Atuin komentáře u knih
Čistá srdeční záležitost......Snad si nikdo tuto knihu nekupuje z jiným záměrem než od srdce....
Já nevím ale Jenny by to s těmi knihkupectvími a jinými odvětvými neměla nejen přehánět ale rovnou toho nechat. Ona celá ta skotská serie za mic nestojí ale tohle je zaručeně nejslabší díl, vyloženě sériová výroba a zboží které možná dobře vypadá ale uvnitř nemá nic, chemie, atmosfera, prostředí, postavy vše kamsi vyšumnělo, ono se nic nedá psát donekonečna a sladké její začátky kde by inteligentní point....
Čteno v polském překladu, docela mě ten tenisový kurt chytl. Člověk který není znalý poměrů v tomto sportovním odvětví se bude bavit. Tenistka, kterou zná celý svět se ze svého " důchodového" zázemí, odkud sleduje všechny své soupeřky a hlidá jejich pozice vrací na kurt ve chvilce kdy je ohrožena její světová pozice co se výher týká. Je v tom pohyb, švih i konkurenční boj a mozna i trochu něco jiného. Carrie se prostě nedá.
Emile Zola....co říct, snad jen přečist. Tíha na kolejích, převažně, tíha mimo ně..tiha v srdcích, tíha v životech...
Úžasná kniha, krasně položená v prostoru i zvláštnostech podání, citová a citlivá. Strasně ráda bych ji videla v českém překladu, přečetla bych si ji z radostí i když ji mám přečtenou již třikrát v polském.
Copo de nieve
Vykukuje z toho na vás krása, protože je to napsáno k zbláznění dobře, vnímavou rukou a bystrým okem. Zároveň v tom je znát jakási lhostejnost a tvrdost....a možná v tom tkvi síla skutečné empatie a porozumění....
Copo de nieve
Jestli si ta bestie uvolnila držku budeš litovat že radši neležíš ve vaně s aligátorem...
Napsat nějaký silný moment je těžké, protože ta Jestli si ta bestie uvolnila držku budeš litovat že radši neležíš ve vaně s aligátorem, je to blazírovaní na hranici a pomezí dvou světů, soumrak který rozzžíhá nové ohně a tu a tam s vámi hodí o zem či silně zatřese zážitek, který už neodezni..
Ano taková je celá pohraniční trilogie, za mě byla a je úplným veledilem v autorově tvorbě...
Je to corrido. Příběh. A jako všechny corridos nakonec vyprávěl jen o jednom, protože o ničem jiném se ani vyprávět nedá .
Kniha je poněkud matoucí, což je dost kazdá kniha, která své hrdiny vsadí do alternativní minulosti. Autorka zde vsadila na jinou notu a za mě jediným nedostatkem knihy je že by vlastně kazdý z pribehů který v knize najdete mohl stat sam za sebe ve vlastní knize a propojenost je také taková prazvláštní. S Malým zivotem to nesrovnávejte, Hanya není autorka která odebzdá stejný typ knihy dvakrát, od toho máme jiné. Magnus opus je zřejmě Malý život, ale takové vytržení zažije autor pouze jednou jento logické a lidské. Příběhy jsou méně otevřené ven ale paradoxně s knihou zůstáváte v jistých pozastaveních...
Ač jsem to od sebe ani neočekávala, Miláčkové z metra se stali i mými miláčky. Tato kniha se se mnou potkala v neuvěřitelně přiznívém období ( pro ni ) a od toho se nese všechno. Úžasná cozy literatura. Duše pookřeje a kniha hojí.
Je to takové na povrchu možná úsměvné, naivní a lehké čtení,ale mezi těmi řádky to zas tak jednoduché není. Autor je skvělý vypravěč, sice není úplně spolehlivý, ale výborný. Taková ta kniha která vám připomene proč že vlastně rádi čtete....
Úžasná kniha, četba si vás okamžitě zaháčkuje, autorka se předvedla v plné síle. Pronikavý příběh o lidech a s lidmi. Jedno velké doporučení..
THUKYDIDES sám uznává že jeho dílo, postrádající basňový prvek, a luxus příběhu neosloví každého, a tak usiloval pouze o to aby jeho dílo bylo shledáno vyhovujícím. A to bez pochyby je. Jeho mimořádná čtivost, nabídka a jakási shoda se vším co se v dějinách od nepaměti nacházelo a nachází z něj činí bezmála aktuální dílo, z živou mimikou a obratnými vhledy, které v každé době najdou pozorovatele.
Nedokáži ani popsat jak mic mi tato hvězdička prozářila dny a ještě víc nedokáži popsat pocity které ve mě vyvolává název: který tak krásně odkrývá krásu českého jazyka a krásu jazyka vůbec....
