Atlantis komentáře u knih
OK, očividně jsem to zakřiknul u hodnocení předchozího dílu. Tam jsem se rozplýval, jak nepřešlapujeme na místě, ale hýbeme se dopředu. Tak tady je to přesně naopak. Tady se šlape zelí. Dost nuda, nové postavy mne nezajímají, hvězdy jsou jen za Maxe a vývoj elfů. Navíc se změnil výtvarný styl, linky jsou mnohem zřetelnější a působí lacině. Taky si všimněte, že se mnohem víc mluví.
Jsem až absurdně velký fanoušek One Piece, a tak už tuto mangu čtu poněkolikáté, ale poprvé v češtině. A můžu jen chválit, česká verze se nadmíru povedla, překlad není krkolomný, vtipy a výrazivo postav se taky zachovaly. O obsahu není třeba už mluvit, je tu tisíckrát. Tak ať se dočkáme konce (psáno v roce 2024 :D)!
Tuhle knížečku musíme momentálně číst každý večer s mladší dcerou, úplně jí propadla. A víte co? Ono to není zase tak špatné čtení. Zábavný Pú se závěrečným poučením o koloběhu přírody.
Další hodně zdařilý díl. Líbí se mi, že jedeme dopředu, není potřeba přešlapovat na místě, pořád se něco děje. Postavy mě baví sledovat (otravná matka byla naštěstí kamsi zastrčena), svět se mi líbí, ještě špetka humoru a bylo by to dokonalé.
Super, tahle série jen kvete. Kresba je mnohem zdařilejší, akce je povedená, vtipy jsou tu taky skvělé. Jen mi to celé přišlo až příliš rychle vyřešené, ale jinak se těším dál.
Hluboké vyprávění, kterému chybí... hloubka. Vysvětlím. Kudy kam s kapačkou je velice očividná alegorie života se zhoubnou nemocí. Vlk samotář s nemocným králíčkem putují světem, ale není k tomu žádný větší důvod (jak podotkne i sama kniha). Zajdovi je čím dál hůře, můžeme sledovat jednotlivá stádia něčeho, co připomíná rakovinu, aby ke konci... ale nebudu spoilerovat. Celá knížka je skvělá, vtipně nakreslená, dobře napsaná, napínavá i dojemná, ale něco jí chybí. Něco, aby se zapsala do dějin.
Příchodu do Cielisu jsem se bál, příliš to zavánělo laciným sci-fi. Naštěstí se tak nestalo a kolem Rady je tolik tajemna, že se moc bavím. Skvělý díl.
No konečně! Zase jednou skvělý Usagi. Tentokrát bez menších příběhů a je to jen dobře. Hodně akční díl, ale bylo to asi potřeba. Super.
Pedofilie, tolik pedofilie... Jak jsem byl z prvního dílu až absurdně nadšený, tak mi moje zapálení dost opadá. I třetí díl nějak postrádá původní kouzlo, humoru je pomálu, holky spíš jen ječí a já se prostě nebavím. Hůl nad sérií ještě úplně nelámu, ale čekal jsem něco víc.
Cože? Tohle je konec Zenitu? Ale, ale... Vždyť jsme zapomněli vyřešit tolik věcí! Ale ok, dobře, třeba se to ještě dotáhne jinde. Jinak je tenhle díl více než solidní, hodně akce, zase je zpět ten původní humor. Bavil jsem se, ale doufal jsem v epičtější závěr.
Čekal jsem naprostý póvl a dostal jsem přijatelný průměr. Takže... jupí? Nic od knihy nečekejte, představte si svůj oblíbený seriál o 22 epizodách v řadě a vzpomeňte si na takové ty zbytečně natahované výplňové díly. A to je přesně Pohyblivý cíl.
Tady je jediným plusem kresba a barvy, jinak jde o podivně nudného a nesympatického Batmana, který se tak motá ve svojí mytologii, až je nám všem z toho šoufl.
Jsem moc rád, že neměla autorka potřebu natahovat příběh na desítky sešitů. Díky tomu tak máme ucelený malý příběh plný lásky, tajemství a přátelství. Moc jsem se bavil, i přes temné podtóny to bylo takové to ideální čtení na konec léta. Plný počet nedávám jen proto, že mi neseděl věk protagonistů.
S touhle sérií asi nadobro skončím. Já se při čtení prostě monumentálně nudím. Jednotlivá děcka mě nezajímají, případy jsou nudné až běda a pokud nepřijde deus ex machina, neporadíme si? Eh, tohle je ztráta času.
3,5* Tak já nevím, poslední dobou mám asi na Usagiho nějakou smůlu, protože se moc nebavím. Celé mi to přijde takové okoukané, jako bych už tyhle příběhy četl někde jinde. Možná je to tím, že čtu na přeskáčku a Sakai se pak opakuje, ale celé je to jen takový průměr.
Pryč jsou ty haha momenty z prvních dílů, tady se řeší regulérní rodinná dramata a snad ještě zásadnější otázky dospívání. A já se opět bavím naplno. Celá série má unikátní atmosféru, tak specifickou, že jinde opravdu nenajdete. Já se teď těším na finální díl a jsem zvědavý, jak vše dopadne. Ale bojím se.
Kdosi tu píše, že tohle je starý dobrý Asterix. No až na to, že vůbec. Starý možná, tohle dílko totiž vzniklo v roce, kdy se do kin dostává první animovaný Asterix a ve Francii tak vyšplouchla ta největší vlna zájmu o okřídleného Gala. A v čem tedy tkví kouzlo Zlatého menhiru? Jde totiž o přepis gramofonové desky doplněný o ilustrace. V té době neokoukaný koncept, který se ale postupem času ztratil a až v posledních letech mohl díky zrestaurovaným kopiím opět spatřit světlo světa. A v tom je to unikum. Menhir nečtěte, pokud nejste opravdu fajnškmekři, obsahově stojí naprosto za pytel, ale ta odlišnost, jedinečnost a historická hodnota jej posouvá někam naprosto jinam.
Tomu říkám návrat k formě! Hnuli jsme se v příběhu, postavy se zase trošku vyvinuly, mělo to zase humor, spád... tentokrát jsem se zase bavil. Na plný počet to není, starší díly byly přeci jen větší jízda, ale jinak super.
OK, zase to bude vypadat, že se za každou cenu ženu proti proudu, ale mě tohle prostě nebaví! Můžeme se už vrátit do "současnosti"? Kolikátá už je tohle kniha vzpomínek? Chybí mi tu démoni, brutalita, atmosféra. Dost už.
Zajímavá premisa, vrahouni mě dost baví, ale tady se s nimi spíš seznamujeme, větší akce bude nejspíš příště.