buccaneerka komentáře u knih

Těžko hodnotit knihu, která je vlastně život sám. Určitě je jedinečná, stejně jako první díl, protože asi neznám jinou knihu na toto téma, se kterou by se dala porovnat. Na nic si nehraje, přiznává svoje nálady, krize, křičení na děti... tak nějak mám pocit, že jsem po dlouhé době četla knížku, ze které nemám pocit, že všichni mají pohodový život, který za všech okolností zvládají s úsměvem.
V polovině knihy jsem si přečetla Epilog, což jsem neměla dělat, protože na mě padl pocit zoufalství, i když jen těžko srovnatelný s pocitem matky, která se dozví takovou zprávu... :-(

30.03.2019

První asi třetina až poloviny knihy byla zajímavá, druhá polovina se hrozně vleče, spousta maďarských jmen a míst, přepisy kázání, citace novinových článků apod. Pro mě dost chaos a nezáživné.

06.12.2018

Čekala jsem od knihy více. Je dost plytká. Podle mě osloví spíše velmi mladé rodiče, například dvacetileté, kteří nemají ještě zkušenosti se životem, prací, vedením domácnosti apod. Dobré je zmínění pěti jazyků lásky, kterými mluví děti, a jak na ně reagovat.

23.07.2018

Nikdy v životě mi netrvalo tak dlouho přečíst knihu, jako se mi to stalo u Moravanů. Knihu jsem si koupila poté, co jsem přečetla jinou o hraběti Zinzendorfovi, která mě nadchla. Těšila jsem se, že se o té době a společnosti dozvím něco z jiné strany, ale moje zklamání bylo obrovské. Kniha je chaotická, pro mě tímto úplně odrazující. Skáče jak místně, tak časově, bez souvislosti se děj posune do jiného města i času, objeví se celkem asi sto různých epizodních postav, které jsem si vážně nedokázala ani zapamatovat, ale ani to nebylo nutné, protože nic významného neudělaly a pak už se nikdy neobjevily. Poslední třetinu nebo čtvrtinu knihy tvoří souvislejší děj, ale ten zase vůbec neukazuje slibovaný popis života na Moravě po smrti Komenského, kvůli čemuž jsem si knihu koupila. Za mě je tato kniha největším zklamáním, jaké jsem v posledních letech při čtení zažila.

22.12.2017

Půjčila jsem si knihu po přečtení snad 50 knih týkající se nějak PAS, ale tohle je jediná, kterou prostě nedočtu. Vnímám ji jako ztrátu času. Nesedí mi styl. Těšila jsem se na slibované vzpomínky autistů na jejich dětství, ale je to prostě jen další odborná kniha o autismu, ve které jsou na stránce dva dvouřádkové citáty, vytržené z kontextu, nic neříkající o celkovém vnímání tolik zmiňovaných autistů. Pro mě zklamání a ačkoliv jsem v životě odložila asi jenom jednu knihu, tato je druhá. Jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila v knihovně, protože koupit si ji by znamenalo vyhodit peníze.

29.10.2017

Dobře sestavený výběr poezie, která se hodí pro puberťáky. Některé texty jsou známé, čímž udělají sbírku přitažlivější.

21.10.2017

Tato poezie mě vůbec neoslovuje. Nonsens mám ráda, ale Černíkův mi přijde trapný. Navíc mladším dětem se podle mě nebude líbit, protože se rýmuje velmi kostrbatě, a pro starší jsou ty nápady trapné. V porovnání se Šrutem prostě Černík propadá hluboko na žebříčku popularity.

21.10.2017

SPOILER
Závěr mě zklamal. :-( Celá série byla fajn, napínavá a nakonec celá singularita je truhla s pokladem? Čekala jsem asi něco lepšího...

24.09.2017

Příběh se konečně začíná mírně rozplétat, je to napínavé a je super, že se autorce daří udržet napětí. I když některé pasáže už přestávají být reálné, což ubírá knize na opravdovosti. Ale vzhledem k napětí se to dá odpustit a číst dál.

