Bramborak81 komentáře u knih
Autorka to opět moc pěkně od samého začátku zamotala, můj oblíbený detektiv na konci rozmotal a já zas byla s tipem na pachatele vedle. A pročpak tentokrát pan Poirot tolik brblal?
Perfektní. Z pestrého života všestranného umělce vybrané významné události, které doprovází skvělé ilustrace. Z knihy jsem nadšená a ráda se k ní budu vracet.
Po Houbařce jsem žádné oddechové čtení nečekala. Autorka si vybírá těžká témata, takže po přečtení jejích knih mi ještě nějaký čas doznívají v hlavě. Julie se rozhodne pro projekt "dítě" s touhou dosáhnout dokonalosti. Výborně je vykresleno očekávání versus realita. Bohužel projekt má pro obě hlavní hrdinky čím dál více trhlin, viděnou z obou stran. Život ve lži se hroutí jako domeček z karet. Neschopnost naslouchat a komunikovat prohlubuje odcizení. Nikdo není šťastný. Ale možná ještě nějaká naděje je, nebo už není?
Baví mě styl psaní autorky, knihy jsou velmi čtivé. Za námět v Odvaze dávám pět hvězdiček. Ale pak dvě hvězdičky ubírám za snahu dostat do knihy co nejvíce událostí, které klouzají po povrchu. Aby to bylo více uvěřitelné, tak za mne by v tomto případě bylo méně více.
Nejenže autorka dělá skvělé rozhovory, u kterých je znát perfektní příprava, sem tam si odskočí do hor, ale ještě o tom stihne napsat knihu, která stojí za přečtení. Kniha byla příjemným poznáním různých světů a byla jsem ráda, že se můžu o Antarktidě dozvědět více ve stínu jabloně při třiceti stupních nad nulou.
Obálka se povedla, dle anotace reinkarnace do akvarijní ryby, co putuje po českých domácnostech, mě zaujala a jako příjemný bonus se mi kniha hodila do výzvy, tak to byla jasná volba. Smutné osudy, okořeněné sarkasmem a černým humorem doporučuji k přečtení a ještě se dozvíte, zda se dá věčně plout proti proudu. Přečteno za víkend. Po každé, když knížku přečtu za den či dva, si říkám, že si ji musím více šetřit do více dnů, vždyť je autoři píší několik měsíců, tak třeba příště.
Ano, silný příběh, jiný také tím, že se jedná o paměti mladé autorky. Tara musela volit mezi rodinou a vzděláním. Domácí výuka spíše neprobíhala a byla nahrazena prací na šrotovišti. Cena za vzdělání je tentokrát hodně vysoká, ale přes všechny překážky se Taře podaří studovat na prestižních univerzitách jako je Harvard nebo Cambridge. Prožila velmi těžké dětství, a to nej proto, že ji starší bratr týral fyzicky i psychicky a pomoc u rodičů hledala marně. Rodinu provázela velmi těžká, život ohrožující zranění, která vzhledem k jejich přesvědčení nepochopitelně řešili pouze bylinými tinkturami. Mnohokrát jsem jen nechápavě kroutila hlavou. Nedokážu se ubránit pochybnostem, že některé události jsou za ty roky v paměti trochu zkreslené nebo upravené pro lepší čtivost, ale kniha určitě stojí za přečtení.
Dost jsem se s knihou natrápila. Hlavní postava mi nebyla ani trochu sympatická, jeho chování mě nejednou naštvalo. Jediné, co mohu kladně ohodnotit, je samotný závěr knihy.
Četla jsem díky výzvě, a již poněkolikáté mě to zaválo mimo mnou obvykle čtené žánry. Trochu mi chyběl humor z Marťana, který mě zaujal o maličko více. U Spasitele mě hodně bavil konec, který jsem takto nečekala. Další přečtená kniha, od autora, který píše opravdu skvěle a pro čtenáře-začátečníka se sci-fi to byla ideální volba.
