ArthasKarfa
komentáře u knih
Deník morového roku
Daniel Defoe
Velmi morbidní čtivo o útrapách obyvatelstva Londýna v roce navštívení morovou epidemií (1665). Autor sám mor nezažil, jako malého ho odvezli rodiče na venkov, aby se tak vyhnuli morové nákaze. Autorem zápisků, které Defoe převzal je jeho děd. Jeho kniha je nejen velmi úděsným líčením událostí morového navštívení, ale také velmi precizně zpracovaný souhrn úmrtí ve všech farnostech Londýna v tomto velmi neblahém roce 1665.
Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů
Miroslav Skála
Moc hezká kniha, ten název přesně vystihuje to o čem to je, knížka je skvělá, film je výborný, v pozici Kiliána jsem viděl pana Havelku a jeho lidský humor a rozum. Rozmluvy s ostatními pacienty, úvahy nad svou vlastní úlohou na tomto světě, nebo svébytí pacienty Slunečného dvora, to vše je podhoubím pro příběh, kdy člověk poznává v dospělosti sama sebe a pokouší se najít důvod se ze sebe sama nezbláznit. V knize je toho víc a myslím, že hodně podstatného ve filmu není, ale příběh je v každém zpracování milý a příjemný. "Nezoufejte, třeba se za rok zase složíte a vrátíte se k nám" - každý by asi občas potřeboval nějaký ten pohodový pobyt na podobném místě, kde se vlastní svět schová před světem venku.
Zmizelá Šumava s Emilem pěšky
Emil Kintzl
Moc pěkná knížka pro všechny, kteří mají rádi Šumavu a rádi se toulají nejen těmi známými cestami, které navštěvuje hromada lidí. Emil Kintzl byl velmi inspirativní člověk, který představil zákoutí míst, kam kromě pár místních zabloudí jen málokdo. Šumava je krásná a čtení takových knížek třeba i v pražském metru, člověka upokojí a uklidní. Čest památce pana Kintzla.
Vraždy na Dvojce
Ondřej Fanta
Za mě tedy skoro nejčtivější kniha co jsem kdy četl. Napětí akce a k tomu taková blízkost normální zasněžené mrazivé Prahy. Práce obyčejného policajta, jeho byt na Žižkově a pak celá ta plejáda nepředvídatelných událostí, které jsou vlastně hrozně neuvěřitelné a přitom se stát můžou úplně normálně. Já si to čtení moc užil, toulání se po různých částech Prahy, s všudypřítomným mrazem a hledání pravdy a spravedlnosti. Zajímavé postavy, které mají své příběhy a velmi zdařilé ilustrace. Skvělá knížka pro všechny, kteří mají rádi Prahu, poldy a uvěřitelné zločiny. Moc děkuji.
Nová tajemství Prahy
David Černý
Velmi pěkně ilustrovaná a koncipovaná kniha o poměrně známých místech a událostech v Praze. Myslím, že pro většinu čtenářů, kteří mají rádi historii a Prahu byla celá řada informací již dávno známých nebo jen podaných jinou formou. Kniha je příjemným zpestřením literatury o Praze na poloviční cestě mezi fakty, mýty a bedekrem. Četla se hezky.
Krakonoš
Paul Johannes Praetorius
Kniha, která líčí Krakonoše pokaždé trochu jinak, jednou jako dobrého souseda, jindy jako podlé strašidlo. Musím přiznat, že některé příběhy byly velmi pěkné, jiné spíše "fekální", nicméně právě tento druh humoru byl člověku 17. století velmi blízký a čtení je to zábavné
Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
Výborný román o jednom klukovi, kterého válka dostala z jeho "dnes by se řeklo komfortní zóny". Je zavlečen do armády a začíná prožívat všechny útrapy tehdejšího vojenského života. Kromě toho potkává spoustu zajímavých lidí a zažívá celou řadu úsměvných i drsných příhod, které jsou dnes pro většinu lidí zcela nepředstavitelná. Krutý příběh a vyprávění o tažení pluků krajem celé Evropy doplňují legrační příhody a celá kniha je velmi autentickým svědectvím vojenského písaře Grimmelshausena. Opravdu velmi čtivé a podařené.
