BENØ BENØ komentáře u knih

☰ menu

Ílias Ílias Homér

Tak se mi to po dvou měsících povedlo - dočetl jsem Ilias. Na rovinu musím říct, že to není čtení pro každého. Už jenom z reakcí mého okolí je zřejmé, že ne každého zajímá čtení o velmi krátkém a poměrně nedůležitém úseku trojské války v tak složitém podání. Pro upřesnění jsem četl překlad Otmara Vaňorného ve vydání z roku 2020.

Celý příběh eposu je zasazený do posledních let obléhání Troje. Největší řecký hrdina, polobůh Achilles, bojuje po boku Achajců, ale jednoho dne ho urazí vládce Agamemnón. V tu chvíli se Achilles bojů zříká a ve svém stanu u lodí plánuje odplutí do rodné země. To má brutální následky, které pozorujeme v následujících pasážích knihy. Pokud bych tedy měl jednoduše shrnout o čem děj je: o rozpoutání a utišení Achillova hněvu, a o jeho dopadech. Příběh se odehrává před pádem Troji - není v něm nic o trojském koni, ani o Odysseově putování (o tom je Odyssea).

Za mě je Ilias hezké čtení, ale rozhodně bych ho nedoporučil někomu, kdo nemá rád poezii. Příběh je psaný v hexametru, obsahuje spoustu archaismů a myslím si, že nemá smysl knihu číst, pokud doopravdy nechcete. Já jsem epos četl, protože jsem o to měl zájem a přesto se musím přiznat, že jsem se často musel přemlouvat, abych pokračoval v některých popisných částech (třeba výčet achajského a trojského vojska). Naopak má ale Iliada i krásné části, ve kterých se neustále něco děje. Také mi v některých částech přišlo, jako bych četl divadelní hru, postavy mají dlouhé dialogy, které jsou někdy doopravdy napínavé. Dokonce si spolu někdy nepřátelé povídají uprostřed souboje (pro řeckou literaturu to není až tak zvláštní, pozorujeme, jakoby se běh času v příběhu zastavil). I přes tyto zajímavé a hezké věci musím říct, že přečíst Ilias byla tak trochu dřina.

K celé Iliadě by bylo možné zmínit spoustu věcí, ale spíš doporučuji jít si kousek přečíst, protože jedině tak zjistíte, jestli by Vás takové čtení vůbec bavilo. A kdyby ne, vždycky někde můžete najít převyprávění. Doufám, že se Vám taky bude líbit, přece jen má jakési svoje kouzlo : )

21.04.2022 5 z 5


Základy obecné teorie relativity Základy obecné teorie relativity Karel Kuchař

Obecná teorie relativity je momentálně nejlepší a nejpřesnější teorií gravitace, kterou máme k dispozici. Právě tato teorie popisuje Vesmír jako čtyřrozměrný prostoročas, který je zakřivený hmotou těles, které se v něm nacházejí, a naopak na tato tělesa působí zpětně zakřivený prostor zdánlivými silami - gravitací.

Tato kniha je výborným úvodem do této teorie. Mimo samotné odvození rovnic a zákonů obecné relativity také nabízí průběžně historické pozadí jednotlivých témat.

Autorem doporučuje jako jedinou prerekvizitu přečíst Votrubovu učebnici Základy speciální teorie relativity (dle mého stačí i libovolný běžný kurz speciální relativity na VŠ).
V úvodní kapitole shrnuje základní výsledky STR.
V první kapitole seznamuje čtenáře se základními myšlenkami potřebnými k vybudování OTR a také vysvětluje principy měření, které se v této teorii budou používat. To vše je prezentováno se spoustou příkladů, které dovolují lépe pochopit mírně abstraktní pojmy a rovnice.
Ve druhé kapitole je zaveden kompletní potřebný matematický aparát Riemannovy geometrie, které se užívá v této knize. Tato kapitola je velmi dobře zpracovaná - snad jediná výtka, která se ale vzhledem ke stáří knihy dá přehlédnout, je trochu zastaralejší notace v některých oddílech. I na tu se však dá jednoduše zvyknout a tato kapitola rozhodně stojí za to.
Třetí kapitola je "odrazový můstek" mezi speciální a obecnou teorií relativity - zde se totiž rovnice STR zobecňují do neinerciálních soustav. Hezky je zde rozebrán význam jednotlivých výrazů rozštěpených na prostor a čas, jak je v relativitě zvykem.
Čtvrtá kapitola je asi nejdůležitější - právě zde vstupuje do hry gravitace. V této části se postupně odvodí nejdůležitější výsledky v gravitačním poli a provede se úplný přechod ke geometrické gravitaci, završený odvozením Einsteinova gravitačního zákona.
Pátá kapitola je pak věnována důsledkům OTR. Rozebírá se zde Schwarzschildovo řešení (gravitační pole centrálního tělesa ve sférické symetrii - právě toto řešení vedlo k teoretickému objevu černých děr) a některé typické problémy, které OTR vyřešila - stáčení perihelia, ohyb světelných paprsků a rudý posuv.

Kniha je výborně zpracovaná a vřele jí doporučuji.

27.03.2024 5 z 5