Aroucaria komentáře u knih
Takhle vtáhnutá do děje jsem dlouho nebyla! Knihu mi půjčila kamarádka. Prý se v tom asi najdu. Jsem úplně rozsekaná z toho podobenství s mým dětstvím... Ale já to naštěstí přežila!
Tohle mě zas emočně rozedralo! Jakoby nestačil Auschwit, musí trpět dál!? Bravurně napsané. Nevzpomínám si na žádnou knihu obdobného stylu. Chvíli jsem na to čučela jak puk, ale po pár stránkách jsem vplula do příběhu, který mě na konci vyplivl dost zdevastavanou. Zuzanin dech se mnou bude dlouho!
Naprosto obrovské překvapení! Úplný thriller!!! Hltala jsem každé slovo a chodila po lese s úplně jiným pohledem. Jen mě to velmi frustrovalo, když vidím tu zkázu v našich lesích, které jsme si, a bohužel stále způsobujeme, sami! Kdy už si přestaneme hrát na polobohy a necháme se těmi stromy, lesy a přírodou vést?!
Náhodné nahlédnutí do seznamu přečtených knih jednoho neznámého, který dal palec mému hodnocení knihy o hledání Eichmanna, jsem zjistila, že z prvního období četby Remarquových knih, mi jich pár vypadlo. Tato je jedna z nich! Tohle je prostě vytříbený styl, perla, která neztrácí na kráse a cennosti. Pozoruji však, že čím jsem starší, tím se mě toto téma dotýká bolestněji....
Je smutné, že můj pes se má líp než většina Severokorejců! A opět mi to ukázalo můj /náš zhýralý blahobyt. Prostě kniha, která donutí člověka se zamyslet a vážit si, že má toaleťák kdykoliv a že může číst knihy, jak se mu zlíbí!
Tohle je naprosto perfektní příběh! Má to švih, vtip, je to i dojemné, obdivuhodné a překvapivě si toho bručouna zamilujete, když nejste prodavač :-)
Ač mi to sem tam přišlo přitažené za vlasy, tak předat kouzlo uvědomění svého jedinečného života, se podařilo! A představa, že i prkotina pohne dějinami, mi dělá dobře na duši. A laskavosti prý není nikdy dost, tak já se pokusím jí páchat víc!
Příběh holky z bažiny se nesl jako letící pírko ve větru. Jen konec zabředl do bažiny amerického patosu. Ale i tak jsem se s Kyou skamarádila a hodně od ní naučila!
To byla jízda! Vůbec jsem se od toho nemohla odtrhnout! Nádherný styl vyprávění, které postupně houstlo až mi bylo dost ouzko. Vymanit se z "osudu" rodiny, je těžké. Za komančů tuplem! A informace o zničení vesnic kvůli Temelínu bylo pro mě nové a dost mě to bralo i s přihlédnutím, že trávím právě dovolenou kousek od místa činu.
Bravurně uchopené vyprávění, ten tajemný pohled shora, vědět a zároveň nechtít, aby si sáhla. Touha po knize, tu tady známe, dána na rovnítko životu, který byl tak krutý a těžký ... Síla a naděje a sounáležitost k lidství .. Tolik nám to dnes chybí ... Dojímám se i teď, rok poté, co jsem knihu dočetla ...
Výborný!!! Skvělá jízda! Cestování s otřískaným světoběžníkem, který není žádný nafrněnec, má přehled a ví, co je v životě důležité! A že ve středu Evropy jsme nesežrali moudrost světa a podstata života je jinde než v konzumu... Až se stydím, kolik potřebuju nesmyslů!
Zřejmě to vypadá, že mám řecké předky! Jídlo je středobod vesmíru naší rodiny Knihu dostala mamka pod strom, četla ji 2x a hned poté si našla recepty na ta jídla! To byla slast!
Kniha se mi líbila, ale ty časové proluky na mě byly moc dlouhé. I bych víc ocenila vykreslit příběh. Ale chápu, že by to bylo na ságu. Každopádně Řekové byli i v našem městě a víme o nich prd, naše škoda!
Už po třetí jsem svůj komentář smazala, protože se mi to těžce hodnotí. Na jednu stranu jsem se pobavila, mírně osahala Boží slovo a sdílela vášeň pro jídlo! Avšak z druhé strany mi to přišlo poněkud naivní a vůči farníkům (daňovým poplatníkům) trochu pohrdlivé, že farářka se polévá krom svěcené vody Chanelem a nosí šaty od Diora. Nechci být nespravedlivá, jen mě to tak vyvstalo... Chanel jsem si také dopřála, ale makám od nevidím do nevidím v korporátu. Místo toho teď koupím raději něco levnějšího a víc dám na charitu!
Na první pohled to může vypadat na ztroskotance, ale nakonec člověk zjistí, že jsou velmi chytří, pracovití a nejdou se stádem. Smekám i autorovi, jak si získal důvěru a rozhovory sestavil velmi poutavě. Na takové poustevničení nemám koule a zvládla bych to jen s penězi za zadkem. Takže jestli máte někdo přebytky, číslo účtu pošlu obratem ????
Jsem trochu zklamaná. Nemám ráda otevřené konce a tady mě autor ochudil minimálně o dva. Ale odpouštím mu díky vytříbenému jazyku a nonšalanci hraběte, kterého potkat by bylo mým snem!
Zpočátku jsem měla strach, ale citlivost příběhu otevřeného srdce s hloubkou, kterou přináší jen život a smrt, jsem něžně a dojatě doplula ke konci. A silný zážitek a přemýšlení trvá i nadále.
Ohromně zajímavé! Bohužel v době covidové toto téma nerozveselí. Měli těžký život a teď už vím, proč je tento kraj razovitý. Četlo se mi to dobře, osvěžující bylo prokládání nářečím, ale úplně mě děj nestrhl, aby se ze mě stal čtecí maniak... Ale doslov mě dostal, až jsem pořádně vzala mapu a zjistila, že kostel stále stojí! Kdy bude pokračování?
To byl ale nářez! Vůbec jsem to nečekala! Agent Mosadu vysekl knihu, u které jsem přestávala dýchat a byla napnutá jak kšandy! Styl byl strohý, jak zápis agenta, ale to tomu právě dodávalo šmrnc. A další přidaná hodnota - skutečná událost - tomu dodává totálně mrazivý příběh!
Nemám buňky na fantasy či sci-fi, ale tohle je bravurní skoro filozofický příběh osudů dvou lidí, kteří ač to vůbec nechtěli, tak si vzájemně své životy ovlivnili až až. A k tomu skvělý styl vyprávění.
Žít v temnotě a zároveň za války je k ubrečení .. Ale udělat z toho tento prvotřídní příběh je neskutečné. Jen jsem doufala v jiný konec a to mi bylo líto ....