brodequin komentáře u knih

Knihu nehodlám hodnotit, protože jsem ji nedočetl. Dal jsem dle čtečky 15% a pak jsem si uvědomil, že se s tím akorát jenom trápím. Osud lidí mi tam byl lhostejný, obzvlášť hlavního hrdiny. Nebyl jsem dostatečně nabuzen a namotivován. Styl psaní mi také moc nesedl, ačkoliv se mi líbilo "gore", které mi zase v jiných knihách chybí. Docela mě to mrzí, na knihu jsem se těšil...

Výborně napsaná knížka, s dobrou atmosférou a zajímavým stylem vyprávění. Škoda, že příběh byl jednoduchý a prostý. Navíc jsem čekal trošku více fantasy. Toto bylo jednoduché drámo ze středověku. :-) Ale dobrý...

3 16.10.2018

Snažil jsem se, ale v půlce jsem se rozhodl knihu odložit. Zvláštní je, že jsem se vždy na čtení knihy těšil, ale po pár stránkách jsem začal přemýšlet, co budu číst jako další. Jak tu někdo vychvaluje dobrý příběh...prosím vás...vždyť to nemá vůbec žádný příběh. Nejprve však musím podotknout, že jde o mé první setkání s litRPG a že s RPG mám v herním světě hodně zkušeností, takže všechny pojmy mi byly známy. Námět je to zajímavý, ale absolutně nevyužitý. Ten začátek tam ani být vlastně nemusel, protože prolínání herního světa a toho reálného je hodně odfláknuté a je tak potlačena pro mě jediná věc, která mohla dělat knihu zajímavější. Protože v této knize se především jenom leveluje. Za půlkou, kdy hráč popisuje, jak si začne skillovat alchemii a bylinkářství, odevzdaně jsem knihu odložil. Skillovat profese mě nebavilo ani ve wowku, natož abych si o tom četl několik stránek. Zároveň se ale kniha čte velmi dobře. Nikde nic nedrhne a hezky to odsýpá. Myslím teď po slohové stránce. Ale jaký to má význam to všechno, když víte, že v tom příběhu nikdo nemůže umřít? Stále jenom čtu, jak jde tam a tam a že tam napulluje 3 moby a že z nich spadne náramek a že už jich má 20 a že je pak prodá a pak jde znovu expit a náhodou mu padají ty nejvzácnější věci....a pak přijde na to, jak si udělat postavu tak, jak jí vlastně nikdo nemá. Nevadí, že už je ve hře tisíce hráčů, ale on přijde na něco úplně nového... Škoda, potenciál to má, ale není využit. Měl jsem před očima wowko a tak nějak jsem si říkal, proč si o tom číst, když to můžu hrát...

2 26.09.2018

Přiznám se, že první polovinu knihy jsem se nudil. Nebylo tam nic zajímavého, nic se nedělo...několik nedůležitých a nepodstatných věcí se tam rozvádělo do nekonečna. Naštěstí, někde v půlce se to začalo "lámat" a já se konečně začetl. Příběh následně graduje a poslední stránky jsem už hltal jak babiččinu polívku. První půlka za 3*, druhá za 5*. Moc se mi líbí jak Flanagan píše. Je to jasně čitelný, přímý, jasný - žádné věty a odstavce, které bych si musel přečíst 2x. Můžu se tak jednoduše začíst do příběhu a v hlavě si to vše představovat. Například u Jména větru jsem měl pořád problém s pochopením některých pasáží a znovu a znovu jsem si pročítal odstavce, protože jsem prostě nechápal, o čem Rothfuss píše.

