bigbabe komentáře u knih
Po delší době kniha, která se mi četla sama. Už jsem si začínala myslet, že mě opouští knihomolství, ale asi to bylo jen špatným výběrem knih. Původně jsem měla zálusk na Malý svět, ale ten v knihovně neměli a tak jsem šáhla po této knize. A jsem nadšená. Pěkný příběh, tak akorát postav, zbytečně žádné složitosti, problém, řešení.
Tak i přesto, že toto je první díl a údajně lepší než Lidská ZOO, tak já jsem se na rozdíl od Lidské ZOO, kterou jsem četla jako první nemohla začít. Přišlo mi to moc odborné, nezáživné.
Kniha se mi líbila, ale už si z ní nic nepamatuji. Je to takový zvláštní pocit, na jednu stranu zajímavé informace nad kterými se člověk zamyslel, ale v hlavě nic nezůstalo.
Občas čtu i několik knih najednou, většinou jiného žánru. Teď jsem měla pocit, že čtu dvě detektivky, až na konci se kostrbatě vše propojí.
Je to názor.
Důležité je, že se lidi opravdu musí občas zamyslet a nejen bez jakýchkoli informací odsuzovat jiné.
Úplně nevím, co si o tom mám myslet. Od začátku jsem to četla jako, že to je její příběh, protože zatím všechny její knihy byly opravdu, ne vymyšlené. Pa jsem si říkala, jestli je to možné. Možné to samozřejmě je, jen jako jestli ona? Pak jsem začala přemýšlet, jestli to je pravda nebo je to smyšlený příběh. Pak začalo přituhovat, ale až konce stejně nevím, jestli je to smyšlený příběh nebo popis skutečné události.
A díky tomu jsem to četla až do konce se zatajeným dechem.
Rychločtením. Některé názory zajímavé, ale jednostranné.
Teoretická část se mi docela líbila, vezmu si z toho pár rad, ale část s recepty je pro vesnickou holku úplně k prdu. Asi by se daly sehnat všechny ty některé divné suroviny, ale asi by se mi nechtělo.
Tak vím díky této knize, že nejsem digitální závislá, což jsem tedy věděla i před tím, nenosím ze zásady mobil do hospody, na výlety, na párty ... ale bohužel jsem v knize našla spousty svých známých či (převážně mladších) kolegů, kteří k tomu mají dost blízko.
Průzkumy a statistiky byli prováděny v USA a tam bych to i nechala, na Evropu myslím, že to to trochu přitažené. Možná to k nám dojde, možná ne, nejsem až takový zaslepenci (si myslím).
3. kniha v krátké době, kde si nevím rady, jak se poprat s příběhem. Jak se lidi k sobě chovají v té době minulé.
Bohužel, když se nad tím ale člověk zamyslí; dnes jsme k sobě možná více upřímní (až to bolí) a pokrytečtí jiným způsobem než v těchto knihách popsáno jest.
♥
Přečteno v rámci čtenářské výzvy.
Seriál jsem neviděla.
Opět jsem měla podobný pocit jako u čtení Jany Eyrové. Prostě někdy nechápu to chování lidí v minulém století nebo i tisiciletí, kde v rámci slušných mravů svým chováním ubližují sobě nebo ostatním. Je to paradox, který nějak nedokážu skousnout. Aby lidi neřekli nebo proto, že se to nehodí, tak se chovají tak, že někomu ublíží. Mám raději dnešní přímou dobu.
Žiju podle hesla: "Nenuť mě číst mezi řádky, řekni, co chceš nebo jdi do ...."
Jako příběh to bylo moc krásné a poučné i z oblasti historie.
Děkuji autorovi.
Mám ráda Jarchovského knihy i filmy. Knihu jsem i přes její tloušťku přečetla téměř jedním dechem.
Oba díly filmu jsem viděla až 5 měsích. Bylo to oddechové a jsem ráda, že jsem četla před tím knihu, člověk pak ví i ty detaily, které ve filmu jsou vynechané nebo jen naznačené.
Přečetla jsem (nejen proto) v rámci ČV 2018 jako knihu, která byla zmíněná v jiné knize.
Divadelní hry ne vždy úplně pochopím. Jednou bych měla zkusit propojit vidět i číst.
Mnoho divadelních her jsem viděla a nečetla, pár jsem se jich snažila přečíst, ale neviděla.
V této hře jsem trochu měla zmatek v postavách a rozuzlení mě tak šokovalo, že jsem si to musela přečíst ještě jednou celé, abych se ujistila, že jsem se nespletla ☺.
Ze začátku to bylo zajímavé čtení pro někoho, kdo je v tomto "oboru" úplný nováček. Informace o vitamínech, živinách, bílkovinách, ... kalorické tabulky.
Ale, když jsem se dostala k receptům, tak jsem byla trochu v šoku. Vaří se z kečupu (to jsem ani před tím nikdy nejedla), vegety (to už vůbec snad nelze komentovat), majonézy, fazolí z konzervy, ...?
Tak to se myslím stravuji zdravěji a jdu se raději proběhnout, abych shodila ty kila po té, co jsem přestala kouřit. Zlatej Havlíček.
Upřímně nevím, co k této knize říct. Podobně jako názory přede mnou. Je to beletrie? Pak je to slabý ženský románek. Je to pravda? Pak je to uchvacující příběh ženy, která si nechala ... na hlavu.
Víc k tomu nevím, co říct.
Krásná kniha úspěšné ženy. Obdivuji, ale já bych zákazníkem nebyla, i kdybych na to měla, není to můj styl. Nejen v oblékání, nemám ráda zbytečný luxus.
Kniha celkově zajímavá, první kapitoly se mi líbili, pak bylo několik, které jsem musela přetrpět, že nebyly napsány poutavě a spíše rozvláčně a pak zase zajímavé kapitoly.
Kromě jídel, co nejím (houby, krůtí), tak jsem uvařila a upekla skoro vše z této knihy, fakt super. Potřebuji dva až tři hrnce.
Nějak nechápu předcházející komentář. Jak byste si představovali univerzální recept, pokud váš hrnec vaří naprosto odlišně? Hlavně je to kravina, všechny pomaláče jsou na stejném principu.