Blue komentáře u knih
Sympaticky přehledná kniha doplněná vkusně značným množstvím dobových reprodukcí. Informační přínos stoupá s tím, jak málo čtenář viděl filmových westernů a četl kovbojek. A naopak.
Poněkud kostrbaté vypravování, pasáže, které řekněme ujdou, byly střídány pasážemi, které nedávaly tak úplně smysl, nebo byly dost naivní. Ale nehledejme v tom žádné umění, je to Zane Grey. Kterému se ovšem myslím "kovbojské" příběhy, alespoň některé, podařily více.
Je to opravdu velmi obratně a čtivě napsáno a navzdory tomu, že víme, jak "příběh" dopadne, má kniha díky působivě líčené přípravě a provedení atentátu i dramatické vyvrcholení. Doporučuji.
Zpočátku jsem si říkal, že je to úžasné čtení, že vedle jisté "dokumentární hodnoty" to bude i slušný čtenářský zážitek. Tak dobře se to četlo. Ale s přibývajícími stránkami se to nějak zamotalo a četba se stala mírně obtížnější. Každopádně je to ale kniha, kterou stojí za to doporučovat. Zejména kvůli té "dokumentární hodnotě".
Je to milé počtení, někdy trochu přitažené za vlasy, ale vcelku důmyslně promyšlené. Několikrát jsem se i upřímně zasmál.
Hodně jsem se na tuto knihu těšil. A po přečtení konstatuji: kniha je co se týká snesených informací velmi zajímavá, ale nečetla se mi dobře. Je mnohomluvná, jednotlivé údaje se opakují, což je dáno i tím, že se jedná o dílo více autorů, z nichž každý měl zřejmě na starosti jinou kapitolu. Dost jsem se textem prokousával, nečetl se mi snadno. Ale opakuji, že co se týká snesené materie je to rozhodně kniha hodná ocenění.
Celkově příjemné čtení, nenásilně maravoučné, možná škoda těch několika humorů za každou cenu.
Kniha byla avizována jako zásadní monografie o Františku Vláčilovi a já mohu za sebe potvrdit, že je to skutečně tak. Je nabitá fakty, a to takovými, které právě já vyhledávám, takže mně tento autorův přístup vyhovoval v maximální možné míře. Pokud jsem měl obavy z tak objemné knihy, ukázaly se jako zbytečné. Text je psán velmi přístupně, takže se výborně čte. Také obavy, že mi budou chybět obrázky, se ukázaly jako liché. Byl jsem tak zaujat četbou, že jsem si vlastně ani nevšim, že tam žádné fotografie nejsou. Chválím a doporučuji.
Oceňuji autorův sympatický styl, dobré nápady, ale ty konce nebyly vždy úplně povedené, někdy byl povedenější text povídky a pak místo vyvrcholení, místo pointy, to vyznělo do ztracena. Ale někdy se pointa povedla a celkově jsem si dobře početl.
Není to dílo, které by mělo patřit do nějakého výběru toho nejlepšího z Julese Verna, přesto jsem si knihu rád přečetl. K Vernovi se dá stále vracet. 70%
V podstatě se jedná o doslovný přepis původního filmu, což vysvětluje předmluva, která je stručným a zároveň hutným přiblížením vzniku námětu i filmu samotného. U King Konga se nesmí přemýšlet, jinak bychom se tomuto příběhu mohli v nejlepším případě zasmát. King Kongem se musíme (samozřejmě pokud chceme) pouze nechat bavit. Já to tak dělám při každé televizní repríze a teď jsem si tento požitek dopřál i v knižní podobě.
Jednohubka se zajímavou pointou (myslím tu scénu na Národní třídě), kterou ovšem není jednoduché hodnotit. Vystačím si konstatováním, že je to působivý text. 70%
Asi to není vzhledem ke kritickým i čtenářským ohlasům úplně očekávatelný závěr, ale mně to nějak chvílemi zavánělo grafomanií. Ale přečetl jsem to.
Sympatická dobře se čtoucí napínavá jednohubka s nepravděpodobným začátkem, který to tím pádem kazí.
Dobré, ale poněkud méně záživné. Dovětek (autorčin) posouvá hodnocení o půl hězdičky nahoru.
Knihy Vladimíra Körnera mám rád, přečetl jsem je všechny a k některým jsem se i vrátil. Je to nepominutelná hodnota. Ovšem číst rozhovory s ním je někdy dost iritující, natož když se pak tyto rozhovory shrnou do jedné knihy. Ta přemíra pesimismu, nihilismu a apokalyptických předpovědí je skutečně až otravná. Ale já mu to odpouštím. A milosrdně dávám čtyři hvězdy.
Tento ediční počin je mimořádný. Prolouskal jsem všechny tři díly a vyjasnil se mi obraz této dvojice. Wericha jsem více pochopil a Voskovce politoval. Ambiciózní, trochu povýšený člověk, který nepochybně disponoval určitým talentem a schopnostmi, je v cizí zemi, natož v Americe, nemohl náležitě uplatnit a neustále se potýkal s materiálními starostmi a pocitem zneuznání. Werich měl sice problémy, ale byl doma a mohl tu přece jen občas uplatnit svou zemitost a nesporný komediální talent. Proto nám po něm také více zbylo. Vždyť už jen to Fimfárum je dílo geniální. Werich žil sice v nesvobodných podmínkách, ale myslím, že byl nakonec šťastnější.
Velice krutá kniha, zvláště pro nás, co nemáme rádi nože. Ale i velice poučná, protože dává nahlédnout do mentality balkánských národů.
Nejlepší díl Macurovy tetralogie. Po literární stránce lahůdka.