Šumava… hranici přecházejte po půlnoci
Vilém Hrach
Krásná knížka z prostředí mé milované Šumavy, která vás zavede na pašerácké a převaděčské cesty v okolí Sušice a Hartmanic. Autor moc hezky popisuje jednotlivé osudy agentů i lidí s nimi spojených. Děj vás přímo vtáhne na místa, kde kráčíte za skupinou, která nad ránem přechází hranice, nebo ležíte v mokré trávě na dohled do Bavorska. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi Šumavu a práci PS.
Větrná bouře z Navarone
Alistair MacLean
Druhý díl si s ničím nezadá s dílem prvním, možné je ještě akčnější a čtivější než Děla z Navarone. Trojice hrdinů (Mallory, Müller a Andrea) čekla v Jugoslávii opravdu těžký úkol. Příběh se začne rozvíjet, pak jste najednou v něm a čtení vás opět vtáhne do děje, kdy se spolu s hrdiny brodíte sněhem, přečkáváte vánici někde v horách a nebo utíkáte před přesilou četníků a německých vojáků. I zde se objeví pár záporáků, které musí naši přátelé přemoci a sáhnou si všichni až na dno svých sil. Dobrodružné čtení a neskonalé odvaze a síle postavit se zdánlivě nemožnému. Popis krajiny je tak barvitý, že si v hlavě zrovna představujete celou scenérii všech míst, kde se události odehrávají. Kromě akce se mi tu líbí i velmi vkusně umístěné občasné ironické poznámky, vtipkování a hašteření mezi Müllerem a vším co se kolem něj uděje. Moc hezká kniha.
Děla z Navarone
Alistair MacLean
Krásná dobrodružná kniha o skupině vojáků, kteří přes neskutečné útrapy zkusí zdolat nezdolnou pevnost v Navarone. Moc hezky je zde popsáno jejich přátelství, jejich utrpení a jejich smysl pro povinnost a kamarádství. Když tuhle knížku čtete, jste se skupinou někde na ostrově, přebíháte nekonečně soutěsky a jsou vám v paták alpští myslivci, kteří vás chtějí dostat. Je to hrozně čtivé a dobrodružné čtení pro každého. Mně se moc líbily postavy, Prašan Müller, statný Andrea, kapitán Mallory i všichni další společně tvoří příběh odvahy a nezdolnosti lidského snažení. Vlastně je to celé od začátku odsouzeno k zániku, tolik nezdarů, útrap a smůly. Na druhou stranu tolik síly a snažení. Až neuvěřitelně se někdy vrací Andrea z výpravy, která má ochránit zbytek skupiny.....a tak trefně a mile Prašan komentuje některé události. Za mě velmi krásná kniha na letní čtení, které ve vás dlouho zůstane.
Strážce duší 2
Arnošt Vašíček
Jako předchozí díl a Maska smrti je tahle knížka pohodovým a oddechovým čtením na letní slunné dny nebo naopak na pochmurné šedivé hodiny podzimních mlh. Moc se mi líbí příběhy, které jsem nejprve viděl mockrát jako seriál a kniha některé tyhle tajemné osoby a události vykresluje ještě mnohem lépe. Armín a Katka je moje oblíbená dvojice, charakter Armína je zde takový úplnější a Katka zde má značně expresivnější charakter. Příběhy jsou krásné, tajemné a milé. Jsem moc rád, že jsem si knihy přečetl.
Maska smrti
Arnošt Vašíček
Kniha je širší příběhem oproti seriálové adaptaci. Přibylo spoustu detailů a příběh se rozvinul. Tajemná maska a podivné zrcadlo protnou život Armína a Katky a tentokrat jim jde opravdu o život. Sympatický Valdek a krutý Castada. Moc hezké čtení pro všechny lidi co mají rádi tajemno.
Strážce duší
Arnošt Vašíček
Příběhy, které užívají v téhle knize jsou lehkým, milým čtivem pro líný letní den, kdy si s knihou lehnete někde ve staré chalupě nebo pod hradem a začtete se do tajemných příběhů. Od malička mám moc rád seriál a kniha je ztělesnění seriálových zážitků spisovatele Armína a studentky Katky. Moc hezké čtení, které otevírá bránu do minulosti. Z Tajemství templu na vás přímo dýchá letní čas na středověkém hradě.
