Ava365
komentáře u knih
Zločin u kostela
Mel Starr
Příběhy Hugh de Singletona mě baví. Prostředí středověké Anglie je dost pochmurné.
Neklidné kosti
Mel Starr
Zajímavá historická detektivka. Ponuré prostředí i příběh. Bavily mě i popisy lékařských zákroků tehdejší doby.
Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
Vondruškovy historické detektivky nikdy nezklamou.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Chybí tomu hloubka, málo přesvědčivé a poněkud tendenční. Námět silný, zpracování slabší.
Vražda ze zdvořilosti
Jiří Štefl
Hezká česká detektivka od mně neznámého autora okořeněná notnou dávkou inteligentního humoru. Na někoho možná bude působit poněkud archaicky, ale dle mého rozhodně stojí za přečtení.
Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
Velmi pěkný historický román plný napětí a dobrodružství.
Sochař smrti
Chris Carter
Chris Carter v současnosti asi král morbidnosti a brutality moderního thrilleru. Napsané je to profesionálně, poutavě, ale přece jen tomu chybí větší hloubka.
Skleněné peklo
Thomas N. Scortia
Napínavý příběh z kategorie katastrofických požárů mrakodrapů. Mimochodem i pěkný film.
Svět podle Garpa
John Irving
Klasika - po přečtení této knihy budete mít možná chuť napsat nějakou povídku. V každém případě ve vás ta atmosféra ještě nějaký čas zůstane.
Past na Popelku
Sébastien Japrisot (p)
Klenot - nádherně napsaný příběh. Přečteno 3x a pokaždé s jiným konečným vysvětlením. Takže si ji přečtu znovu. :)
Poslední na řadě
Helen Fields
Tak co napsat? Nebyla to kniha, na kterou se celý den těšíte. Začátek byl super, prostředek byl hoooodně zdlouhavý a závěr byl lepší, i když zkušenější čtenář by dokázal vraha odhadnout. Pozor spoiler!: Autorka zvolila v závěru jinou cestu, než by byl logický a nabízející se happy end. Nevím, jestli udělala dobře. Bylo to divné, ale originální. Knihu celkově hodnotím tak na 3,5*, ale líbila se mi mnohem víc než Dokonalá tma, kterou jako by napsal jiný autor.
Perníková chaloupka
Carin Gerhardsen
Pěkný, čtivý thriller. Možná by si zasloužil plný počet hvězd, kdyby si ovšem autorka odpustila ta klišé, která jsou zřejmě v severské literatuře z této doby povinná. Alespoň jeden z vyšetřujících je "neseveřan", švédská společnost je plná předsudků vůči imigrantům, kteří jsou bezproblémoví a kladní. A tu dějovou linku s Petrou a jejím znásilněním si spisovatelka mohla odpustit. Ta byla naprosto nevěrohodná a nelogická a hlavně pro hlavní příběh zcela zbytečná. A jinak byla pěkně popsaná práce vyšetřující policie, kdy k odhalení došlo poctivou prací a ne nějakým zázračným prozřením jednoho geniálního mozku.