4 10.09.2018

V rámci doplňování si nějakých restů známých knížek, jsem si po Lovcích mamutů vybral Foglara a Chatu v Jezerní kotlině. Zatímco číst Lovce mamutů v 38 letech mi pořád přišlo zábavné a napínavé, Chata v jezerní kotlině už na mě byla dost dětinská. Občas mě čtení bavilo, občas ne. Tajuplné pasáže se mi líbily a v tu chvíli jsem si říkal, že snad ještě později sáhnu po Záhadě hlavolamu. Příběh je to jednoduchý, celkem čtivý, ale měl jsem problém s několika věcmi. Tady bude asi spojler. Za prvé, přátelství Ludvy a Pavla mi po čase připomnělo film Zkrocená hora. Ehm. Ke konci jsem měl zase vztek na Ludvu, protože mi připomněl chování některých mých bejvalek. Často mi i vadily pasáže, kde se mě, jako čtenáře, snažil spisovatel něčím poučit. Tedy časté poukazování na cvičení prostných, škodlivost cigaret atd. Je to sice vše pravda, ale mohlo by to být psané jinak - ne tak nuceně. A na konci knihy mě ta otrava nikotinem opravdu rozesmála. :D A tak se začal příběh stáčet trochu někam jinam - začal poučovat čtenáře o cigaretách a o dopadu na zdraví při jejich užívání. A příběh se ztrácel. Takže asi tak. Líbily se mi popisky krajin a chvíle, co byli kluci v kotlině. A také ty tajuplné pasáže byly pěkně napsané. Jen mi tam chybělo ještě více napětí a akce. Jako dítě bych to ale určitě hltal mnohem více. A možná bych i díky knize nezačal později s kouřením...

3 03.08.2018

Já budu zase ta výjimka no... mě Zaklínač moc nebavil. A tak nějak taky nechápu to vysoké hodnocení. Vrhl jsem se na čtení jednak kvůli hodnocení a také proto, abych se o Zaklínačovi dozvěděl něco víc, než z her. Nelíbil se mi vůbec sled povídek. Skáče se tam z jedné na druhou , pak se vrací k první a tak dále. Je v tom zmatek a občas jsem už nevěděl, o kom to mluví, a kdo je ten a ten a musel jsem dohledávat desítky stran zpět, abych si to připomněl. Kvůli tomu jsem se nemohl začíst - některé povídky, jako by byly vytrženy z kontextu. Není začátek, děj a konec. Z knihy si moc pamatovat nebudu, to je jasné. Líbil se mi první příběh a líbil se mi příběh s čertem, který byl zároveň i vtipný. Líbila se mi v knize přímá řeč a styl psaní. Přeskočil bych rovnou na ságu, ale bojím se, že přijdu o nějaké důležité detaily, kdybych přeskočil druhou povídkovou knihu. Zatím nejsem tak nadšen. Popravdě, v posledním herním Zaklínači je podání příběhu mnohem lepší. Každá listina, každý vzkaz, co si ve hře čtu, každý side quest, vše je tam moc dobře napsané a odvyprávěné a má to perfektní atmosféru. Tohle jsem čekal v knize, kde jsem to nedostal. Zaklínač je oproti hře celkem normální týpek, který často dostává na frak. Několikrát málem umřel a ani se v jistých chvílích neobtěžoval použít nějaká ze svých znameních. Uvidíme, co nabídnou další knihy.

1 31.07.2018

Tak nakonec je to jinak, než jsem očekával. Recenze mě navnadily, anotace taky. Představoval jsem si nějaký příběh ve stylu Conana a jak se šestice zlodějů pustí do nereálné krádeže. To období jsem netrefil, však jsem si to jen vysnil, neva. Příběh prý dobrý a po nudnějším začátku se to rozjede. Řeknu vám, od půlky jsem už četl jako číslo pět žije. A to jen proto, abych to už konečně dočetl. Ten "dobrý" příběh se stal nakonec úplně obyčejným, dostání se do té slavné věznice byla taky nuda.... prostě žádné WOW momenty, žádné chytré vychytávky, překvapení, atmosféra, apod. Machři si to sice nějak naplánovali, ale pak amatérsky zpackali, co mohli. Postavy byly ok, ale jinak to pro mě byla hrozně nudná kniha. Posledních pár stránek bylo dobrých a vybízejí k dalšímu dílu. Ten však mýma rukama už neprojde a vrhnu se raději na něco jiného. Obálka a grafická úprava jinak super- :-)

1 15.07.2018

První díl byl OK, druhý už nic moc. Trojka mě však udržela ve chvíli, kdy jsem to chtěl vzdát. Čtvrtý díl navazuje na kvalitu třetího dílu, takže super. Bylo to napínavé a knihu jsem přečetl poměrně rychle (na mé poměry). :-) Budu se těšit na další díly!