23.09.2017

Mně tento díl příliš nebavil. Jsem zvědavá, jaký bude listopad a prosinec, protože už se začínám trochu nudit.

Myslím si, že dnešní děti moc nezaujme. Příliš mi neseděl způsob užívání přímé a polopřímé řeči. Ani kompozice mi nepřipadá nějak velmi promyšlené - někdy jde den za dnem, jindy přeskočí určitý časový úsek, který není často ani specifikovaný, takže čtenář vlastně až na konci knihy zjistí, že neuběhl ani jeden rok v ději.
Začátek knihy byl vtipný a nápad s trojčaty zajímavý, v druhé polovině knihy už ale byly příběhy nahodilé. Navíc v dnešní době, kdy polovina dětí nežije s oběma rodiči, mi přijde příběh Aničky pro děti poněkud zavádějící.

14.09.2017

Jsem ráda, že jsem si ji pořídila do své knihovničky. Jako každá encyklopedie - není to na čtení popořadě, ale hodí se v ní zalistovat.

27.08.2017

Zatím jediná kniha týkající se zdraví, kterou jsem si s chutí přečetla.

27.08.2017

Zatím nejlepší díl ze všech. Konečně změna prostředí, nové postavy, odstranění některých starých postav a další indicie k záhadě. Jen souhlasím s komentářem, že bylo na konci divné, když Calovi bylo povědomé jméno na seznamu pohřbů, ale nedošlo mu, že je to on. Trochu mi přijde na konci tohoto dílu naivní - ví, že mu hrozí smrt před tím, než mu bude šestnáct, ale jde před půlnocí na nebezpečné místo...

27.08.2017

Narozdíl od jiných dílů v tomto je na konci jasné, jakým způsobem se dostane z pasti a přežije. První polovina knihy se mi zdála pomalejší, ale druhá půlka zase nabrala tempo a při čtení mám pocit, že běžím spolu s Callem.

27.08.2017

Tento díl mi přišel nejpomalejší. Ačkoliv se od prvního dílu těším na rozluštění záhady Ormondů, zdlouhavé rozhovory se strýčkem Bartolomějem mě příliš nenadchly a konec se mi nechtělo ani dočítat... tak uvidím, co bude dál.

23.08.2017

Trochu jiný díl - asi 100 stran z celkových 170 zabírá jen prvních pět dní, zato podrobněji popsaných. Dlouhé pauzy mezi zápisky, kdy se nic neděje. Ale konečně trochu méně akce a více obsahu. Část s malou Gabi je příjemná změna...a konec knihy taky.

22.08.2017

Další díl zhltnutý prakticky za jeden den, i když mírně mi začíná vadit, že se často opakuje, co se už stalo. Na jednu stranu chápu, že je to dobré připomenout, aby se čtenář orientoval, ale na druhou stranu mi to přijde zbytečné, protože ten, kdo čte březen, zřejmě četl i únor a leden, jinak by z toho nic neměl. Tak jen doufám, že v dalších dílech nebude toho opakování přibývat. Jinak myslím, že stále dobré čtení pro náctileté kluky.

21.08.2017

Moje nejoblíbenější kniha ze všech knih od Kristíny Royové. Tuto jsem četla dvakrát a pokaždé jsem ke konci brečela.

24.07.2017

Wow, tak toto jsem nečekala. Knihu jsem si půjčila na doporučení knihovnic, ale obal, námět ani počet stran mě příliš nepřitahovaly. Po několika stránkách (asi 60) mě ale kniha tak chytla, že jsem ji začala mít ráda. Byla skutečně napínavá, neobvyklá, všechno má autor promyšlené. Miluju takové ty detaily, které se v knize zmíní jen tak na okraj, ale potom jsou v závěru rozklíčovány... Závěr byl pro Hamishe poněkud smutný, ale rozhodně mě navnadil na další dobrodružství. Snad se dočkám dalšího dílu...
Za mě fakt kniha, jejíž přečtení nebyla ztráta času. (I když pro některé menší děti nedoporučuju před spaním - místy je to dost strašidelné.)

23.07.2017