Zlatá čtyřka
Eduard Fiker
Další milá kniha, která líčí případ kpt. Kalaše a všudypřítomného Karlíčka. Jejich rozhovory a vzájemné služební popichování je neskutečně milým doplněním poměrně zapeklitého případu špionáže. Nechybí akce ani tajemnější scény, při kterých se rozkrývají špionážní vazby. Moc milá kniha pro čtení i po letech, které jsou dávno pryč. Doporučuji.
Příběhy obyčejného šílenství
Petr Zelenka
Kniha, která se stala stejně jako divadelní představení i film mým dobrým andělem dospělého života. Každý z nás má trochu úchylného kamaráda, stále nedořešený vztah nebo rodiče, kteří nám vždycky "dobře poradí". Spousta pravd o životě, celá řada vtipných hlášek, láska a hromada toho co človek pochopí až pozdě. "Začalo to jako deviace a skončilo to jako láska". Kniha je vlastně spojovníkem mezi divadlem a filmem a mě to bavilo.
Příběhy z hranice
Rudolf Kalčík
Kalčík dokázal napsat povídku, která vás na pár stranách vtáhne do malé šumavské vesničky, nebo do temné zimní vánice s kluky z PS, i v parném létě pojednou cítíte mráz a hledíte přes zavátou stráň do Bavorska. Neskutečne autentické a čtivé, chronologicky složeno do příběhů od konce první světové války, přes útrapy Rudoarmějců na území ČSR na sklonku druhé světové války. Příběhy smutné, krajina neveselá a sklíčenost v srdcích všech hrdinů, někdy pár stránkových povídek pro mne byly oázou literárního světa mé milované Šumavy a příběhů pohraničníků a jejich těžké služby.
Tajemství Tří králů
Petr Kettner
Velmi pěkně napsaná kniha, se kterou se vydáte po stopách opravdových hrdinů Obrany národa, kteří motali hlavy celému pražskému gestapu. Budete se s nimi schovávat za rohy v temných pražských uličkách a utíkat do sešlapaných domů starých činžáků. Velmi poutavý příběh je zároveň historickým exkurzem do části české historie, která je většině čtenářům poměrně skrytá.
Stín
Jiří Křižan
Moc pěkný příběh o křivdách, starém člověku a jeho moudrosti a o nesmyslnosti PTP sborů a ponižování lidí, kteří se provinili jen tím, že měli svou hlavu a nechtěli jí sklopit před masou nenávistí a surovostí.
Zlatý skarabeus (3 povídky)
Edgar Allan Poe
Podivně zamotané příběhy ve svazku několika kratších příběhu naplněné tajemnem, děsem a tajemstvím. Kdo zná tvorbu E. A Poa rozhodně doporučuji vzít do ruky tento krátký svazek a začíst se do povídek psaných v době, kdy hrůzu a děs naplňovaly úplně jiné představy než dnes. Zatouláte se do ulic Paříže, na odlehlé a pusté panství domu Usherů a z letargie hniloby a děsu, kterou načichnete v příběhu "Předčasný pohřeb" vás jistě dostane majestátní Zlatý skarabeus.
Ta chvíle, ten okamžik
Otakar Chaloupka
Pěkná knížka, podobě jako píše uživatel Blue, pohled na doktora Jana K., byl dětskýma očima, neříkám, že je to přímo špatný pohled na lékaře, který překročil tenkou hranici mezi zbabělostí a hrdinstvím, ale nějak jsem nebyl spokojený s tím dětským, stále se opakujícím popisem vedlejších skutečností a detailů. Když vezmu ten samotný příběh, který autor vypráví, je podivně stísněný, mrazivý a lidsky samozřejmý. Ty detaily kolem spíš rozptylují, ruší a dopalují. Film se mi asi také líbil víc, byl z něj nějak víc cítit strach a beznaděj. Ta chvíle ten okamžik tu byl, čtenář ho postřehl, ale vlastně se ztratil mezi červeným autíčkem, zahradou plnou květin, deště a šachovou partií. V osobě Jana K. jsem viděl Františka Němce. Krátké a hezké čtení, i když smutné.
