Baru16 komentáře u knih
Pro fanoušky ST nádhera! Zajímavé nahlédnutí do kratších dějových linek mimo tu hlavní. Nádherný konec!
Rozkošné příběhy. Jsou výrazně zkrácené, evidentně určené pro malé děti, ale jako dospělačku se slabostí pro draky mě to jako jednohubka velmi bavilo. Do toho má knížka překrásné celostránkové ilustrace. Paráda!
Stejně jako předchozí díly takové moc vysněné, ale milé - roztomilé.
Celou dobu čtení (spíš listování) knížkou jsem nemohla přestat myslet na nedostatek papíru. Nerozumím tomu, že to někdo napsal (reálně si nemyslím, že by to někomu pomohlo, nemá to uměleckou hodnotu, nemá to prostě podle mě nic) a už vůbec nerozumím tomu, že to někdo vydal.
Ale tak jeden nikdy neví, třeba taková pomoc někomu za 300,- stojí:)
tečka.
puntík.
bod.
Nakonec jsem se přiklonila ke 4 hvězdičkám za zpracování perseovského mýtu bez jediné kapky nadpřirozena, tedy "jak to asi ve skutečnosti mohlo být", což mě překvapilo, okouzlilo a upřímně bavilo. Za mě taková oddychovka, která odsýpá, a autorka svým výkladem příjemně překvapuje.
Na tuhle Medúsu budu myslet dlouho.
"Co asi dělají duchové tohoto města za noci, kdy je mlha hustá jako dnes?
Vykradli se tiše na procházku do mlhy, na kterou tak dlouho se zatajeným dechem čekali?
Pronášejí do rozptýlených částeček vody, která odbarví do bíla všechno včetně hlasu, mně nesrozumitelné pozdravy? Nebo se jen mlčky vítají pokynutím hlavou?"
komentáře pode mnou jsou výstižně, děkuji za ně
Půjčila jsem si tuto knížku čistě ze zvědavosti, ze zájmu o legendy a z mojí slabosti pro dětskou naučnou literaturu :D když ji viděl přítel, musela jsem mu ji koupit a máme ji v knihovně nejen pro naše budoucí děti, ale i pro nás. Určitě se k ní budeme vracet.
Pěkná atmosféra, akorát jsem se nemohla zbavit pocitu jak nápadně mi to připomíná A Cure for Wellness...
Rozkošná parafráze na Čechovovy Tři sestry, která je o nenaplněných touhách, čekání... čekání... čekání... a kaštáncích!
Můj nadevše milovaný Skleněný zvěřinec! Poklad mezi poklady Tennesseeho Williamse!
“Všichni si v sobě neseme svoji Provence. Ty jsi teď moje Provence, abys věděl, Jsem teď v životě úplně spokojená a miluju Vincenta,
nikdy ho neopustím, ale nedokážu si s sebou nenosit dveře ještě do jinýho života. Tu tesknotu, že můžeme
být ještě někým jiným pro někoho jiného."
Jednohubka na podzimní večer, inspiruje k přečtení klasik, navodí Halloweenskou atmosféru a ještě má dobré překlady dvou básní E. A. Poea.
"Spooky season" must have!
Další z her, ke kterým mám jakousi svou citovou vazbu. Že je Tracy Letts génius dramatu už víme, stačí se podívat na text Zabijáka Joea (například). Ale Srpen v zemi indiánů předčil veškerá má očekávání. Zůstala jsem po přečtení s otevřenou pusou, slzama v očích a husí kůží po celém těle. Při čtení mě nikdy moc nemrazilo, ale u tohoto dramatu jsem cítila, jak mě každé slovo zasahuje hluboko do srdce.
Bernardu jsem viděla na prknech divadla Troníček a neubránila jsem se slzám. Jak herecké výkony tak dílo samo o sobě ve mně zanechali velkou ozvěnu. Na základě představení jsem si tedy přečetla knihu.
Velice čtivě napsané zajímavé téma, které v sobě skrývá přenádherný příběh.
Bylo to moje první čtení true crime. Považuji se na tyto věci za citlivější povahu, podcasty neposlouchám a přestože se mi i při čtení dělalo zezačátku poměrně špatně, je pro mě psaná forma stravitelnější. Co mě ale překvapilo byl fakt, jak rychle si člověk zvykne. Explicitní fotografii kusů končetin, ohořelého těla, hlav apod. bych oželela, zvlášť když nemá souvislost s případy popisovanými v knize.