(SPOILER) Dracula mě baví a vždy bavil. Jako Stoker položil úctyhodné základy. Transylvánský vstup je uplné mistrovské dilo a obecně je to jedna z mála knih kde mi vyhovuje vypravení formou deníků a dopisů uplně bez diskuse a do puntíku. Je ovšem jedině dobře že film ( ten povšechně známý s Gary Oldmanem) trochu obrousil ty černobílé hrany a uvrhl Draculu do takového ambivalentního pojetí ( což kniha ani jednou neudělá, zde je to prostě chladnokrevný netvor a tečka) . Proto mozná lze souhlasit z tím že konec má maličko nadbytečných prvků na poněkud malém prostoru. Tedy můj subjektivní pohled je. asi takový že v knize ta konečná nadstavba Mini vůbec nemusela být, že by ten konec uhrál Stoker pouze z mužskou posádkou. Protože tato hrdinka dobře funguje jako zrcadlo v němž se Dracula " spatří" a kam ho to odhodí což dobře utvořil film, kniha s takovým motivem vůbec nepracuje.
Ovšem je to napsáno dobře, chytře a svižně a moderně až na Van Helsingův akcent, což se dá zrovna u něj dost chápat. Kniha nestarne a s povahou posledních stran je třeba se srovnat, autor prostě zrcadlil něco krapet jiného.
Při dočtení této knihy - a rozhodně ne jak náš editor ponouká na jeden zátah - mám vlastně jen jeden podstatný dotaz. Proč tu od autorky nebylo přeloženo víc knih proboha??!
A že toto byl zvláštní projekt to uznávám, ovšem jediný nedostatek pro mě byla kurzíva, která občas na přeběleném papíru nedělala dobře. Jinak formát i obsah je svižný a zajímavý, tak zajímavý, že pokud se zorného pole dostane nějaký kamínek je kolem vás široký prostor a daleký horizont kam v knize muzete zaletět.
Stanete se kamen a bude do vas tesáno. Mozná na vás na konci dýchne že z vás nezůstalo nic, nebo že vás kdosi zanechal v neůplném tvaru, jenže souhrn těch chodeb, cestiček a jizev už vám nikdo neodpáře. Je na každém z nás jak se v podobných labyrintech potom zorintujeme a dokážeme s nimi vycházet. Kniha umlčí i naučí mluvit.
Je to takový náš zázrak
Nejen že je hranice mezi jedním a druhým příliš tenká, zdá se že ani žádná hranice není.
Pokud si chcete část tématu maximálně užít doporučuji knihu Svatá hostina a svatý půst a Noční příběh.. každá z knih odkazuje jinam, ovšem řeknou hodně.
Mám Ginzburga ráda, k jeho pracem a úvaham se rada vracím. Jeho osobitý přístup s nímž přišel je úzasný a vždy mě zavede dál než před tím. Tato kniha je neskutečně dobrá. Přístup s jakým otevřel téma je čtivý a chytlavý a knihu nedáte z ruky. Mám ji doma dokonce dvakrát, jednou jsem ji zanesla různými barevnými poznámkami a črty, takže vypadá jako omalovánka, což se pak při opakovaném čtení hůře zpracovává :-)).
Dobře ztrávený čas.
No anotace je maličko zavádějící nebo minimalně matoucí, ovsem je to @host a tak to zase není tak divné. Toto vydavadatelství nepředkládá tak jednoznačné knihy. Začátek jak vystřižený z Abby Downton, s tím že mě osobně přišlo že autorka si spletla trochu století, protože úplně nevím zda úvodní scéna v není spíše viktoriánská. Charaktery postav jsou vubec takové povypůjčované od jiných autorů a časově uplně nezapadají. Ona událost s velrybou začíná až kolem str.200. Rozvržení 1920 až 40 léta podle mě autorka uplně nezvládla. Co ale zvládá jsou pravě ty " viktoriánské" popisy prírody z nichž by byla unešena např. Mariane z Rozumu a citu. Jinak příběh je podle mě postaven na odkazech a vedou až k antice....S hodnocením váham, je to debut takže nechci být zbytečně nespravedlivám ke knize se vratim .
Takový možná trochu oříšek ale na druhou stranu hrozně dobré čtení. Svým způsobem luxus. Optika " staršího písemnictví" je vždycky nesmírně zajímavá a zážitková, byť možná ze stran které úplně nemusí ( nutně a vždy) souviset s tématikou ale z obecným vyzněním a jistotou až samozřejmesti v určitých věcech.