bai.Cerna komentáře u knih
Nic převratného nečekejte, spíše jako inspirace „s čím“ špagety – s cuketou, s fazolemi, s paprikou a olivami, s pršutem, s bazalkovým pestem, s houbami, s brokolicí a slaninou atd. …. nebo špagety carbonara či tuňákové nebo s jablky a skořicí atd. ...(celkem 58 receptů)… a potěší i pěkné fotografie ke každému receptu. Recepty napsány jednoduše a srozumitelně, s běžnými ingrediencemi.
Mé hodnocení je nejspíš neobjektivní, jelikož po literatuře tohoto druhu sahám jen velmi ojediněle, a četla jsem jen "v rámci čtenářské výzvy". Knížka se dala přečíst, věřím, že kdo má rád lehké oddechové příběhy, se třeba i pobaví, ale já jsem byla ráda, když už to bylo za mnou :)
Náhodou jsem si všimla, že tato kniha se zařadila do mého seznamu jako tisící „přečtená“ a toto tak nějak „významné“ místo si opravdu zaslouží. Jsem „posedlá“ obdobím holocaustu, něco málo mám již načteno, a knihu doporučuji nejen stejně „posedlým“ čtenářům, ale i těm, kteří se teprve odhodlávají ponořit se do osudů přeživších tohoto hrůzného období.
Fajn kuchařka, až na tu obálku. Ilustrace na obálce mi přijde tak nějak nevydařená :)
Knihu jsem zvolila na základě hodnocení zde na naší databázi. Názor čtenářů opět nezklamal. Dobře napsané. Život zachycený tak, jaký skutečně je, i když v hodně smutném provedení. Zhoubná onemocnění tu jsou a budou, bohužel. V každém případě se poohlédnu po dalších knihách autora.
Nedočetla jsem. A přitom je mi prostředí a zejména „klientela“ s ohledem na mou profesi velmi, velmi "blízká". Kniha mne nezaujala. Omlouvám se autorce, určitě si prožila své, ale na můj vkus se literární ztvárnění nepodařilo.
Ten, kdo si prošel obdobnou smutnou životní zkušeností, nemůže než konstatovat, že příběh je napsán zcela pravdivě, protože scénáře v takových těžkých chvílích jsou téměř stejné. Ač bolestná kniha, dobrá kniha.
Na můj vkus literárně trošku „plytké“. A mám za to, že realita života obou chlapců byla daleko, daleko drsnější, než je pojata v knize.
Asi jsem ještě "nedospěla", mne kniha neoslovila. Možná za pár let zkusím znovu.
Dobrá kniha, přelouskáno za tři dny. S ohledem na to, že mé dospívání spadá do stejné doby jako u autora, naprosto mne uchvacovala (na rozdíl od mladších čtenářů) první polovina knihy, která každého, kdo dospíval před revolucí, musí oslovit a připomenout už zapomenuté: prázdná plechovka od coca-coly jako jedinečný kousek na psacím stole pro uložení tužek, sbírání barevných papírových ubrousků, nakupování v Tuzexu, vymýšlení důvodů, proč se nemůžu zúčastnit prvomájového průvodu, radost z výjezdní doložky do Jugoslávie….a desítky dalších momentů, které jsou v knize zachyceny třeba jen v jedné větě, ale které úplně píchnou…. a pak, poprvé vidět benzinku „na západě“, muškáty v oknech rakouských domečků…. kdo zažil, ví, co chci vyjádřit. Kniha má navíc spád, dobře se čte (možná i za cenu toho, že si autor někde něco „přikrášlil“, ale to nevadí), někteří ji budete vláčet pořád s sebou, abyste se dostali do finále co nejdříve.
Oddechové dovolenkové čtení, nějakou velkou hloubku nečekejte, spíše romantika.
Jednoduché a "svěží", pěkně ilustrované. U každé potraviny vhodné pro hubnutí m.j. informace jaký má přínos pro tělo, účinky, info o obsahu tuků, sacharidů, kalorií atd. U každé potraviny také jednoduchý recept. Rozděleno do kapitol: Ovoce, Zelenina, Obilniny a luštěniny, Ořechy a semena, Mléčné výrobky, Nápoje, Oleje, bylinky, koření a příchutě. I když obsahuje informace všeobecně známé, není od věci si zopakovat.
Nevšimla jsem si, že kniha je pro děti a mládež, teprve teď při hodnocení to zjišťuji. Ano, pro děti a mládež fajn jak námět, tak i styl psaní. Dobrá ukázka toho, jak může jeden zvrácený šílenec, despotický vládce společenství, ovládnout slabší jedince. Takže sice jen za tři hvězdy, ale kdybych byla „mládež“, tak určitě přidám minimálně jednu navíc.
Mravenčí trilogie mi sice byla bližší, ale ani s anděly Werber nezklamal. Plno moudra, dostatek „námětů“, které nutí k hlubšímu zamyšlení.
Velmi pěkné fotografie, snadné a srozumitelně popsané recepty z dostupných ingrediencí.
Moc pěkné fotografie.
Kniha se mi dostala do rukou zcela náhodou, toliko v souvislosti se čtenářskou výzvou 2017 (děj odehrávající se na ostrově), nic jsem od ní neočekávala. Za největší klad knihy považuji to, že ve mně vyvolala hlad po dalších informacích ohledně ostrova Spinalonga ve spojitosti s leprosáriem, které definitivně zaniklo na tomto ostrově teprve v roce 1957.
Hodnocení knihy Hotýlek ovlivněno předchozí četbou knihy Hana, která mi více „sedla“ zejména námětem. Ale jinak fajn knížka, nenudí.
Moje první nesmělé seznamování se s moderním pojetím žánru antiutopie (dystopie). Nejsem již nejmladší, takže trošku obavy, kam tento starý žánr směřuje, avšak obavy zcela neopodstatněné. Nerozumím tomu, proč se někdo pozastavuje nad současným velkým trendem dystopické literatury u mladých čtenářů. Já to naopak oceňuji, je z toho zřejmé, že se děti a mládež zamýšlejí nad současným světem a jeho vývojem. A velká jednička s hvězdičkou pro autory všech povídek. Doporučuji i mně podobným, tedy všem nezasaženým novodobým pojetím antiutopie.