assilem komentáře u knih
Velmi hezká kniha. Výborně se čte. Žádná hrůzostrašná detektivka, přesto napínavá.
Autor mne zbavil závislosti na knihách. Dříve jsem četla bez ustání. Po LF už nic není tak dobré. Zajímají mě židovské otázky, na jeho pohledu k "mocným" si promítám dnešní osobnosti. Psychologické pochody umělce při jeho tvorbě. Zkrátka bezvadné.
Citát z knihy:
Bliny jsou vlastně naše známé lívance. V Rusku je však pečou z ječné mouky, neslané a veliké jako talíř. Po upečení klademe bliny na sebe, aby zůstaly dlouho vlahé. To je vše. Když jich máme už dost napečeno, dáme se do jídla. Teď však přijde to nejdůležitější. Když položíme blin na talíř, dáme na něj trochu kaviáru, plátek uzeného lososa, kousek matjesa v oleji, sardelové očko, vypeckovanou olivu, kousek kapie nebo jinou ingredienci v této tónině. Pak vše zabalíme do blinu, polijeme horkým rozpuštěným máslem a hustou sladkou smetanou. Když to pak ochutnáte, rozplesají se vám všechny chuťové buňky, kolik jich vůbec v ústech máte. ... Bliny přímo volají po vodce. Nebraňte se tomu, byli byste sami proti sobě.
Také čtu tuto knihu již dlouho. A vše za mě napsal "wersl". Ovšem tato pasáž by neměla upadnout v zapomnění.
Autorka se dotkla tématu o kterém asi něco ví. Sama nebo z doslechu, vyprávění... Literární ani psychologické zpracování mě nezaujalo.
K sth12 - někde jsem četla, že : ...dietetika je zajímavý obor, který se neustále mění. Nejzajímavější je to, že vždy pomáhá... Tuto knihu jsem si koupila počátkem 70. let v době studia na Střední škole společného stravování. Trochu nám ji tehdy vnutili, ale nelituji. Je velmi všestranná, nejen pro vaření, ale i k práci se surovinami, řeší speciální stravování a pod.
Zase začínáme pěstovat zeleninu na zahrádce a chovat drůbež. Tato kniha je velkým pomocníkem při jejich pěstování, chovu a zpracování.
Přečetla jsem. Některé popisy jsem přeskočila. Děj opravdu děsivý. Je tu popis práce policistů, popis myšlenkových pochodů zločince. Mě zaujal především vliv manipulace s lidmi pomocí náboženství. A samozřejmě hrůzné důsledky, které to má.
(SPOILER) Život ve stále Východním a Západním Německu. Nemohla jsem pochopit, že i vzdělaní lidé propadli té šílené ideologii vedoucí k druhé světové válce. A teď nám to běží před očima a stejně nechápu.
Vaření JE umění. Každá činnost se dá provozovat jako řemeslo, perfektně zvládnuté. Ale když k tomu řemeslu máte talent, pak je to umění. Tato kniha je skvělá tím, že po jejím přečtení a natrénování různých úprav potravin nepotřebujete recepty. Ale kouknete do ledničky a napadají vás pokrmy podle technologických postupů. (Pokud v té ledničce něco je.)
Stále velmi praktická kniha a nejen pro děvčátka přicházející do puberty.
Řada zajímavých informací ze života sklářů. Popis vykořisťování je poněkud nečekaný. Autorka se narodila v r. 1965 a žije poblíž Štuttgartu. Úplně červená knihovna to není.
Kniha se mi líbila. Možná, že člověk musí to "volání rodu" zažít, aby knize porozuměl.
Čtu s přestávkami, což mi vyhovuje a umožňují to samostané povídky. Toto vydání mě přinutilo číst v sedě u stolu (nikoliv v pololeže v posteli). Kniha je totiž velmi těžká, ale to je právě její výhoda. Srovnaná záda, správné osvětlení...
Na záložce knihy z roku 1957 se píše: V životě pravda a spravedlnost sice vždycky nakonec zvítězí, ale je nutno také vždycky o jejich vítězství bojovat. Sám od sebe se svět krásnější a lidštější nestane nikdy.
...Ani Alfred, který je tak vyslovený despota, že to svět neviděl, se nijak pokrytecky neschovává za tuhle zástěrku. Ne, opírá se hrdě a neohroženě o dobré, staré, osvědčené stanovisko - právo silnějšího. Tvrdí, a podle mého docela rozumně, že americký plantážník, jedná v jiné formě pouze tak, jak anglická aristokracie a kapitalisté jednají s nižšími vrstvami, to jest, jak to chápu já, přivlastňují si je, tělo i krev, ducha i duši, pro svůj užitek a pohodlí. Alfred hájí obojí - a podle mého je aspoň důsledný.
Tedy: domnívám se, že když je to román má právo leccos zidealizovat- náhody, víru v boha. Ale je zde spousta myšlenek, které jsou aktuální stále.
Četla jsem ve slovenštině. Zaujala mě hezká slovneština. Zajímavé výrazy.
No, lehoučké čtení. Byla mi doporučena jako nesmírně zábavná, tak, tak moc nebyla.
Od první strany se "něco děje". Žádné dlouhé popisy. Samozřejmě, že zajímavá byla zmínka o Janu Lucemburském. Četla jsem asi tři týdny, každou volnou chvilku. Tohoto autora jsem neznala. Možná vyhledám i nějakou jeho další knihu. Zaujaly mě popisy stavebních postupů, léčitelství a medicícny, společenských poměrů té doby. Jen si nejsem jistá, zda to odpovídá historickému faktu. Což samozřejmě u románu není podmínkou. Možná, že vyhledám další knihu tohoto autora.
Knihy jsem četla s tužkou v ruce, protože těch poučných citátů je tam spousta. A také jsem je četla dvakrát.
I do dnešní doby se hodí. Zajímavý citát: Bůh stvořil zlo, aby si lidé vážili dobra. My, starší generace, už máme obavy ze změn, které se ve společnosti dějí. Ale zdá se, že nic nového pod sluncem.
Vracím se k hodnocení. Ano!!! Do dnešní doby "coronavirové" se opravdu hodí. Jak lze manipulovat s lidmi. Doporučuji k přečtení.
Kniha mě zaujala tím jak popisuje pro mne neznámé prostředí. Je i vtipná, poučná. Zkrátka stojí za přečtení.