astarte
komentáře u knih
Bludičky
David Morrell
Kniha není zase až tak špatná, ale od Morrella jsem čekala něco jiného. Když si půjčuji jeho knihy, mám chuť na něco "drsného", což jsem v této knize postrádala. Určitě jsem již od autora četla lepší knihy.
V měsíčním svitu
Dean Koontz
Zpočátku jsem se nemohla začíst, autor ( nebo překladatel? ) používal přílíš rozsáhlých větných spojení a barvitých popisů "všeho". Naštěstí to bylo jen v začátku a pak už příběh vystoupil na povrch a nabíral slušný spád.
Hurá, ještě žijeme
Johannes Mario Simmel
Také jsem zpočátku nerozumněla časovým skokům, pak jsem si tak nějak zvykla. Pravda je, že ve třetí čtvrtině knihy jsem ji chtěla odložit, děj se mi zdál moc "rozmázlý". Překonala jsem to a dočkala se slušného konce. Knihu bych však řadila k těm slabším. Sáňky by mě také zajímaly :-)
Puls
Stephen King
Já bych knížce klidně přidala pokračování - určitě by bylo o čem psát. Samozřejmě bych další díl nevnucovala těm, kterým se první nelíbil :-)
Ztracený symbol
Dan Brown
Kniha jako taková by nebyla špatná. Je to pořád stejný styl jako u předchozích knih, ale to by mi nevadilo. Jenže po přečtení první půlky knihy mi přišlo, že "okecávání" hlavního tématu (bůh je v nás, síla myšlenky, boží přítomnost...) je tam až příliš. Každý si z těch slov vezme něco za své, určitě to má své opodstatnění, ale číst to pořád dokola...
Jinak děj ubíhal příjemně, zápletka byla zajímavá a postavy sympatické. Závěr bych zkrátila o pár stránek, ale určitě musím uznat, že dát dohromady takovou knihu je fuška.
Divím se, že jsem tak veselý
Johannes Mario Simmel
Simmel je můj oblíbený, ale tuhle knihu řadím k těm slabším. Nicméně v četbě románů "Pana Spisovatele" budu pokračovat a vracet se k nim.
Divoká země
Heinz Günter Konsalik
Od knihy jsem čekala klasiku Konsalika, avšak až posléze jsem zjistila, že jí vlastně Konsalik nenapsal, pouze vytvořil námět. Spisovatelka Scheibler zná určitě výborně ruské dějiny a umí o nich velmi dobře a poutavě vyprávět, ale já tenhle styl zrovna nevyhledávám. Když už jsem se do knihy začetla, dočetla jsem ji až do konce (ne zcela lehce). Byly zde napínavé a pěkné pasáže, na můj vkus však příliš mnoho příběhů. Jde vlastně o pouť "tajemného kříže" od 17. století, kde si ho generace předávají, až do dnešní doby.
Milenci a mstitelé
Jackie Collins
Milenci a mstitelé je příjmně napsaná kniha, ve které se zajímavě prolíná několik dějových linií. Pravda, všechno spěje k celkem jednoznačnému cíli a konec je "kýčovitě šťastný" (pro většinu postav), ale jako oddychová kniha, splní tato svůj účel. A teď šup zpátky do reality....