Bar16 komentáře u knih
Zajímavá kniha... Člověk ani netuší, co se může odehrávat pár metrů od něj...
Velmi jsem dumala, zda dát čtyři nebo pět hvězd, protože jsem z knihy docela paf. A pak přišlo to uvědomění, že pocit, se kterým tady už nějakou tu minutu zápolím, je na chlup stejný, jako když jsem poprvé dočetla jednu mou již navždy oblíbenou knihu. A tak proto. A taky proto, že člověk by se neměl vzdávat. Neměl by nechat věčně vyhrávat jeho vnitřní strach. Protože my všichni můžeme změnit svět. Svou upřímností. A tím, že se naučíme poslouchat. No... A asi se konečně naučím dělat i palačinky.
Velmi pěkný příběh, doslova kouzelný. A navíc plný překrásných tvorů. Film se mi moc líbil, scénář se četl rychle a probudil ve mě touhu se na něj znovu podívat. :-)
Moc pěkná oddechovka na sobotní večer. A zase jsem si chvíli nepřipadala jako mudla. :-)
Těžká, velmi těžká knížka, na kterou musí mít čtenář tu správnou náladu, aby se po ní cítil jakžtakž dobře...
Má první kniha od Coelha a první seznámení s Matou Hari. Věděla jsem, kdo byla, ale nikdy jsem se do detailu nezajímala o její život. Knížka je tenká, čte se rychle, příjemné zpestření do tramvaje či jednohubka na sobotní odpoledne.
Ne, ne, ne. Z tak zajímavého námětu autoři udělali nezajímavou, pomalu se táhnoucí knihu. Proč děj trochu nerozvinout, vždyť měli tolik možností! Pro mě však zklamání i z jiné strany - neplést si pojmy s dojmy! Nemám ráda slovní spojení bojoví psi, ale to se ještě dá překousnout. Čtenáři však mylně na každé páté stránce čtou soudní patolog, které je chybné! Soudní lékařství a patologie jsou dva naprosto odlišné obory a tohle slovní spojení mi nešlo přes oči. I proto knihu nedoporučuji. Mě se prostě nelíbila z více důvodů.
Vzhledem k reklamě na tuto knihu jsem ji začínala číst trochu skeptická, hlavně proto, že ze začátku se autor snažil strašně šokovat, což mi trochu vadilo, ale dalo se to překousnout. Postupně už měl děj spád a četlo se to fajn. Nápad měl autor opravdu dobrý, Wolf byl sympaťák a jeho životní kroky byly dobře popsané a pro mě i pochopitelné. Občas mi lezla na nervy Baxterová, tu bych teda za její chování někdy i vyfackala :-D
Můj oblíbený příběh i ve filmovém zpracování. Přečteno za jedno odpoledne, kdykoli se k němu ráda vrátím :-)
Příjemné čtení na dlouhé zimní večery. Přiznám se, že víc jak dvě kapitoly jsem najednou přečíst nezvládla. Ale jazyk je opravdu krásný.
Mary Higgins Clark má svůj styl a ten mi sedí. Tato kniha měla zajímavý námět, každopádně si myslím, že kdyby byly některé pasáže více propracované, knize by to neuškodilo.
Škoda, že jsem na knihu neměla moc čas a proto jsem ji četla téměř tři týdny... Protože jinak bych ji přečetla na jeden zátah. Každopádně střídání kapitol o Simovi a o jeho předkovi se mi moc líbilo, stejně jako celý příběh putování do Kanady. Jen jsem z toho měla husí kůži...
Pěkná pohádka, čtvrtou hvězdu dávám za věk autora, protože mě propracovanost příběhu docela překvapila :-)
Po knize jsem sáhla převážně kvůli knižní výzvy, ale určitě bych si ji někdy přečetla i tak. Je dobrá, člověku až mrazí, když si uvědomí, jak si kolikrát neváží toho, co má. Kapitoly, které se netýkaly rodiny Joadových, mě moc nebavily, celkově se kniha četla strašně pomalu a mě trochu přišlo, že se táhne. Rozmýšlela jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdami, a jelikož mě moc netáhlo knihu otevřít kdykoli a kdekoli, dávám hvězdy tři. I přesto je to ale dílo opravdu kvalitní.
To, co se mi líbilo u Bábovek, mi v této knize strašně vadilo a to styl vyprávění. V Bábovkách sice všechny hrdinky měly stejné myšlení, ale aspoň každou kapitolu vyprávěla jedna z nich, takže se myšlenky tak nebily tak jak tady. Pak mě štvala další věc - cizojazyčné texty. Ve většině knih je překlad vzadu, já fakt neumím ani francouzsky, ani švédsky a hodně mě ty občasné věty v textu rušily, i kdyz jsem z kontextu pochopila, oč jde. Až na poslední odstavec. Knihu jsem dočetla o půlnoci a nechtělo se mi kvůli odstavce zapínat noťas, takže celkový dojem z knihy mi to trochu srazilo. Ale abych nebyla jen kritická, zápletka byla skvěle vymyšlená, takže mě kniha dost bavila.
Dlouho jsem knihu odkládala, protože jsem se bála, že čtvrté Milénium nebude tak dobré jako ty tři předchozí, jelikož Stieg Larsson již bohužel není mezi námi. Možná i proto jsem se dlouho nemohla začíst. Po dočtení mi však došlo, že krom prvního dílu jsem první půlku knihy četla vždy déle, pak se to tak nějak rozjelo a já nemohla příběh opustit. Takže vlastně takový standard této série a musím říct, že ani nebylo poznat, že to napsal jiný autor. Doporučuji :-)
Není to přesně můj šálek čaje, ale příběh nebyl špatný. I přes to, že jsem knihu četla jen kvůli výzvě, za jiných okolností bych na ni nesáhla, jsem ji přečetla docela rychle a asi jsem potřebovala najet na chuť ke čtení úplně jiným žánrem, než normálně čtu. Kniha byl čtivá, příběh zajímavý, ale jestli sáhnu po dalších dílech, nevím. Asi jo, když se mi budou hodit do nějakého bodu výzvy.
Typický Connelly a jeho hrdina Harry Bosch. Líbí se mi autorův styl vypravování, čekala jsem, že všechna podezření budou nakonec smáznuta a nahrazena jinýma. Harryho povaha je někdy na facku, ale to by pak prostě nebyl on :-)
Chvíli jsem byla skeptická, ale nakonec jsem ji vlastně přečetla jedním dechem. Pátá hvězdička je za originální nápad dvou knih v jednom :-)