1 05.06.2018

Pěkně napsaná hororová jednohubka. Nazval bych to spíše delší povídkou, jelikož příběh je hodně jednoduchý a knížka je malá. Což jsem původně vůbec nečekal. :-) Jedná se o necenzurované vydání, nebo spíše přepsání cenzurované knihy do podoby, jaká asi byla v originále (který spisovatel vyhodil). Ačkoliv se píše, jak je to drsné a hrozné, v dnešní době už to tolik nešokuje, vzhledem ke spoustě hororových filmů, které jsou točené v podobném duchu i s podobným námětem a vyzobrazením popisovaných ohavností. V době prvního vydání by to ovšem vzneslo vlnu nevole, to chápu. :-) Příběh je jasně daný, jednoduchý a kniha se dobře čte. Je napínavá a s ničím se prostě ne**re. Marně jsem hledal, zda je podle knihy natočen film, ale nikoliv. Asi bych to nejvíce přirovnal k hororu "Pach krve". Zajímavý je také dovětek samotného spisovatele o strastích při vydávání knihy - tedy cenzuře.

3 22.05.2018

Jak jsem se na to těšil. Další kniha, kterou jsem odkládal a říkal jsem si - "Až mě jednou začne bavit zase číst, Den trifidů nesmím vynechat!". Bohužel, byl jsem celkově zklamán, asi jako jeden z mála. Při každé četbě jsem měl pocit, že vlastně vůbec nevím, kde jsem skončil. Nevěnoval jsem příběhu moc pozornosti. Den trifidů totiž nebyl ani tak o trifidech, jako o událostech, které následovaly po meteorickém (?) roji. A trifidi tam byli jako něco navíc. Některé věci nebyly dovysvětleny a kniha měla na můj vkus až moc přemýšlecích a uvažujících pasáží. Bavil mě začátek a poslední kapitola, která mě utvrdila v tom, jak to mohlo být dobré, kdyby takto byla vedena celá kniha. Strach o život, vlastní, či blízkých, strach z trifidů apod. Nic z toho jsem nepociťoval. Knihu jsem se snažil pak dočíst co nejrychleji, abych se už přesunul k další knize.

2 14.05.2018

Pro mě zatím nejlepší díl. Líbilo se mi, že je každá kapitola věnována jedné z dvojicí - Halt/Horác a Eanlyn/Will. Po každé kapitole jsem se těšil, až se k ní opět vrátím a takhle to bylo vlastně až do konce. Oproti předchozímu dílu jsem byl konečně začtený a budu doufat, že si udrží zbytek série podobnou kvalitu.

2 16.04.2018

Přistupoval jsem ke knize tak, že je populární a dobře hodnocená. Já jsem měl ale za začátku dost problémy. Přišlo mi, že příběh je trochu v pozadí a zbytečně se autor rozepisuje o věcech, které mě nebavily, namísto toho, aby se konečně začalo něco dít. Styl psaní mi taky moc nesedl. Vždycky mě bavily akorát ty části, které se týkaly hledání klíče a brány... takže až tak nějak v půlce knížky jsem se konečně naplno chytil a začalo mě to bavit. Zajímavý příběh s trochou nostalgie jsem nakonec dočetl rychle a to hlavně kvůli tomu, abych na to mohl zítra do kina. :-)

2 29.03.2018

Ještě mám sice pár stránek do konce, ale už teď musím konstatovat, že mě druhá část už tolik nebaví. Na to, že je to druhý díl, přijde mi, že skok v událostech je až příliš rychlý. Očekával bych spíš delší popis Willa v učení a určitě bych naopak neočekával to, že se už začne bojovat. Kniha tak pro mě postrádá napětí a rychlý sled událostí mě paradoxně přestal bavit. Morgarath je tak v mých očí prostě nějaký pán, co jde válčit. Chybí mi zde nějaké velké očekávání, intriky, překvapení a tak dále. Určitě budu pokračovat dále, ale ne s takovou natěšeností, jakou jsem měl před začátkem čtení a při sledování zdejšího hodnocení a komentářů.

