Boboking komentáře u knih
Přes víkend jsem "dal" konečně Lars Keplera - Paganiniho smlouva. Dobrý čtení, ale Hypnotizér mi pasoval o něco více. Paganiniho sml. je spíše než detektivka špionážní thriller. A jak jsem u Hypnotizéra říkal, že je to na tenké hranici mezi thrilerem a hororem, tak tato kniha mi místy připomínala spíše bondovku. Zase to vypadalo, že celý švédský policejní sbor je banda totálních blbců. Jinak námět skvělý, styl více než čtivý, brutalita bezmezná, komisař Joono fakt sympaťák.
Po dvaceti letech jsem se opět vrátil k této podivuhodné knize, která mne tehdy tak nadechnula, že jsem si sbalil batoh a vyrazil do lesů v Beskydech. Román na pomezí fantasy a hororu s jedinečnou atmosférou, s originálním námětem, své kouzlo má pro mě i dneska :-) S myšlenkou tajemného lesa, kde čas i prostor má jinou formu než v naší realitě, kde naše myšlenky a touhy skryté v hlubinách mysli ožívají jako mytága... skvělé. Na tomto principu pracuje i populární Jozef Karika nejen v Trhlině. Za mne Les mytág doporučuji. Přečteno v rámci ČV 2024.
Aleluja, konečně jsem dočetl něco do řezníka Kotlety alias Kyši. To nadšení pro Kotletu jsem nesdílel, jen halda brutality kořeněná přemírou vulgarit, příběh nijaký. Sudetenland patří k alternativní scifi, s námětem, který mi připadal originální a zajímavý, jako tisícům dalším čtenářům, jak dokazuje její umístění v TOP 10 prodejnosti. Detektivka z doby Sametové revoluce v Sudetech, kde nebyl odsun Němců, mne chytila hned od začátku. S postupem kapitol sice trošku nadšení vyprchávalo, za což mohlo přehršel postav s velmi podobnými německými jmény a jejich osudy. Zajímavě vymyšlený příběh o historické nenávisti mezi národnostmi a etniky v pohraničí s otevřeným koncem.
Takový malý zázrak, že po téměř čtyřiceti letech od vydání jsme se dočkali českého překladu tohoto drobného dílka mistra hrůzy. Těšil jsem se, jak zpracoval ikonickou postavu hororu jakou je bezesporu vlkodlak. A bravurou typicky jemu vlastní se mu to povedlo. Malé městečko v Maine, kde řádí temné zlo v podobě vlkodlaka. Jak jsme u mistra zvyklí, zdejší lidé jsou raději slepí a tvrdohlaví, než aby si navzájem přiznali, že je to skutečně krvelačná postava ze světa fantazie - vlkodlak. A jak jsme zvyklí, starý King nemá slitování, nechává zabíjet, trhat a párat kohokoliv, bez výjimky. Je jedno či je dobrý, či je zlý (děs, největší hajzl je zde knihovník!!), mladý, starý či dítě. Všichni mají své sny, své přání, své osudy, které mistr ale nechá rozcupovat a zničit ostrými drápy a tesáky vlkodlaka. Cyklus vlkodlaka je delší grafická povídka, která sice nemá příliš prostoru pro rozpoutání velkého teroru, přesto se od stránek nedokážete odtrhnout.
Dokonalé, skvělé. Člověk přijme ten jazyk "klasiků minulého století" a pak jen pozoruje úpadek "německé měšťácké" dokonalosti poblázněné božskou krásou mladého chlapce. Už dlouho jsem nedal knize 5*, ale tady s klidem.
Postapokalyptický horor, který nešlo odložit, a přitom svojí reálností a brutalitou, jak mentální, tak fyzickou, se téměř dělalo špatně. Skvěle napsané dílko, které ve mne vyvolávalo obdobné pocity jako při četbě "Cesty" od McCarthyho. A možná v "beznadějnosti" šel Sivok ještě dále.... Pro příznivce tohoto žánru určitě doporučuji :-)
Mysteriózní, až hororová kniha s velmi dobrým příběhem, který v sobě skloubil Trhlinu a Les mytág se slovanskou mytologií. Stále mne to táhlo dopředu, chtěl jsem vědět, jak to skončí, co je to zlo v lesích... Škoda jen, že autorka, coby nadšená čtenářka S. Kinga, se nedržela více jeho rady z knihy O psaní, tedy škrtat a škrtat. Celé pasáže i mnohé postavy totiž jen zbytečně odvádějí pozornost od děje, se kterým v konečném vyznění nemají nic společného.
