Bernoulli komentáře u knih
Skoro celou dobu jsem si děj představovala jako na filmovém plátně. Tak jsem zvědavá, jestli se příběh přesune od knižní předlohy k filmu. :-)
Evokace: Víra v uzdravení ducha.
Fyzické počitky: Motání hlavy.
Pocity: napětí, vzrušení, lítost, strach, souznění, zmatení, úzkost, smutek, osamělost
Myšlenky:
"Vše, co má hodnotu je riskantní."
Nelpím na životě.
Zápis do mého deníku:
Před závěrem této knihy jsem pocítila strach. Strach, že jsem sama. Jsem většinou ráda sama, ale teď bych ocenila společnost. Sdílení. Je mi smutno. Šla bych ven, ale bolí mě v krku a bojím se, že se mi tak zamotá hlava, že sebou seknu. Mít tak chatu. V lese. S kamnama. Něco jako Mariánka (Lesní MŠ). Šla bych tam hned, ale je to nerozumné. Neměla bych tam chodit jen tak mimo provozní dobu. Vyrážím tedy do centra...Cítím se jako... Hédonista.
Toto je moc krásná knížka. Dala jsem na doporučení své babičky, která je v tomto žánru velmi sečtělá. Našla jsem v ní faktografii, drama, romantiku a i trochu té historie. Ne z každé knížky na doporučení babičky jseme byla tolik "hyn" jako právě ze Spinalongy. :-) Četla jsem jí opakovaně a ráda se k ní znovu vrátím.
Na jednu stranu oddechovka bez chuti bez zápachu, ale bylo to hezké odreagování. Přečetla jsem si jí i podruhé, ale to už stačilo.
Už jsem jí četla podruhé. S odstupem času je ještě lepší.
Četla jsem jí několikrát a hodnotím jako celkem zklamání oproti původnímu očekávání. Zajímavé je, že poprvé i podruhé jsem z ní měla stejné pocity. Dobré bylo, že jsem si i ty napínavé momety už moc nepamatovala, přestože jsem jí četla dvakrát v rozmezí asi jen dvou let. Na film se někdy ráda podívám, učitě to může být velký zážitek - minimálně vizuálně. A líbí se mi, jak je knížka pozitivní. Takže když se zamyslím hlouběji, necelé 4 hvězdy si zaslouží.
Moc se mi líbila. Viděla jsem předtím i film. Je to skutečné a přece neskutečné. :_)
Když jsem tuto knížku četla poprvé, nemohla jsem se od ní odrhnout. Z určitého důvodu jsem jí potom nedočetla. (Protože jsem jí zapomněla na táboře a po čase hledání už byla tatam...) Po letech jsem se do ní zkoušela začíst znova, ale už to nešlo... Dost možná proto, že jsem mezitím viděla film. Asi mě nijak zvlášť neoslovil. Nicméně ta ústřední myšlenka je velice zajímavá.
Pro mě je tohle průlomová knížka. Vůbec né kvůli knížce jako takové, ale nikdy nezapomenu na to období, kdy jsem jí četla. :-) Možná, že je tento komentář tím pádem i bezpředmětný. .D
Už si to po nějaké době ani nepamatuju, jen snad nějaké docela zábavné útržky a dialogy. Rozhodně jsem na podobné téma četla lepší věci.
Nějak vůbec nevím, co si mám o téhle knížce myslet, dost možná jsem jí ani nepochopila. Ale vyloženě špatná není, vlastně bych jí snad - paradoxně - i doporučila...
Pro mě hodně inspirativní knížka, už jsem jí četla dvakrát (nebo i třikrát?) a určitě ne naposledy.
Nejlepší knížka tohoto žánru, co jsem kdy četla. Opravdu neskutečně obdivuhodný příběh. A protože jsem zaujatá vůči tomuto tématu, tak je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek vůbec. 11 bodů z 10
Tohle mě hodně bavilo. :_) Sice tuším nemá kdovíjakou hloubku, ale když jsem jí četla, nebyla jsem zrovna zralá a přišlo mi to fakt zábavné. A líbil se mi hlavně ten nápad, že je to román na pokračování.... To je inspirativní.
Tady se mi líbil nápad, že je knížka psaná z různých pohledů dvou postav, kdy se jejich osud částečně - a vlastně velmi - prolíná. Hrdinové neměli rozdané zrovna šťastné karty, ale snaží se svým životem bruslit, co se dá. Většina výchozích situací je hodně nereálných. Je to taková pohádka, která nezklame. Když jsem četla knížku - asi po roce - znovu, už mě vlastně skoro vůbec nebavila. Posílám ji směle dál bez výčitků svědomí. :-)
Tahle knížka mě kdysi hodně zasáhla, bylo to ve zlomovém období mého života. Konkrétně si pamatuju už jen drobné střípky, ale na celkový dojem............ a hlavně na to, jaký měla na mě vliv ............do smrti (pokud nebudu mít alzheimra) nezapomenu.
Už jsem jí četla podruhé. S odstupem času je ještě lepší.