1 12.03.2018

Začínám tuto ságu a start je myslím dobrý. Pěkně se to čte a knížka je tak akorát "tlustá", aby se dala přečíst za chvíli. Rozhodně budu pokračovat dále. Nicméně po přečtení Naslouchače a Faji musím říct, že je to o 1 level níže. Děj je občas přeskočen a zrychlen. Ale chápu, že je to psané pro mládež. Předpokládám, že drsné a krvavé scény budou vynechány. S tímto asi budu muset počítat. Přesto se chystám dostat až ke konci, protože mě postavy a jejich osudy zajímají. Příběh zatím velice jednoduchý. Uvidíme, jak se to bude nadále rozvíjet. :-)

1 01.03.2018

Mám v oblibě dobrodružné knihy a tak jsem si tuto vybral podle hodnocení a následně jsem si pro ní šel do antikvariátu. Chtěl jsem moře, piráty a prostě to, co nabízel přebal knihy z vydání KOD. Na začátku jsem se zalekl, že se příběh spíše točí kolem třicetileté války a tak jsem byl trochu zklamaný. Ale jak jsem se začetl, přestalo mi to vadit a naopak jsem prožíval vše, co prožíval Jan Kornel. Při čtení jsem měl pocit, jako by autor popisoval to, co sám prožil. Opravdu věrohodně popsané! Pořád jsem si říkal, kdy se konečně dostane hlavní "hrdina" domů, ale smůla a vliv války se mu lepí stále na paty. Líbil se mi i starší styl jazyka, ve kterém byla kniha napsaná. Jen jediná věc mi vadila - nemohl jsem si pořádně oblíbit hlavní postavu. Spíš se popisy věnovaly ostatním postavám a tak mě Jan Kornel nezaujal natolik, jako například jeho druhové. Výborná kniha, dobře napsaná, dobrodružná a připomínající hrůzy války, i to, že bychom si měli vážit toho, co máme a že se máme chovat dobře jeden k druhému.

6 23.02.2018

Když jsem si kupoval Naslouchače, netušil jsem, že se dostanu do fáze, kdy skončím druhý díl a budu toužit po dalším. Líbí se mi, že spisovatelka stále udržuje čtenáře v napětí a stále si schovává nějaké to tajemství. Tedy, tajemství si tedy schovávají především postavy a v tomto díle přibudou další a další. Moc se těším na další díl, až budu opět cestovat Duvalským pohořím společně s Ilan a Pětadvacítkou!

12 07.02.2018

....Pozor, komentář může obsahovat spoilery....
Tak další Verneovka za mnou a tentokrát nemohu pjet chválu. Předem jsem si pochopitelně přečetl Arthura Pyma, abych byl v obraze, ale musím říct, že mě tentokrát Jules zklamal. Do první půle, možná i trochu dál, mě napínal. Už jsem si zvykl na jeho rozsáhle popisky, jako historické, tak přírodopisné. S tím jsem problém neměl. Pořád jsem byl napnutý a čekal jsem na něco...těšil jsem se na něco, co se má teprve stát. Ale jak příběh plynul, tak se vlastně stále a stále nic nedělo a upadlo to do obyčejné cesty k jižnímu pólu, při které jen tak mimochodem hledají ztracenou posádku z knihy E.A.Poea. Ten, na rozdíl od Ledové sfingy dokázal do své knihy vměstnat strach, napětí, hrůzu a po dočtení i chvilku ticha a přemýšlení nad tím, co se vše odehrálo. Už dříve jsem zjistil, že Verne nedokáže psát hororovým stylem, který mi zde oproti první části příběhu chyběl. Je to škoda..kniha mě zaujala a chytla, ale pak sklouzla do průměru. Z daného tématu se rozhodně dalo vykřesat mnohem více a věřím, že právě Verne na to určitě měl. Tentokrát se mu to však moc nepovedlo. Konec knihy už byl hodně přitažený za vlasy. Neznámý tvar Antarktické pevniny ještě chápu, ale "scénka" s magnetem už bylo opravdu hodně velké fantasy. :-)

