boxas komentáře u knih
Knížka je to fakt dobrá ... ale...
Začátek a vůbec první polovina originální, nápaditá, napínavá. Někdy v druhé půlce se to zlomí. Jako by autorka nevěděla, jak dál. Konec je zbytečně nasládlý, bohužel na rozdíl od úvodu neoriginální, předvídatelný, a tak jsem knížku dočetla jaksi setrvačností. Ale už jsem nečekala žádný zajímavý zvrat a taky jsem se ho nedočkala. Nicméně na léto a na dovolenou klidně doporučuji!
Tak nějak nijak. Chvílemi se mi to líbilo, chvílemi jsem nechápala, proč to vůbec čtu.
Slabé, velice slabé! Navíc konec tak rozpačitý a tak z kategorie: Nějak to ukončit musím, že vlastně ani nevím, proč jsem to dočetla.
Pořád nadprůměrně dobré, ale ty věčné intriky a hovory o nich mě nudily a snům jsem někdy nerozuměla. A občas jsem se ztrácela ve jménech.
Na druhou stranu chvílemi byla kniha tak napínavá, že jsem ji nedokázala odložit.
Robert van Gulik snad ani nepsal jiné než výborné příběhy. Jeho soudce Ti patří k nejlepším vyšetřovatelům vůbec.
Nebavilo mě to, kniha mi připadala nudná, navíc jsem ji poslouchala jako audioknihu a bylo to hrozné. Za mne zklamání.
Nemám u detektivek ráda nejasné konce, ale jinak se to nečte špatně.
Místy docela dobrý svérázný cestopis, místy mě to nudilo.
Rozsahem spíš povídka či novela než román. Chvílemi vtipné, pár zajímavých myšlenek, včetně té o čistých záchodcích, ale vlastně nic, kvůli čemu bych měla nutkání se k této knize ještě někdy vrátit. Škoda, že autor nedokázal využít potenciál, který příběh sám určitě má.
Zatím všechny knihy série Cato se mi líbily a tato není výjimkou. Pravda, je tu víc úvah na téma Co bude, až tu nebudem, ale nijak zvlášť to nerušilo děj. Popisy bojů jsou tradičně skvělé a napínavé.
Chytrá knížka pro ty, kteří si tak trochu chtějí zahrát na předpovídání budoucnosti. Pro pobavení i poučení.
Opravdu jedna velká mela, ale zároveň vtipný příběh, napsaný s typickou francouzskou lehkostí.
Moc hezký příběh z úsvitu civilizace. Takových knih pro děti moc není a je to škoda.
Poslouchala jsem jako audionahrávku, takže moje hodnocení je jistě ovlivněno i tím, že slovenština není můj rodný jazyk, a proto nedokážu ocenit jazyk díla. Co se týče námětu a zpracování tato kniha mě ničím novým neoslovila.
Rozsahem spíš povídka či novela než román. Chvílemi vtipné, pár zajímavých myšlenek, včetně té o čistých záchodcích, ale vlastně nic, kvůli čemu bych měla nutkání se k této knize ještě někdy vrátit. Škoda, že autor nedokázal využít potenciál, který příběh sám určitě má.
Ale no tak, ženy (ženské, baby aj.)! Přeci jsme natolik sebevědomé, že nás nerozhodí nějaká dobře míněná (a trefná) rada! Mě kniha zaujala vtipem a některými postřehy.
Knížku jsem dostala právě kvůli receptům. A ty jsou dobré. Oceňuji, že autorka všechny recepty nejen vyzkoušela, ale i opakovaně používala. V záplavě nejrůznějších kuchařek je tato opravdu jiná, na knize je poznat, že autorka remosku miluje, a vlastně se ani nedivím tomu, že zpopularizovala její použití natolik, že ji v Anglii překřtili na "Lady Remoska". A že je kniha proložená autorčiným vyprávěním o životě? No a co má být? Na rozdíl od jiných ona má aspoň o čem vyprávět. Body jsem ubrala jen kvůli tomu, že Slovo na úvod je příliš dlouhé a patří evidentně do jiné knihy. Takhle je to trochu, jako když Pejsek s Kočičkou dělali dort, a splácat válku a odjezd židovských dětí do Anglie s recepty, co se dá udělat v remosce, to opravdu nebylo nejšťastnější. Je to ovšem spíš chyba vydavatele, ne autorky, té to měl někdo zavčas rozmluvit. Škoda.