bábuška komentáře u knih
Opět jedna z knih o životě jen pro odolné v australské buši. Tam se ocitne mladá dívka hledající svého otce, kterého neviděla 20 roků. Sžívání s hodně jednoduše žijícími sousedy i původními obyvateli, mezi nimiž nalezne svou vlastní matku. Kniha se hezky četla, pěkně popisované prostředí.
Paříž ve stínu hákového kříže a na jedné staré fotografii tři rozesmátá děvčata. To vše, neustálý hlad, v zimě spánek v nevytopeném bytě, v létě vedro k nedýchání. A stejně jim nechybí odvaha pomáhat okupované zemi, i když končí v táboře nucených prací a nakonec se navrátí pouze dvě z nich. Po jejich stopách se vydávají dvě z vnuček a prožívají všechny hrůzy války, které musely prožít jejich babičky. Velice emotivně napsaná kniha, která zanechává silný dojem.
Detektivky Dominika Dána byly pro mně vždy jedničkou, bohužel tentokrát mi tato připadala trochu slabší , nemohla jsem se prostě nějak začíst.
Anna je sice v manželství spokojená, ale na svou první lásku nezapomíná. Jakmile se Michael a Anna se dozví že k manželství byla donucena podvodem, následuje rozvod, ovšem Leonhard se cítí ponížen a Anně nedovolí vychovávat společného syna Karla. S tím se setkává jako s dvacetiletým mladíkem, ale navazování styků je pomalé a bolavé. Přijde první světová válka, Michael ja nucen narukovat a Anna dokáže silou vůle zachovat hotel v chodu, ovšem Leonhard klade neustále nástrahy na cestu. Velkým kladem knihy je popis krásné alpské přírody.
Vrátila jsem se ve vzpomínkách na krásné anglické pohádky, poněvadž mi během let zmizely, koupila jsem knihu znovu, báječně jsem si početla a jsem ráda, že ji opět mám.
Ponurá četba o ponurém kraji. Výpověď několika žen, jak se ocitly na hranici vojenského újezdu ve vybydlených domech zarostlých vysokou travinou, rozčarování ze slibovaných selských stavení s polnostmi. Každá přišla z jiného koutu Evropy, cestu k sobě nenachází. Dobrala jsem se konce knihy, ale žádné uspokojení z přečteného jsem neměla. Bohužel.
Odpočinkové čtení. po náročnější literatuře mohu doporučit.
Dočetla jsem, některé pasáže mi něco připomínaly, snad z hovoru mých rodičů. Bylo - nebylo. Trochu pohádka, trochu sci-fi. Ale byla jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky. Díky autorovi, panu doktoru Nesvatbovi.
Oproti Klíči mi připadala kniha slabší. Ale přečetla jsem a pošlu dál.
Měla jsem obavu z takovéto odborné knihy, ale začetla jsem se, i když mi to trvalo tentokrát déle. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého, autor je nejenom odborník , ale i lyrik. Tím je mi bližší.
Musím přiznat, že jsem se zpočátku nemohla do této knihy začíst, než jsem pochopila, že tento příběh bude zcela jiný než bývá u mé oblíbené autorky. Nalákala mě nejen krásná obálka knihy, ale i představa o příběhu plných knih. Setkala jsem se se snovými představami až přímo horrory, které nemám ráda, s osobami neštítící se jakékéhokoliv zlého jednání, ale zvládla jsem dočíst, nijak mě však kniha tentokrát neobohatila.
Pohodová odpočinková kniha, i když s malými detektivnímí zápletkami. Ty se odehrávají v rámci jedné rodiny a nejbližších, ale čte se dobře.. Po některé předešlé drastické knize opravdu klidné čtení.