Když vyšla nová kniha od mé oblíbené autorky, neváhala jsem a hned ji musela číst. Příště už ale nakouknu do anotace, než se do čtení pustím. Bylo zde vykresleno zlo ve všech jeho podobách, marnost, beznadějnost. Je to již v mém výběru několikátá kniha v řadě s tak těžkým tématem, ze které dlouho bude doznívat smutek.
Čtivé to je. Námět také dobrý. Ale sympatie k Evelyn a životu v Hollywoodu, tak jak bylo v knize vykresleno, jsem po celou dobu bohužel nenašla. Jsem ráda, že jsem si Sedm manželů Evelyn Hugo přečetla, ale vracet se k ní už nebudu. Víc mě od autorky bavilo Malibu v plamenech.
Byla jsem zvědavá na autorovu prvotinu. Četla se velmi dobře. Nečetla jsem si předem recenze ani anotaci, a tak mě trochu překvapil žánr, který jsem úplně dle názvu nečekala. O hvězdičku víc bych dala, kdyby se neřešilo tolik témat najednou a bylo více prostoru věnováno prokreslení hlavních postav.
Autorův humor mám ráda, přestože některé z jeho předchozích knih se mi líbily více, tak stejně až vyjde nová kniha od Jonassona, už teď vím, že si ji budu potřebovat přečíst.
Milé zvláštní čtení, okořeněno severským humorem ze života tří generací mě opravdu bavilo. Cirkus+letuška/jasnovidka+chovatel holubů+zpěv+malířství=život v podání magického realismu, ke kterému se možná ještě někdy znovu čtenářsky vrátím.
První setkání s Taylor Jenkins Reid a byla to ideální volba na letní dovolenou. Příběh jedné rodiny odvyprávěný ve dvou časových rovinách chytne a nepustí.
Moc se mi líbil tento životopisný román, kterým autor přibližuje velmi zajímavou formou nelehký osud a životní cestu Vincenta van Gogha. Pověstnou třešničkou na dortu by pro mne ještě bylo, kdyby měla kniha obrazovou přílohu pro umocnění zážitků z obrazů, o kterých se píše.
Dvě časové linie v knihách bývají docela často, ale tři příběhy v jednom, to byla čtenářská lahůdka. Pravda, na začátku jsem si musela v hlavě udělat pořádek, kdo je kdo. Ale díky krásnému jazyku, kterým byla každá doba vystižena a grafickým upozorněním v jaké době se čtenář nachází, to šlo už jako po másle a kniha se četla sama. Jsem ráda, že jsem tohoto autora objevila a těším se na jeho další knihy. A časem si ještě zopakuji Sběratele, je to ten typ knihy, co mě po dočtení láká k znovupřectení.
Se stylem psaní autorky jsem neměla problém, ale s obsahem knihy už ano. Knížku jsem si musela dávkovat do více dnů a trochu si od těch hrůz odpočinout. Po přečtení bude ve mě ještě chvíli doznívat. Je to skutečně silná káva. Jdu teď sáhnout pro změnu po něčem na dobrou náladu.
Moc pěkné grafické ztvárnění obálky, díky ní jsem si knihu vybrala, perfektní překlad V. Hanišové, ale hodně smutný příběh. Ze začátku jsem měla trochu zmatek v množství postav, ale jak se příběhy rozvíjejí, problém "kdo je kdo" postupně zmizí.
Románové zpracování z fotografického světa, které má velmi pěkné hodnocení, to byla jasná volba. Opravdu krásně napsané, vzbuzuje radost ze čtení. První polovina knihy, kdy Drtikol hledal světlo fotografické, mě bavila o trochu více, než následující popis hledání vnitřního světla. I když si kniha nehraje na životopis, trochu mě vymýšlení a vkládání vlastních myšlenek autora rušilo. Ale autor si se svou knihou samozřejmě může dělat co chce, a to že mě občas ve svých knihách něčím naštve, je možná důvod, proč mě jeho knihy hodně baví.