2 09.01.2018

Abych si přečetl Ledovou sfingu, musel jsem začít Pymem. Ze začátku jsem měl hodně problémy. Na styl psaní, jazyka, obecně psaného stylu jsem si musel zvyknout. Tedy jedna věc je styl psaní, druhá je nespočet pravopisných i jiných chyb (překlepy), které se v textu nacházejí (v hojném počtu). Občas jsem si musel větu přečíst 3x, abych vůbec pochopil její smysl. Obecně je kniha rozdělena asi do 3-4 událostí, které jsou napínavé a vše kolem je zeměpisná omáčka, kterou se dá po odstavcích přeskakovat. Popisy a výčet zvířat, rostlin apod. Zeměpisných souřadnic, ostrůvků atd. Někdy fajn, někdy vyloženě popis jak z přirodopisu. Poučné to však je. Trochu mi dělalo problém zasazení příběhu do míst, které jsem si nemohl vybavit - tedy na konci knihy. Dle zeměpisné délky a šířky takto popisované místo neexistuje a na zalesněném ostrově je ve skutečnosti Antarktida. Úplný závěr jsem moc nepochopil a tak očekávám, že mi to Verne v Ledové sfinze dle vlastí fantazie popíše. Celkově za mě dobrá kniha, jak s nudnými, tak velice tajemnými a napínavými částmi. Na konci knihy (OMEGA) je ještě "Bezpříkladná dobrodružství jistého Hanse Pfaalla". Tento příběh jsem četl jen krátce a pak přestal, jelikož mě vůbec nebavil.

2 13.12.2017

Přiznám se, nebýt zdejšího hodnocení, nikdy bych si tuto knihu nepořídil. Nějak mě to nezajímalo a díval jsem se po "slavnějších" titulech. Díky recenzím jsem se ale nechal ukecat a knihu koupil. Ze začátku jsem se bál, že to bude něco ve stylu Jména větru - vlastní (vymyšlená) slova, pojmenování atd. Ale zvykl jsem si v pohodě, navíc na konci knihy je slovníček pojmů. :-) A přesto, že se jedná o první díl série, tak jsem se začetl a teď se těším na další díl. Četba je to jednoduchá, přímá, žádné odbočky nejsou potřeba. Dokonce jsem měl i strach z toho, že knihu píše žena, ale nakonec jsem byl překvapen, jak si vyloženě krvavé scény v popisech užívá! :-) Takže za mě výborný - hlavně originální námět se sklenaři se mi líbí. No a nemohu zapomenout na dobře napsané postavy - Ilan, kapitán Joel, Vargas a Raven. Přidávám bodík za tu snahu, co musela spisovatelka podstoupit, aby knihu vydala a držím jí moc palce k dalším dílům.

17 30.11.2017

Hrozně mě mrzí, že jsem Lovce mamutů nečetl tak 15 let zpátky. Ale i tak jsem si je dokázal užít a poprvé po dlouhé době mě mrzelo, že jsem nějakou knihu dočetl. Obsah sice postrádá nějaký extra příběh a jde "pouze" o popis putování tlupy, ale s tím jsem se nakonec smířil. Přenesl jsem se do jejich doby a představil jsem si zemi, kdy ještě krajinu nehyzdily věžáky a paneláky. Skrze knihu jsem seděl s tlupou u ohně a vnímal zvuky nočních šelem. Uvědomil jsem si tu důležitost ohně, masa a kožešin. Ze začátku jsem měl problém se stylem psaní. Spousta podivných přechodníků a styl mluvy, s kterou se dnes již nesetkáme. Ale pak jsem v tom našel kouzlo a zjistil jsem, jak je Eduard Štorch výborný spisovatel a dokáže větu postavit tak, že si jí s radostí přečtu třeba dvakrát :-). A k tomu nádherné ilustrace pana Buriana....co dodat.

8 07.11.2017