Přečetla jsem dost knih s touto tématikou, ale v této popis všech krutostí které se děly v tomto příběhu, překonaly snad vše. Citace pár slov z knihy: "Všechna slova, která kdokoliv vyřkl, ztratila svůj smysl a rozpadla se na písmena bez významu. Lidský jazyk byl zbytečný a hlas starých biblických knih, v něž kdysi věřil, se proměnil v syčení starozákonního hada plazícího se v prachu země". Osvětim je přirovnávaná k pekelné propasti končící v nicotě a já se skláním před všemi kteří tímto peklem prošli. Je to kniha všech možných hrůz které dokázal vymyslet někdo, kdo se nemůže ani nazývat člověkem.
Nebýt vetší části která byla věnovaná tomu, jak londýňané přožívali úporné bombardování během válečných dnů, připadala mi kniha poměrně nudná a hlavní osoba Grace ještě více. Celkem jsem byla z této knihy zklamaná. Tím nechci odradit další čtenáře.
Zlom, když žena doposud žijící ve šťastném manželství zjistí, že muž žije v další rodině a s dalším dítětem. Odjede do Anglie a snaží se vybudovat nový domov, najít nové přátele a smířit se s osudem. A opět jsem uprostřed kuchyňského dění a mezi novými recepty!
To mi snad osud dělá naschvál!
Nezvládla jsem to dočíst. Zatím odloženo, třeba se ke knize vrátím později, třeba až nebudu mít co číst.
Dost dlouho jsem tuto knihu odkládala, ale zaujala mně prakticky od začátku. Nejen že se do podobných končin nikdy nepodíváme, ale přiblížení Tanzánie ve východní Africe je psáno srdcem, je přímo cítit vůní země po dešti, z mlh vystupující pohádkové Kilimandžáro se svým zasněženým vrškem. A pod ním kávové a banánovníkové plantáže, to vše musí býti krajina milovaná. Smutným osudem obyvatel však je stále zakořeněná pověra, že požívání dětských albínů dodává tělu nebývalou sílu, a proto je na tyto bezbranné děti pořádán hon, nebo jsou přímo kupovány v chudých rodinách. Najdou se ovšem jedinci, kteří proti této zlovůli bojují a toto je jedna z linií této knihy. Knihou se prolíná narůstající láska mezi majitelem plantáže a anglickou učitelkou, které svede náhoda týkající se boje proti této pověře a tím pádem se děj knihy stává jemně erotickým, kde pravá láska konečně dojde naplnění. Velice se mi tento příběh líbil.
Nečekala jsem že mně tento druhý díl tolik zaujme, ba přímo pohltí. Přečetla jsem už dost knih z období čtyřicátých let, ale toto byl zase jiný pohled. Překvapila mě vzájemná nenávist obyvatel násilně děleného území Slezska, kdy se i rodiny rozcházely. Naše známé postavy z prvního dílu zažily nepředstavitelné útrapy, postihly i jejich děti a následně i vnoučata. Doufám, že další díl bude milosrdečnější, že se Anušce malý Tomášek vrátí a že vztahy mezi spřátelenými rodiny se urovná. Jediná věc mně při četbě trápila, kniha byla příliš pro mé slabší ruce příliš těžká.
Vychází hodně knih které jsou psány ve dvou časových liniích, toto je i v této knize. Opět se jedná o veliké rodinné dědictví a jednoho neznámého dědice. Pohybujeme se mezi nejbohatšími španělskými rodinami, na straně druhé mezi těmi, kteří jsou živi z práce svých rukou. Proto chování je v obou případech různé. Nejprve mně zaujala romantická obálka knihy, ovšem s obsahem knihy měla málo společného.
Zase další pohled na válečná léta, tentokrát z koncentračního tábora pro ženy. Hlavní hrdinka knihy Stefania je odtržena od svých malých dcerek ze svého poklidného života. I když ten byl vzhledem k sebestřednosti jejího muže dost problematický a vlastně jen kvůli jeho jednání se do této situace dostala. Ani po návratu domů není její život poklidný, s podlomeným zdravím snáší svůj další osud, snad proto, že je vychována v silně náboženském prostředí nedokáže uspořádat soužití s problematickým manželem. Je to vlastně osud velice nešťastné ženy.