současný snoubenec jsou proti.
Absolutně neví do čeho jde, ale postupně zjišťuje jaké hrůzy se děly (troufám si říct že v roce 73 se to vědělo už po celém světě, ale budiž..). Do toho řeší komplikovaný vztah jak s rodinou, tak se snoubencem a navíc se dovídá nepříliš hezké věci o své rodině.
Kniha čtivě napsaná, oceňuji, že autorka je novinářka a o tomto poválečném procesu píše pravdivě. Pouze jména svědků jsou změněna. Za Bestseller knihu nepovažuji, ale byla to příjemná změna, oproti dnes jak na běžícím pásu vydávaných “válečných” románům.
A upřímně se mi líbila víc než třeba Růže bílá, černý les, neboť zachází i do filozofických myšlenek viny a kolektivního vědomí.
Kniha, na kterou jsem měla zálusk delší dobu, ale odkládala jsem ji kvůli těžšímu obsahu. Ale těžká doba si vyžádala těžký obsah. Pustá duše je román o hledání pravé lásky, o podstatě života, o tom, zda spolu mohou lidé komunikovat telepaticky. V knize sledujeme nejen příběh Bremena, ale také malého postiženého chlapce Rubbyho, kterého se rodiče zbaví více než odporným způsobem a který je pro Gail i Bremena více než důležitý.
Tahle kniha je těžká, psychologická a vyvolává v člověku otázky. na druhou stranu je to moc milý příběh lásky, která nekončí ani po smrti.
Viktoriánská anglie - doba, kdy ženy nesměly studovat a číst knihy, ale měly se věnovat své rodině a domácnosti. Do této doby zasazená skvělá postava Animanth, která je jiná - miluje knihy, celé dny si čte v prošoupaném křesle a když na jejich venkovské sídlo přijede nešťastný strýček, že má problémy sehnat asistenta do univerzitní knihovny, protože její vedoucí pan Reed je protivný morous, zdá se být skvělým rozhodnutím na toto místo dosadit právě Ann. Ta se panu Reedovi opravdu nelíbí, už jen proto, že se jedná o ženu. Ale jak to tak bývá, co se škádlívá..
Ann v Londýně pozná kamarádku Elisu, které tajně půjčuje knihy, protože nechápe v jaké době to žijí, že ženy nemohou číst. Postupem času objevuje krásy města, rodinné vztahy, ale i sama sebe. A i přesto, že je kniha pěkná bichle, ubíhá velmi rychle, plynule a rozhodně potěší každého romantického čtenáře. Protože komu by se nelíbila kniha o knihách a o lásce? :) Můj šálek čtení to úplně není, ale považuji ji za jednu z nejhezčích knih, co se obálky týká za rok 2020.
Musím říct, že tohle se četlo vážně skvěle. Nejedná se o žádný psychothriller, kde by se vyskytovaly potoky krve, ale spíše o rodinné drama. Claire a Mark - rodiče Billyho před sebou roky skrývají tajemství. Jake a Kira - Billyho bratr s přítelkyní mají pro změnu tajemství mezi sebou. Celá rodina spolu navzájem vlastně nekomunikuje a když se na někoho vyvalí nějaká špína, jde si to dotyčný ověřit, i když vlastně neví co. Claire začíná mít navíc výpadky paměti - tvz.fugy, které způsobí stres. Mark odjíždí čím dál častěji z domu, Jake začíná pít a Kira se na vše dívá v rodině, kam utekla před tou vlastní, protože její otec spáchal sebevraždu a matka ji bila. Celá kniha se protkána anonymní konverzací přes sms dvou osob, o kterých si jen můžete domýšlet, o koho se jedná. Napínavé, čtivé, místy dost srdcervoucí, ale skvělé. Kniha je rozdělena mnoho krátkých kapitol, takže těch 450 stran uteče ani nevíte jak :)Další knihy autorky mám v plánu, tohle se mi totiž líbilo hodně :)