Obě komiksové části, jak Plášť 1969, tak i Plášť, zaujaly nezvyklou brutalitou. "Vietnamský" spíše tou fyzickou, "Plášť" pak i mentální, kdy hlavní hrdina byl spíše antihrdina. U obou částí hraje roli i velmi vydařená kresba, dokonale vykreslující emoce.... a šílenství hrdinů. Bonbónkem na konec je pak původní povídka od Joe Hilla, ze které komiks vychází.
Čtivý příběh pro všechny "náctileté" nejen podle občanky. Bez zbytečného sentimentu, srdceryvných scén či temných myšlenek. V lákavé "ich formě" vyprávěný příběh sebejistého patnáctiletého kluka, který narazil, a nejen do náklaďáku, ale i životně. Má to být kniha pozitivní, a myslím že se to autorce podařilo. Přečteno v rámci ČV 2022.
Fajn čtení, které odsýpá, jen trochu překombinované a i já, co by už young senior :-), jsem se v logice světa ztracených věcí trochu ztrácel. Chyběla mi tam hlavně trocha humoru, zbytečně moc mravokárné a sentimentální. A překvapilo autorčino přesvědčení, že každá rodina se dneska rozpadne, rozvede...
Tevis patřil k těm několika málo americkým autorům SF, kteří se dočkali už v době socialismu svého překladu do češtiny. Jeho Zpěv drozda se stal bestsellerem. Dokonce i Muž, který spadl na Zemi si čechoslováci mohli přečíst díky slovenskému překladu v antologii Planéta exilu (1988). Příběh Thomase Newtona, mimozemského návštěvníka, který se snaží zachránit svůj lid, jenž se vyvraždil jadernými konflikty na domovské planete, je příběhem jeho naivní touhy zachránit před obdobným osudem lidstvo na Zemi. Psychologicky laděný román s prvky scifi, který je marnosti všeho konání, o slabosti, které propadne každý na tomto světě, i návštěvník z vesmíru.
Klasika, která pobaví i dnes. Ten humor, to vyobrazení Amíků. Prostě radost si to přečíst. Ať žijí duchové, či strašidla!
Dystopie orwellovského stylu. A to vlastně bez jediného slova , jen de facto s písmenem A. S úžasnými ilustracemi.
Nikdy jsem zatím deník A. Frankové nečetl, tak aspoň tuto komiksovou úpravu. Přes nálepku nejčtenější knihy o holocaustu, je to v podstatě deník "pubertální" dívky, se všemi problémy s dospíváním, které jsou s tímto věkem spojeny. Samozřejmě vše pod "diktátem" touhy přežít to nacistické, protižidovské řádění. Přiznám, některé kapitoly mne dost překvapily... Zkusím sehnat i Deník, a zjistit, jestli to je komiksovou úpravou, nebo i v originálu.
Kniha mile překvapila. Jako u většiny povídkových sbírek, i zde jsou lepší a slabší "kousky". Ale Vítejte v Brownville a Doktor bylo výborně napsané i vypointované. U Šedého saka mi v mysli hned vytanula povídka "Nekuřáci sro" mistra Kinga, který byl samo velkým vzorem pro autora.
Kniha - komiks, o kterém se mezi knihomolkami tolik mluví. Chtěl jsem tedy odhalit tajemství její přitažlivosti a musím říci, že s počátku mne nijak neokouzlila. Ale s další a další otočenou stránkou mi tento autobiografický příběh Debbie připadal přitažlivější a zajímavější, možná i proto, že patřím spíše k extrovertům...
Opět jsem neodolal, a přečetl další sbírku z edice Česká povídka. Svět zdravotnictví v podání českých současných autorů nezklamal. Jsem rád, že se netýkal "covidu", ale obecně osudů zdravotníků a pacientů. A zatímco v předešlé sbírce Rodinné povídky to u mne vyhrála Mornštajnová, zde můj favorit byl M. Hejkalová s Andělem milosrdenství.
Rodinné sídlo na anglickém venkově, podivná hospodyně Ruth a nešťastný opuštěný devítiletý syn paní domu . Tři hrdinové čtivé knihy Chlapec za klíčovou dírkou, napsané v duchu gotických románů, čtenáře dostane skvělou atmosférou, a tím neustálým očekáváním něčeho „zkaženého a hrůzného“ skrývajícího se za zdi domu… Výborné čtení, doporučuji
Přes jistá klišé pařížských předměstí plných gangů arabských přistěhovalců, mne příběh pohltil a přečetl vlastně během 24 hodin ???? Hlavu a patu to má, sympatické postavy kriminalistů, i fandové krvavých a děsivých zločinů si přijdou na své... Za mne doporučuji
Další splněná Výzva 2020 :-) A přiznám, tentokrát skutečně výzva. Docela hutná četba ve stylu gotických románů, která byla velmi popisná. Šokující závěr pak poukázal na to, že láska může být šílená a děsivá...