Ayia komentáře u knih
Tuto knížku jsem dostala od babičky když mi bylo 7 let, a už od první stránky jsem ji nemohla pustit z ruky. Moc krásný a dojímavý příběh o sirotku Martínkovi a jeho kamarádu Jožkovi, nejen pro děti, doplněný nádhernými ilustracemi. Při čtení této knížky jsem se zamýšlela, chvílemi jsem se usmívala, a chvílemi mi tekly slzy, hlavně ke konci příběhu. Od tehdy jsem ji četla znovu a znovu, a vždycky mě vtáhla do děje, tak že jsem znovu prožívala každý řádek, každou stránku. Všem doporučuji!
Tuhle knihu jsem si jako malá půjčovala ze školní knihovny, byla to jedna z mých oblíbených pohádkových knih. Kdybych měla příležitost, určitě bych si ji přečetla znovu.
Tahle knížka mi připomíná dětství... Moje babička ji měla v češtině, a vždycky, když jsem šla k babičce, tak jsem se těšila na tuto knížku, až ji otevřu a zase v ní budu listovat. Líbily se mi v první řadě krásné obrázky z této knihy, ale také legrační příběhy bílého pejska, který si v ulicích velkoměsta hledal pána. Moc krásná knížka, která mi vždycky připomene dětství u babičky.
Tuto knížku jsem v dětství četla pořád dokola, tak moc se mi líbila... Moc pěkná knížka, s krásnou obálkou, o dětech, které se snaží žít tak aby dělaly radost v první řadě Bohu- Králi, ale zároveň také rodičům a svému okolí. Každá kapitola je napínává od začátku až do konce, z celého srdce doporučuji!
Jako malá jsem se učila hrát na flétnu právě z této knihy; pamatuji si že jsem se vždycky těšila na další kapitolu, na to jaké písničky se naučím, a jaké obrázky tam budou. Je to velmi zábávná forma učení na flétnu, která mě velmi pomohla a doporučila bych ji i dnes všem dětem které se chtějí naučit hrát na tento hudební nástroj.