bigbabe komentáře u knih
Kromě Marka Epsteina velice vyvedené stručné a super povídky.
První tři kapitoly byly napínavé, čtvrtá, kde se to mělo rozmotat či zamotat byla taková slabší. Ale celkově klasický Hartl.
Nejsem fanoušek Kinga a myslela jsem, že je to hororový autor. Překvapila mě ta velká míra scifi, kterého nejsem příznivcem. Ale hlavně ze začátku to člověka vtáhlo do děje, ale bohužel posledních cca 100-150 stran bylo spíš jen, že už to dočíst musím.
Ze začátku možná trochu složitější se naladit na styl psaní, ale potom to stojí za to.
Dost k zamyšlení
Dlouho, dlouho jsem tuto knihu měla na seznamu, že si ji chci přečíst. A právě teď asi nebyla vhodná chvíle. Zřejmě jsem před těmi mnoha lety o toto téma měla zájem, teď ne. Na knize je poznat i její datum vydání, protože informace je to, co stárne okamžitě. Styl psaní mě také nezaujal, stále se opakovalo dokola již řečené/psané.
Bohužel nemohu dát lepší hodnocení. Četla jsem mnoho cestopisů, autem, na motorce, na koni, pešky, ale tento se mi teda vůbec nečetl dobře.
Autorův humor, který byl místy netaktní, trapný a k situaci nežádoucí mě neoslovil. Také různá přirovnání mě vůbec nepřišla vtipná.
Vyprávění o jeho nemoci, OK, ale, když to brzy bylo každý druhý odstavec a pak každý, tak už toho bylo moc. Je to cestopis, ne kniha, jak překonat psychické problémy, krom toho, je chůzí asi nepřekonává, když se o ní zmiňuje ke konci knihy víc a víc. Navíc, nesouhlasím s názorem, že psychickou nemoc nemůže člověk ovlivnit vlastním chováním.
Další knihu autora si už určitě nepřečtu. O cestování bylo jen málo a ještě k tomu toho hodně nešel ani pešky nebo jen tupě desítky kilometrů po asfaltu.
Bez těch všech věcí by byla kniha možná třetinová a možná by stála za to.
Klasika, ale asi se neumím tak dojímat. Příběh smutný, ano, ale ta přemíra správného chování tak malých dětí? Přišlo mi trochu přiškrcené a zvláště v té době a místě.
Lehké, oddechové čtení, klidně bych si přečetla i další pokračování.
Co se týká jmen, tak je to lepší než norská detektivka, tam ani poznámky nepomůžou. Napínavý příběh a zajímavé opět poznávat, jak opravdu platí: "Jiný kraj, jiný mrav." Tradice a chování lidí na druhém konci světa může středoevropana trochu překvapit.
Knihu (deník) jsem přečetla jedním dechem. Určitě díky tomu, že se jedná o ČR. Trojmezí a nejzašší body jsme sice s mužem objeli na motorce, ale všude na těchto místech jsme museli i dost pěšky či na kole (10-40km) a i jiné výlety pořádáme stylem moto/turistika a proto většinu míst, které autor popisuje znám a strašně mě to bavilo, že měl stejné zážitky či pocity. Jako třeba komáři na Soutoku, ...
Knihu jsem si záměrně vybrala kvůli ČV, ale padla mi do období, kdy se mi nějak nechtělo číst všeobecně, nechala jsem jí týden uležet, ale i tak jsem se nemohla začít. Podle mě to je tím, že jako Evropan neznající historii Nigérie to pro mě nemá takovou hloubku. .Tak v půlce jsem si přečetla něco o Nigerii a hned to bylo o trochu lepší.
Kniha byla vlastně docela smutná; osudy mladých lidí, kteří bojují sami v sobě s tím, co jim předkládá otec, jak by měl vypadat život a jak si ho představují oni nebo jejich okolí.
Pokud bude letos příležitost, zkusím si do této ČV najít ještě jinou knihu, abych nesoudila africké spisovatele podle jedné knihy.
Oproti první knize autorova trošku slabší respektive vlažný začátek a přepálený konec, ale opět výborné téma a přečteno na dva dechy.
Přečetla jsem během dvou odpoledne, styl psaní je takový, že to prostě musíte přečíst.
Omylem jsem si původně půjčila Veroniku Saforkovou a toto je tedy mnohem lepší. Zvláště oceňuji, že se autorka ve skutečném životě opravdu angažuje v pomoci lidem, kteří jsou v podobné situaci.
Tuto knihu jsem si nepůjčila kvůli ČV, ale hodí se tam na téma - dopis. Poslední dobou jsem se nějak zaměřila na knihy o Číně nebo od čínských autorů, nějak mě to chytlo. Stručně bych k tomu řekla - jiný kraj, jiný mrav a jsem ráda, že žiji, tam kde žiji a v jaké době.
Zajímavé čtení a život, ale nechtěla bych ho za souseda, příbuzného, ani jako hosta v hotelu a tak.
Nehodnotím příznivě, protože jednak jsem očekávala více spojitost hlavně s člověkem a také protože na naučně poučnou je to moc složité a hlavně rozsáhlé, proto ad 1. Jedna kniha na moc složité téma, lepší by bylo obsáhnout jen část a bylo by to srozumitelnější.
Ano, opravdu stojí za přečtení. Nechtěla bych být jeho podřízený, ale zorganizoval to dobře.
Úžasná kniha obsahem i ilustracemi. Jsem ráda, že jsem na ní narazila a těší mě, že většinu těchto žen už znám. A že nezávisle na této knize mám v plánu o dvou ženách si přečíst i víc a v budoucnu určitě i o dalších. Miluji knihy o životě.
Jednou jsem se něco chtěla dozvědět o tomto experimentu a tak jsem učinila a přečetla si tuto knihu.
Kdyby byla poloviční, dostala by více hvězd. První část (tak půlka) byla opravdu o experimentu a situací s ním spojené. Dále byly kouskovitě popisovány jiné výzkumy nebo zločiny, které zdánlivě souviseli nebo se na nich vysvětlovalo, že je ten výzkum pravdivý a to mě už moc nezajímalo, resp. nebylo to už psáno, tak že by to bylo zajímavé číst. Možná v jiné podobě, v jiné knize.